Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Začínající puberťák a moje nervy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.8.23 16:01
Mám mladší děti a tohle máme pravidelně jíz několik let. Jen se to trosku stupnuje(překvapivě teda zejména u toho osmiletého), Takže mě to fakt netankuje, náladu mi to povětšinou nekazí. U podstatných věcí jsem důsledná, na nepodstatné veci (nevhodné průpovídky, koulení očima a pod.) nenaskakuju. A vím, že bude i hůř.
Jsi měla doteď asi štěstí na vcelku bezproblémove a bezudrzbove modely, co? No vitej v realitě každodenních galeji rodičovství a výchovy. 
Příspěvek upraven 27.08.23 v 16:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.23 16:08
No, spíše se to stupňuje a já jsem člověk, co má ze všeho nejradši klid a harmonii. A toto vždy zkazí náladu celé rodiny. A hlavně hned po ranu. Mu se nikam nechce, teprve vstal, proč zase já, co zase ja…a pak začne vrtat do těch dvou, co byli do té doby hodní 
Úplně si říkám, co přijde, až bude puberta v plném proudu.
A taky mne nebaví, že to za něj dělají ti mladší a přesto má plnou pusu řečí, jak ho to nebavi…
Jen jsem si chtěla postěžovat a pokecat… je mi jasné, že bude hůř
A taky zjistit, jak to děláte vy. Fakt nechávat doma a nekazit si náladu nebo brát sebou i přes kecy a zkazit si den?
Na druhou stranu, je dnes na chalupě bez něj klid a nemusím řešit: co mám delaaaat, já se nudiim… 
- Citovat
- Upravit
27.8.23 16:18
No i s kecama jede a pak to většinou přejde. Případně ho někam odstredim, at nás raci neobtěžoval svými výlevy.
Hlavní je nebrat si to osobne. To je asi základ.
Edit: jenže já mám chalupu 130 km, takze desetilete dítě pres víkend samotné nenechám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:22
No, tak nějak neví co sám se sebou, že? Jelikož má v závěsu 2 mladší sourozence, zajímá se také někdo o jeho radosti, co baví jeho a tak? Neděláte z něj předčasně dospělého, když je přece už velký?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:27
Neber si to osobně, neber si to osobně, neber si to osobně! Nenechej si zkazit náladu.
Dcera je občas to samé, hlavně po ránu. Mám zkušenost, že když je protivná a já pak v reakci na ní taky, tak je to jen horší. Prostě na její protivnou náladu odmítám přistoupit a vztekat se taky. Ona za to nemůže, mlátí s ní hormony. Za chvilku obvykle přijde, omluví se a je zase jako sluníčko. A jede se dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:30
Za mě si to bereš hrozně osobně, vážně si necháš zkazit celý den, když prepuboš držkuje? Tak to se zocel, čeká tě to ještě 2×.
To, že se ti omluví bych brala jako velké +, to kolikrát nedokáže ani fospělý, říct promiň, takže to bych ocenila a ne ho ještě dusila
U nás 15 letý furt dělá Hurvínka - koulí očima. Nechávám být, opakuju si v duchu, je to jenom fáze. V okamžiku, kdy je drzý příliš, utínám a vymezím se, případně ho utne muž, od chlapa to bere líp a ubere. Domácí povinnosti na požádání plní, sportuje, učí se dobře, takže ho nebudu dusit. V jeho věku mně máti přišla taky trapná, teď máme nadstandardní vztahy, takže věřím, že to přejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:31
Jo a děti (12,14) s sebou obvykle bereme i přes jejich kecy, protože jsem zjistila, že je potřebva je „roztlačit“ a pak už jedou samospádem. Takže dostat je z baráku bývá opruz, ale za chvilku už mají dobrou náladu a i zpětně děkují za to, že jsme je vytáhli,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pitaya1
27.8.23 16:31
Děláte něco i podle něj, nebo se svět točí jen kolem mladších sourozenců a vše se jim přizpůsobujeme? Mám starší dítě a tohle chování prakticky neznám. Popravdě dítě bych vzala na tu chatu, nepřišlo by mi normální, aby se 11 letý dítě jen kvůli svým blbým náladám vykašlalo na oslavu člena rodiny.
- Citovat
- Upravit
27.8.23 16:35
@Anonymní píše:
Ahoj, tak se nám blíží výborný věk. Je mu 11 a je celkem vyspělý.
Holky, jak to řešíte? Ráno vstane, je protivný. Většinou bezdůvodně, nic se mu nechce, kamosi jsou jeste na prázdninách, ale za to my nemůžeme, ze…
Má mladší dva sourozence. Jsme domluvení na celý den na chalupě, mladší má svátek, každý pomáhá balit a pojedeme. Na poznámky tipu aby pomohl se začíná rozčilovat, drzkovat. Začínám to ignorovat, nechci se furt rozčilovat. Sbalime se, uděláme nutné práce doma ( pračka, pes) a chceme odjizdet. Jakmile je vše hotové, přijde se omluvit za to, že byl protivný, ale já už mám zkažený den a nějak je minut jeho omluva úplně jedno. Je to tak vždy. Dnes jsem omluvu nepřijala a řekla mu, ať si dělá co chce, že je mi to jedno. Pokazde mi jeho nálada zkazí den. Scénář často stejný. To už s náma jako nebude nikam jezdit? Nějak brzy… Nechali jsme ho doma, vypli jsme WiFi, čekali jsme, že dorazí, ještě nic. ( doma neměl oběd, vařili jsme na chalupě, je to dvacet min pěšky, zvládl by to).
