Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vzteklé dítě, musí být vše tak, jak chce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.6.23 07:13
@Vesmírná drůbež píše:
@prokr pohybuji se v běžném prostředí a model, kdy rodič nemá zvládnutého sebe sama, avšak po dítěti vyžaduje emoční i jinou vyrovnanost, je opravdu velice častý. Jenom si to ti lidé buď připustit nechtějí, zde chybí vůbec i ochota pohlédnout na sebe konstruktivně kritickým okem nebo nemají kapacitu si to uvědomit.
Děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 07:53
@Capelucia píše:
@Petr-33 proti omluvě nic nemám, ani proti tomu, aby otec vysvětlil, že to je špatně. Ale věta, že dělá maminku smutnou, je citové vydírání.Navíc, snažíme se, aby dítě neslo odpovědnost za sebe a své chování a naučilo se si své emoce neřešit na druhých. Tohle ho nenaučíme tím, že na něj budeme dávat odpovědnost za emoce maminky. Maminka nese za své emoce odpovědnost sama, tak jako chceme, aby se to naučilo dělat dítě. Omluvit je klidně na místě. Nebo ať teď pro maminku udělá něco hezkýho. Maminka taky může být smutná - ale je to její výběr, že si bere osobně takovou blbost, jako je nezvládání emocí dítěte, které to ještě neumí. Aspoň já to takhle vidím, neříkám, že je to absolutní pravda. Taky do toho spadají věty jako „naštval si mě“… většinou tatínci tohle rádi používají. Ne, tatínek se prostě nasí. á rád a nehodlá s tím nic dělat. Ale děťátko na vztek nemá právo, že jo. Ale to už je jiný téma…
S tím nesouhlasím. Myslím si, že kdokoliv může projevit své emoce, ať jsou pozitivní, nebo negativní. To, že vztek dítěte udělá maminku smutnou může být naprosto legitimní. A matka má právo na to, aby o těch emocích mluvila. A dítě by mělo pochopit, že svým jednáním udělalo něco špatně.
Myslím si, že ani věta „naštval jsi mě“ není špatně. Pokud se s dítětem na něčem dohodnu a ono to nesplní, tak nevidím důvod, proč to neříct. Proč dítěti nedat najevo, že jsem naštvaný, protože nesplnilo svou část dohody.
Protože tak jak to popisuješ ty, tak by tvůj partner na tebe mohl křičet a vztekat se, že jsi třeba neuvařila, nebo nevyprala. A byl by to tvůj výběr, že se ti to nelíbí a že jsi naštvaná nebo smutná. Ale myslím si, že naopak, to dáš najevo, že se ti tohle nelíbí. A to, že je přijde někdo druhý, třeba tvůj bratr/otec za tvým partnerem a řekne mu „hele, tohle už přeháníš, podívej se, co tím způsobuješ“, je naprosto legitimní. A stejně tak by otec měl přijít k dítěti a vysvětlit mu, co svým chováním způsobuje mamince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:01
@Petr-33 píše:
S tím nesouhlasím. Myslím si, že kdokoliv může projevit své emoce, ať jsou pozitivní, nebo negativní. To, že vztek dítěte udělá maminku smutnou může být naprosto legitimní. A matka má právo na to, aby o těch emocích mluvila. A dítě by mělo pochopit, že svým jednáním udělalo něco špatně.
Myslím si, že ani věta „naštval jsi mě“ není špatně. Pokud se s dítětem na něčem dohodnu a ono to nesplní, tak nevidím důvod, proč to neříct. Proč dítěti nedat najevo, že jsem naštvaný, protože nesplnilo svou část dohody.Protože tak jak to popisuješ ty, tak by tvůj partner na tebe mohl křičet a vztekat se, že jsi třeba neuvařila, nebo nevyprala. A byl by to tvůj výběr, že se ti to nelíbí a že jsi naštvaná nebo smutná. Ale myslím si, že naopak, to dáš najevo, že se ti tohle nelíbí. A to, že je přijde někdo druhý, třeba tvůj bratr/otec za tvým partnerem a řekne mu „hele, tohle už přeháníš, podívej se, co tím způsobuješ“, je naprosto legitimní. A stejně tak by otec měl přijít k dítěti a vysvětlit mu, co svým chováním způsobuje mamince.
