Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@tereza12345 NO, estetické to zrovna není, ale já si raději prožiju tu chvilku odnášení (většinou mám taky kočár a ještě jedno dítě), než bůhví jak dlouho čekat, až to odezní (i když je to asi správně). Zpocená jsem u toho až na zadku, ale s negativní reakcí jsem se ještě nesetkala.
@BohunkaP no tak pak ano.. pak ale nastává ta situace.. dítě se válí po zemi.. a jsme případ pro sociálku.. jinak tak přesně to u nás dopadlo a dopadne vždycky.. stojím nad řvoucím děckem a ve mě to vře..
@terinka4444 píše:
Mám to doma taky, v ještě bledším růžovém
Bohunko, poraď, nemyslím to zle ani irinicky, přes ruku zpět neplácám, ale sakra, co dělat, někdy je to fakt na hlavu, praštit si mě nedovolí, to syknu a ona zabrzdí, sykám dost hnusně, ale ten vztek, všude a u všeho, dneska jdeme navlékat korálky, dím jí kaničku a chic jí ukázat, co s tím, to už se může zvencnout, že si dovolím vzít ten korálek a nepřej si vidět, když jí to nejde, no jak by asi šlo, když si to nenechá ukázat, to se válí, kope, vysypekorálky, prostě desetiminutový cirkus a amok a tak stále dokola, zabírá, když jí plácnu po zadku, nerada, ale v tu ránu se přestane vztekat, začne natahovata běží se mazlit, tím se uklidní a můžeme uklidit korálky a zase normálně komunikovat. ale já prostě vnitřně šílím, když jí biju, nemám u toho dobrý pocit.
Teri, ale já myslím, že tady už je to posunuté do jiné roviny… Ty neplácneš proto, abys ji potrestala nebo jí dokonce „vysvětlila“, že Tě nesmí bít.
Ty plácneš proto, abys ji vyvedla z jakéhosi afektu, vzpamatovala - něco jako stříknutí studené vody do obličeje nebo u miminek fouknutí do tvářičky… v takovýchto situacích to úplně dovedu pochopit a asi bych jednala podobně.
@tereza12345 Motivace něčím nefunguje? U nás se jeden čas vždycky jelo nejdřív k rohlíkům a pak jsme mohli nakupovat.
A vzteká se, že musí do kočáru nebo proč?
Takže vidím, všude stjený.. i s tím vyslíkáním ze sedačky a mým řvaním..tuhle jsem zastavovala snad 4× na deseti kilometrech.. napsala bych, že pak je to zralý na panáka..ale bojím se aby to nevyvolalo pohoršení..:-) ![]()
![]()
@tereza12345 píše:
@BohunkaP no tak pak ano.. pak ale nastává ta situace.. dítě se válí po zemi.. a jsme případ pro sociálku.. jinak tak přesně to u nás dopadlo a dopadne vždycky.. stojím nad řvoucím děckem a ve mě to vře..
No jo, no… a o tom to přesně je. O maminkách a jejich nervech… ne o dětech.
Ještě žádná sociálka nezabavila žádné mamince dítě, které se jí v amoku válí po zemi a ječí, že chce do vozíku. ![]()
No motivace by možná byla tak čokoládou.. ale máme trable s jídlem, takže by pak jedla celý dny jen čokoládu.. takže touto cestou to nepůjde..
@tereza12345 Tak tak. Můj nejhorší zážitek byla scéna ve vlaku. Německým, tichým a čistým, plným tichých lidí, kteří čekali, jak si s tím poradím.
Fakt se mi nechtělo vystupovat dřív a čekat půl hodiny na další
.
BohunkaP máš doma taky vzteklý dítě?? ono, když je na to člověk celý dny sám.. tak to někdy těma správnýma metodama, někdy nejde úplně 100%.
@Káka74 píše:
@tereza12345 Motivace něčím nefunguje? U nás se jeden čas vždycky jelo nejdřív k rohlíkům a pak jsme mohli nakupovat.A vzteká se, že musí do kočáru nebo proč?
U nás naštěstí stále funguje rohlík. Ještě silnější kalibr je jogurt s lentilkama, ale tam je zas problém, že by ho chtěla jíst hned.
Pipi00 kdyby to zabíralo, vozím v tašce lžičku a sníme jogurt v tescu - u pokladny bych platila prázdný kelímky, třeba 3..:-)
@BohunkaP píše:
Teri, ale já myslím, že tady už je to posunuté do jiné roviny… Ty neplácneš proto, abys ji potrestala nebo jí dokonce „vysvětlila“, že Tě nesmí bít.Ty plácneš proto, abys ji vyvedla z jakéhosi afektu, vzpamatovala - něco jako stříknutí studené vody do obličeje nebo u miminek fouknutí do tvářičky… v takovýchto situacích to úplně dovedu pochopit a asi bych jednala podobně.
já přes ruku neplácám, ani to nedovoluju rodině, nedovoluju aby její útok opláceli útokem, mám na to stejný názor, nevěřím, že pochopí, že já můžu a ona ne, takže když kopne do psa, tak chovám psa a mazlím, ˇa říkám chudáček, má bebíčko, když praštila mě, tak jsem si to hladila a naříkala, že to bolí, většinou se smála, pak přišla a taky hladila, takže ve vzteku už málokdy dojde k nějakému projevu mlácení, ale ubližuje sama sobě, cíleně, já řeknu ne, ona sleze ze židle, přejde celoiu místnost k volné zdi, zakloní se a vší silou se praští hlavou o zeď až si sedře čelo a téče já krev, venku řeknu ne, ona se na místě ohne v pase a praští hlavou o chodník, v kuse má odřené čelo. fakt si s ní nevím rady. a to ta prvorozená bylanaprosto vzorné dítě, co se vzteklo jednou, já vysvětlila, že takhlene a bylo, s opovržením jsem koukala na matky válejících se dětí jako na neschopné, teď jsem ve fázi, že svoji princeznu raději neberu mezi lidi
a fakt nevím, co s ní. máma tvrdí mlátit, to mi tedy přijde kontraproduktivní, takže jsem ještě i doma za neschopnou výchovy ![]()
@tereza12345 píše:
No motivace by možná byla tak čokoládou.. ale máme trable s jídlem, takže by pak jedla celý dny jen čokoládu.. takže touto cestou to nepůjde..
@tereza12345 píše:
BohunkaP máš doma taky vzteklý dítě?? ono, když je na to člověk celý dny sám.. tak to někdy těma správnýma metodama, někdy nejde úplně 100%.
Mám doma dvě - mladší téměř nevztekavé, starší hysterku, která je schopna propadnout naprostému amoku i ve svých šesti letech.
Prožila jsem všechno to, o čem jste tu zatím psaly.
Jasně, že to nejde vždycky na 100% - ale důležité je připustit si, že vždycky jiné řešení JE… a to, že ho zrovna nevidím, nemůžu nebo se mi nechce ho hledat, je jen a jen můj problém.
Mně nevadí, když někdo používá fyzické tresty - když si to umí racionálně odůvodnit. Ale vadí mi, když je někdo používá jen tak - proto, že se mu nechce nebo nedovede hledat jiné možnosti - a pak to sfoukne pod univerzální „ona by nám přerostla přes hlavu“.
Mezi výchovou a fyzickými tresty není rovnítko.
@terinka4444, a třeba se poradit s dětským psychologem, nezkoušela jsi?