Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z ulice do normálního života
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.10.19 12:50
Ahoj, to zdravotní si budeš muset doplatit, ale určitě by ti mohli nabídnout i splátkový kalendář.
A k té práci…co bys tak ráda dělala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.10.19 12:55
@KatusinkaMala Ahoj, mě by docela bavila práce s knihami. Taky jsem přemýšlela nad pomoci druhým lidem, i když já sama teď asi nejsem ve stavu někomu pomáhat. Možná pro začátek jako pečovatelka, ale nemám potřebný kurz a ten stojí peníze, které nemám.
- Citovat
- Upravit
11.10.19 12:59
Tak důleřitý je, že mas kde bydlet a ta práce asi tak nespěchá, takže je čas vybírat. V dnešní době je práce hodně, problém bude v té,,lenosti,, jak si psala. To by chtělo něco třeba na půl úvazku nebo jen odpolední směny, aby nebyl problém s tou dochvilností. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 13:15
Já si naopak myslím, ze práce spěchá. Bydlení se přeci musí platit. Může se stát, ue opět skončí na ulici. A to přece nechceš ne? V zimě, spine, s fetakama… Máš 30.vzchop se, Vem první místo co bude, neco ušetří, postupne můžeš hledat lepší místo. Pokud chceš zit slušně, musíš zvednout zadek a začít od spodku… Lenost tě dovede pod most.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 13:26
Chápu, že je to těžké. Moc ti fandím. Mám známou, která byla také dlouho na ulici. Vzala taky první místo, které se naskytlo. Musela si prostě zvyknout znova na pracovní návyky. Teď pracuje v neziskovce s bezdomovci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 13:45
@Anonymní píše:
@KatusinkaMala Ahoj, mě by docela bavila práce s knihami. Taky jsem přemýšlela nad pomoci druhým lidem, i když já sama teď asi nejsem ve stavu někomu pomáhat. Možná pro začátek jako pečovatelka, ale nemám potřebný kurz a ten stojí peníze, které nemám.
Pecovatelsky kurz si udelas při zamestnani, v zarizenich socialni pece te zaměstnají a kurz uhradi 
Preju ti hodne stesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 14:03
@Eemii píše:
Pecovatelsky kurz si udelas při zamestnani, v zarizenich socialni pece te zaměstnají a kurz uhradi
To je pravda. Pečovatelek je málo, pořád shání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 17:37
@Anonymní píše:
Ani nevím, kde začít. Nejsem maminka, ale četla jsem něco z archivu a myslím, že bych tady mohla najít rady a možná i podporu.
Na začátek se představím. Jmenuji se Karolína, bude mi 29 let v prosinci. Mám vystudovanou ekonomku s maturitou.
Po maturitě jsem pracovala rok v knižním skladu. Pak jsem odjela do zahraničí kde jsem pracovala tak různě - na farmě, sběry, pomocní síla v kuchyni, opět ve skladu. Pak se něco v mém živote přihodilo, něco, co jsem nezvládla psychicky. Byla jsem na dně a propadla jsem závislosti. Přestala jsem chodit do práce, tudíž jsem dostala výpověď. Pak už jsem nebyla schopná najít práci a ani jsem nechtěla. Ocitla jsem se na ulici. Byla jsem na ulici téměř 4 roky. Každou pomoc jsem odmítala.
Dnes už je všechno jinak, dostala jsem se z ulice, pořád si zvykám na normální život. Na to, že spím doma v posteli, že mám teplou vodu, jídlo, čisté oblečení, že se můžu vykoupat.. takový ty věci, co všichni považují za samozřejmé.
Chci se vzchopit a začít žít normálně. K tomu ale potřebuji práci. A tu jsem narazila na problém. Nevím, jestli vůbec s mým vzděláním a s dírou v životopisu 4 roky budu vůbec schopná něco najít.
Další problém je lenost. Neumím se představit, jak si zvyknu vstávat do práce, chodit znova do práce. Ztratila jsem veškeré pracovní návyky.
Můj život na ulici byl jenom o tom, sehnal jídlo a místo kde se vyspím.
Ze zdravotní jsem byla odhlášená tady v Čechách protože jsem si platila zdravotní v zahraničí. Pak už jsem se ale nenahlásila na zdravotní v Čechách když jsem ukončila práci v cizině. To je další problém. Musím to asi doplatit ty 4 roky, že jo? Zatím mi ze zdravotní nic nepřišlo.
Jsem v depresi, už jsem posílala žádosti. Ozvali se z pracovní agentury, domluvili jsme si pohovor a já tam nepřišla. Já nevím proč, bála jsem se. Byla to práce ve výrobě, práce, kterou nechci dělat, ale vím, že asi nemám na výběr.
Nevím jak se pohnout dál…
Je hodně těžké se vrátit do běžného života a je super, že si uvědomuješ, co je/mohl by být problém v získání zaměstnání. Nemusíš na to být sama - existují služby, které ti můžou pomoci jak s pracovními návyky, tak třeba s hledáním práce. Existují různá kariérní centra, kde ti zadarmo poradí s financemi (i tím pojištěním), pomohou ti získat nějakou práci, napsat životopis a najít práci, kterou bys mohla a chtěla dělat. Většinou bývají ve větších městech - zkus kouknout, zda něco takového není poblíž.