„Naštval jsi mě“ a „udělal jsi maminku smutnou“ jsou ale dvě naprosto odlišné věty a říkáš je z úplně odlišného důvodu. To druhé říkáš jednoznačně proto, abys vzbudila nějaké pocity viny a přiměla druhého zachovat se tak, jak považuješ za správné ty. Není to košer ať jde o partnera nebo o rodiče, opravdu nikdo nenese vinu za emoce druhého, za to, že je naštvaný nebo smutný, a ta zcela legitimní emoce by neměla být nástrojem vydírání. Úplně ideální je své emoce popisovat tak, aniž by za ně měl vinu kdokoliv okolo, aby bylo zřejmé, že já něco nějak cítím, aby ústředním bodem rozhovoru bylo, že jsme v situaci, která je nepříjemná pro nás oba a oba ji musíme řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:09
@unuděná píše:
Ano, proto jsem se ptala, zda byli v PPP. Prý ano a dítě je v pořádku, takže hledáme problém jinde
já bych možná zašla aktuálně znovu a našla jinou PPP, protože to, jak to slunečnice popisuje mi přijde jemně zarážející, respektive já tam určité prvky možného aspergera/autíka vidím, možná mírného, hraničního, netypického…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:16
@Anonymní píše:
Kdo to nemá doma, nepochopí. Já mít jen jedno dítě, tak jsem taky chytrá jak rádio.
U nás jsou nejhorší dny, když je něco jinak, když je dlouho ve škole a ve družině, když má kroužek, výlety… Když je s babičkou, tak to je nejhorší. Babička totiž praktikuje zde popsané rady, kdy nastavuje zrcadlo, paroduje a tak. On to nenávidí. Rozhodně to ale nevnímám tak, že ho babička zvládla vychovat, takže se u ni nevzteka. Jen u ní vydrží déle a hlavně si ten stres ventiluje do okusování. Pak přijde domů a jde to ven hned mezi dveřmi.První třída byla v tomto ještě horší, protože paní učitelka nerespektovala jeho potřebu si to prožít a on chodil ze školy unavenejsi a vzteklejší. Ničil pomůcky…
Letos to prožívání pomohlo. Ale i tím, jak je starší, tak umí sám definovat problém a promluvil si s ní o tom sám. Ona s ním hodně na tom pracovala speciální pedagožka.
Tahle věta mi připadá, že sedí na nemoc autistického spektra. Ti nemají rádi jakékoli změny, ať je to ve škole nebo doma.
Mám kamarádky, jedna má absolutního autíka, druhá má kloučka s lehkou formou (aspergerův syndrom). Oba dva nesnáší jakýkoli výkyv od normálu.
Tam bylo v období covidu opravdu hodně pracné, aby se to dítě chovalo aspoň trochu přijatelně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:34
@Vesmírná drůbež @Al35 Já vím holky, ale minimálně by upozornili (nebo i pediatrička přece) na nějaké varovné signály a doporučili další vyšetření u odborníků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:39
@unuděná píše:
@Vesmírná drůbež @Al35 Já vím holky, ale minimálně by upozornili (nebo i pediatrička přece) na nějaké varovné signály a doporučili další vyšetření u odborníků.
Tak na to určitě nespoléhat mě na to v ppp neupozornil nikdo a to jsme tam byli 5× i na nějaké testy..rekla mi o tom až Ucitelka v mš za ten klid konzultace u psychologa stojí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
2.6.23 08:52
@Keyllah píše:
já bych možná zašla aktuálně znovu a našla jinou PPP, protože to, jak to slunečnice popisuje mi přijde jemně zarážející, respektive já tam určité prvky možného aspergera/autíka vidím, možná mírného, hraničního, netypického…
Mě ten popis taky už přijde lehce divný. Kromě autistického spektra (i když tam by byli podle mě i další věci, nebo by to byla jenom hodně mírná forma) se takhle chovají i děti matek, které občas v těhotenství vypijí nějaký alkohol. CNS je narušena, ale jenom mírně a zrovna v centru zodpovědným za chování a adaptaci. Dítě vypadá zdravě, vývoj probíhá ok, ale ve škole se pak projevují problémy právě s přizpůsobivostí, řádem a emocemi. S takovými dětmi je pak potřeba taky pracovat jinak a na různých frontech, ať se to trochu zmírní. Může to být kde co a pro svůj klid bych taky dala kluka ještě dovyšetřit.
- Citovat
- Upravit
2.6.23 08:54
@ibis píše:
Ještě poradím dělat úkoly ve stejnou dobu, tzn. třeba hned po příchodu domů ze školy. U nás to tak je od první třídy a děti věděly, že přes to nejede vlak… nejdřív úkoly a pak zábava…a tak je to i s jinými povinnostmi - nejdřív práce a pak zábava
Přesně. Obzvlášť u takových „problematických“ dětí je to potřeba zautomatizovat, udělat z toho návyk. Prostě dokud nebudou úkoly, tak nemůže jít ven, nemůže si jít hrát atd. Pak už to tak bude brát automaticky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 08:58
@Capelucia píše:
Mě ten popis taky už přijde lehce divný. Kromě autistického spektra (i když tam by byli podle mě i další věci, nebo by to byla jenom hodně mírná forma) se takhle chovají i děti matek, které občas v těhotenství vypijí nějaký alkohol. CNS je narušena, ale jenom mírně a zrovna v centru zodpovědným za chování a adaptaci. Dítě vypadá zdravě, vývoj probíhá ok, ale ve škole se pak projevují problémy právě s přizpůsobivostí, řádem a emocemi. S takovými dětmi je pak potřeba taky pracovat jinak a na různých frontech, ať se to trochu zmírní. Může to být kde co a pro svůj klid bych taky dala kluka ještě dovyšetřit.
jako že dotyčná nasávala v těhotenství alkohol? 
toto bylo opravdu nutné?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
2.6.23 09:19
@Keyllah píše:
jako že dotyčná nasávala v těhotenství alkohol?
Píšu, že to může být kde co a může to být i tohle. Nepíšu, že paní nasávala. Odhadem podle statistik na takovou mírnou nediagnostikovanou formu FAS trpí jedno dítě ze sta, protože pít alkohol v Čechách je módní. Ženy nemusí nasávat - stačí tu a tam pohár vína a problém může být na světě. 50 kamarádkám to může projít, ale někomu v blbém momentě bez následků na dítěti neprojde ani jednorazová akce . O tomhle se obecně v Čechách mluví málo, ale np. v některých státech usa je to popsané hezky, protože informaci, jestli máma spožívala alkohol v těhotenství a kolik, pediatři zjišťujou. V Čechách se na to nezeptá nikdo a přitom názor, že malé pivečko nebo pohár vína jsou neškodné, je rozšířený hodně. Na tohle si už musí odpovědět každá žena za sebe, já se taky ptát nebudu, jenom to uvádím jako možnost. Shodou okolností znám osobně jedno dítě, které pití pověstného pohára vína, jenom při speciälní události, odneslo hodně a nejde „jenom“ o poruchy chování 
.
- Citovat
- Upravit
2.6.23 09:46
@Anonymní píše:
Moje mladší dítě mi dává zabrat. Když není vše po jeho, tak řve a když to nepomáhá, tak neváhá praštit. Nevím, co dělat, aby to tak nebylo. Má to tak odmalička. Vždy, když si nevěděl rady, tak starší dítě praštil. Nyní je už školák a zatím jsem nevymyslela nic, co by pomohlo. Zároveň je hrozně citlivý a nesnáší ani zvýšený hlas - hlavně v situaci, kdy má udělat něco, co se mu dělat nechce.