Ještě mě napadá, že se svou zkušenosti bys mohla pracovat jako „peer“ - člověk, která má za sebou zkušenost života na ulici a tu využívá při své práci s lidmi bez domova. Takové pozice teď mívají různé terénní programy a sociální služby.
Držím palce, ať to vyjde!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 19:03
@Anonymní píše:
Ani nevím, kde začít. Nejsem maminka, ale četla jsem něco z archivu a myslím, že bych tady mohla najít rady a možná i podporu.
Na začátek se představím. Jmenuji se Karolína, bude mi 29 let v prosinci. Mám vystudovanou ekonomku s maturitou.
Po maturitě jsem pracovala rok v knižním skladu. Pak jsem odjela do zahraničí kde jsem pracovala tak různě - na farmě, sběry, pomocní síla v kuchyni, opět ve skladu. Pak se něco v mém živote přihodilo, něco, co jsem nezvládla psychicky. Byla jsem na dně a propadla jsem závislosti. Přestala jsem chodit do práce, tudíž jsem dostala výpověď. Pak už jsem nebyla schopná najít práci a ani jsem nechtěla. Ocitla jsem se na ulici. Byla jsem na ulici téměř 4 roky. Každou pomoc jsem odmítala.
Dnes už je všechno jinak, dostala jsem se z ulice, pořád si zvykám na normální život. Na to, že spím doma v posteli, že mám teplou vodu, jídlo, čisté oblečení, že se můžu vykoupat.. takový ty věci, co všichni považují za samozřejmé.
Chci se vzchopit a začít žít normálně. K tomu ale potřebuji práci. A tu jsem narazila na problém. Nevím, jestli vůbec s mým vzděláním a s dírou v životopisu 4 roky budu vůbec schopná něco najít.
Další problém je lenost. Neumím se představit, jak si zvyknu vstávat do práce, chodit znova do práce. Ztratila jsem veškeré pracovní návyky.
Můj život na ulici byl jenom o tom, sehnal jídlo a místo kde se vyspím.
Ze zdravotní jsem byla odhlášená tady v Čechách protože jsem si platila zdravotní v zahraničí. Pak už jsem se ale nenahlásila na zdravotní v Čechách když jsem ukončila práci v cizině. To je další problém. Musím to asi doplatit ty 4 roky, že jo? Zatím mi ze zdravotní nic nepřišlo.
Jsem v depresi, už jsem posílala žádosti. Ozvali se z pracovní agentury, domluvili jsme si pohovor a já tam nepřišla. Já nevím proč, bála jsem se. Byla to práce ve výrobě, práce, kterou nechci dělat, ale vím, že asi nemám na výběr.
Nevím jak se pohnout dál…
Buď se do nějaké práce dokopeš, nebo se propadneš zpět na ulici. Za mě je volba jasná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.19 20:09
Nemám žádnou radu, jen Ti přeju, abys to zvládla a udržela se v normálním životě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ani nevím, kde začít. Nejsem maminka, ale četla jsem něco z archivu a myslím, že bych tady mohla najít rady a možná i podporu.
Na začátek se představím. Jmenuji se Karolína, bude mi 29 let v prosinci. Mám vystudovanou ekonomku s maturitou.
Po maturitě jsem pracovala rok v knižním skladu. Pak jsem odjela do zahraničí kde jsem pracovala tak různě - na farmě, sběry, pomocní síla v kuchyni, opět ve skladu. Pak se něco v mém živote přihodilo, něco, co jsem nezvládla psychicky. Byla jsem na dně a propadla jsem závislosti. Přestala jsem chodit do práce, tudíž jsem dostala výpověď. Pak už jsem nebyla schopná najít práci a ani jsem nechtěla. Ocitla jsem se na ulici. Byla jsem na ulici téměř 4 roky. Každou pomoc jsem odmítala.
Dnes už je všechno jinak, dostala jsem se z ulice, pořád si zvykám na normální život. Na to, že spím doma v posteli, že mám teplou vodu, jídlo, čisté oblečení, že se můžu vykoupat.. takový ty věci, co všichni považují za samozřejmé.
Chci se vzchopit a začít žít normálně. K tomu ale potřebuji práci. A tu jsem narazila na problém. Nevím, jestli vůbec s mým vzděláním a s dírou v životopisu 4 roky budu vůbec schopná něco najít.
Další problém je lenost. Neumím se představit, jak si zvyknu vstávat do práce, chodit znova do práce. Ztratila jsem veškeré pracovní návyky.
Můj život na ulici byl jenom o tom, sehnal jídlo a místo kde se vyspím.
Ze zdravotní jsem byla odhlášená tady v Čechách protože jsem si platila zdravotní v zahraničí. Pak už jsem se ale nenahlásila na zdravotní v Čechách když jsem ukončila práci v cizině. To je další problém. Musím to asi doplatit ty 4 roky, že jo? Zatím mi ze zdravotní nic nepřišlo.
Jsem v depresi, už jsem posílala žádosti. Ozvali se z pracovní agentury, domluvili jsme si pohovor a já tam nepřišla. Já nevím proč, bála jsem se. Byla to práce ve výrobě, práce, kterou nechci dělat, ale vím, že asi nemám na výběr.
Nevím jak se pohnout dál…