Ať práská do věci, ne do lidí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.23 09:56
@Capelucia píše:
Píšu, že to může být kde co a může to být i tohle. Nepíšu, že paní nasávala. Odhadem podle statistik na takovou mírnou nediagnostikovanou formu FAS trpí jedno dítě ze sta, protože pít alkohol v Čechách je módní. Ženy nemusí nasávat - stačí tu a tam pohár vína a problém může být na světě. 50 kamarádkám to může projít, ale někomu v blbém momentě bez následků na dítěti neprojde ani jednorazová akce
Teda… To jsou úplný konspirace… Já toho četla a slyšela Třeba to, že je lepší dát dítěti diagnózou, než si přiznat, že na výchovu nestačím…hm?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
2.6.23 09:59
@Capelucia Taky si myslím, že v ČR je to ohledně alkoholu velice benevolentní a že v těhotenství občasné malé pivo nebo trošinku upít partnerovi vína se nepovažuje za žádný problém. Dokonce existují rady pro vyvolání porodu jako pití vína, tam už to tedy nezasáhne do citlivého období vývoje mozku, ale stejně… A alkohol při kojení, to už je tady úplně na pohodu, stačí nějakou dobu nekojit a je to v pohodě, matka může na párty nebo si večer dopřát sklenku vína. Já si vždycky říkám k čemu? To fakt někdo nevydrží bez alkoholu na párty nebo večer doma? Potřebuje to k tomu, aby měl psychickou pohodu, aby si odpočinul, zrelaxoval se? Pokud jo, tak je to k zamyšlení. Jenže většina lidí se nad takovými věcmi moc nezamýšlí, protože jak tu někdo trefně poznamenal, většina lidí se svými emocemi pracovat neumí a svou neschopnost si většinou ani nepřipouští. Tohle může být klidně příklad - proč to nezvládnu bez vína? Fakt to potřebuju? Proč to potřebuju? Chci to potřebovat? V tomhle se nikdo nimrat a zpracovávat si to nechce… mohlo by to totiž vést k nepříjemným závěrům a co pak s tím nepříjemným pocitem?
- Citovat
- Upravit
pet p
2.6.23 10:09
@Petr-33 píše:
S tím nesouhlasím. Myslím si, že kdokoliv může projevit své emoce, ať jsou pozitivní, nebo negativní. To, že vztek dítěte udělá maminku smutnou může být naprosto legitimní. A matka má právo na to, aby o těch emocích mluvila. A dítě by mělo pochopit, že svým jednáním udělalo něco špatně.
Myslím si, že ani věta „naštval jsi mě“ není špatně. Pokud se s dítětem na něčem dohodnu a ono to nesplní, tak nevidím důvod, proč to neříct. Proč dítěti nedat najevo, že jsem naštvaný, protože nesplnilo svou část dohody.Protože tak jak to popisuješ ty, tak by tvůj partner na tebe mohl křičet a vztekat se, že jsi třeba neuvařila, nebo nevyprala.A byl by to tvůj výběr, že se ti to nelíbí a že jsi naštvaná nebo smutná. Ale myslím si, že naopak, to dáš najevo, že se ti tohle nelíbí. A to, že je přijde někdo druhý, třeba tvůj bratr/otec za tvým partnerem a řekne mu „hele, tohle už přeháníš, podívej se, co tím způsobuješ“, je naprosto legitimní. A stejně tak by otec měl přijít k dítěti a vysvětlit mu, co svým chováním způsobuje mamince.
Za svoje emoce si každý zodpovídá sám. Nelze vinit někoho jiného ze svých pocitů. Svoje pocity si má každý zpracovat. A udělat rozhodnutí, jak bude reagovat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