Přemýšlím, jak řešit dále. Asi mu zpoplatnim domácí služby, nebo já nevím. Aby jsme vše dělali sami a on se jen vezl? A byl protivný? A měl all inclusive??
Mladší dva pomahaji. Když je jídlo, je u něj puberťák první, to jo, na to slyší a hlídá, aby náhodou neměl méně. Kapesné má, naspoření má dost, asi začnu vybírat za bydlení…
Jak to děláte doma Vy a Vaší pubertaci? Jak si nenechat zkazit každé volné ráno tím protivným obličejem, když se řekne, že se po snídani musí i něco dělat???
Nebo děláte vše samy a vaše děti se jen vezou???
Promluvit už jsem si s ním zkoušela několikrát. Stejně to udělá vždy znova…už se těší do skoly, na kámoše, ale my chceme též přežít…
Ty si nebyla v pubertě? Proč si to bereš tak osobně, a ještě ho trestáš za to, že neví co se sebou? Vždyť se nic tak strašnýho neděje, a on se ti ještě omlouvá. Jestli chceš pokazit vztah, tak jo, dělej mu naschvály, vypínej wifi, zpoplatni mu, že může být doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:41
Přijde, že se kapánek snižuješ na jeho úroveň. 
Promiň. Chápu, je to děs, ale bude hůř Mám 2 kousky v pubertě, 15 a 13, jak jeden vyleze z deb.. období, druhej do něj vleze. 
Nenech si tím kazit náladu. Nepřijmout omluvu je za mě nepřípustné. On za to nemůže, cloumají s ním hormony, ty jsi ta dospělá a měla bys mít trochu pochopení.
A to jste byli domluveni, že za vámi přijde na tu chalupu? Nebo jako čekáš, že si „něco uvědomil“ a přileze? To podle mě nehrozí, oni jsou šťastní, když můžou být sami doma.
U nás to funguje tak, že co jim řeknu, mají splnit, ale neočekávám, že by sami od sebe udělali něco navíc. Rodinných oslav se musí zúčastnit aspoň na chvíli. Pozdravit prarodiče apod, jinak je nechávám zálézt si zpátky do nory (rozuměj pokoje ).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.23 16:41
@Anonymní píše:
No, spíše se to stupňuje a já jsem člověk, co má ze všeho nejradši klid a harmonii. A toto vždy zkazí náladu celé rodiny. A hlavně hned po ranu. Mu se nikam nechce, teprve vstal, proč zase já, co zase ja…a pak začne vrtat do těch dvou, co byli do té doby hodní
A taky mne nebaví, že to za něj dělají ti mladší a přesto má plnou pusu řečí, jak ho to nebavi…
Jen jsem si chtěla postěžovat a pokecat… je mi jasné, že bude hůř
A taky zjistit, jak to děláte vy. Fakt nechávat doma a nekazit si náladu nebo brát sebou i přes kecy a zkazit si den?
Na druhou stranu, je dnes na chalupě bez něj klid a nemusím řešit: co mám delaaaat, já se nudiim…
Máš mu dát práci, nudu by pak uvítal jako milé zpestření. Holky mám už velké, ale tohle vždycky zabralo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sonarka
27.8.23 16:43
Dcera to mela asi od 12 let…nejradeji byla cely den zavrena v pokojiku a beda, jak tam nekdo vlezl, to ho zabila pohledem 
Pak uz s nami taky nechtela ani nikam jezdit, bylo to pro ni utrpeni Tady mela sve kamarady, partu a zabavu…tak jsme ji proste nechali a od tech 15, uz s nami pak nejezdila, ona byla vzdyckt dost samostatna a poradila si…obcas na ni dohlednul deda, ktery bydli ve vedlejsim byte…plus byla na telefonu…a brat ji sebou, to by bylo utrpeni, jak pro nas, tak pro ni To nemelo smysl…zklidnilo se to kolem 16. roku…ted uz je v pohode, ale jezdit s nami nechce porad Ted uz je teda plnoleta a ma pritele, tak travi vetsinu casu s nim. Neda se svitit, nekdo tu pubertu proziva hur a ty nalady neumi vypnout…ja to mela take tak…nebyla jsem teda nijak drza, jen jsem s nikym nechtela mluvit Hlavne teda doma…vrstevnici, to bylo neco jineho 
- Citovat
- Upravit
27.8.23 16:53
Ja mam doma kluka cerstve 12 let. Prupovidky a protaceni oci se taky zacina stupnovat, nedokazu vzdy zustat nad veci, takze nekdy naskocim i na blbost a konflikty mame, ale prijde mi dulezite prijmout omluvu - taky totiz se (aspon zatim…) je schopnej s odstupem omluvit. Ja s timto mam sama problem, takze o to vic obdivuju, ze on toho schopny je, a to i v tom telecim veku. To me v tvem prispevku zarazilo - ze ty to neocenis, prijde mi to do budoucna vychovne velmi spatne… S tou pozornosti, jak pisou holky, zda se nemusi porad prizpusobovat tem mladsim, neporadim - nas je jedinacek, takze se vse vicemene toci kolem nej, ale blby kecy ma stejne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.23 16:56
@arinecka píše:
Ty si nebyla v pubertě? Proč si to bereš tak osobně, a ještě ho trestáš za to, že neví co se sebou? Vždyť se nic tak strašnýho neděje, a on se ti ještě omlouvá. Jestli chceš pokazit vztah, tak jo, dělej mu naschvály, vypínej wifi, zpoplatni mu, že může být doma
Principiálně me na omluvě štve to, že nejdříve doma udělá špatnou náladu, pak nás nechá provést veškerou práci a až ke vše hotové, ideálně se podává oběd, vyleze a omluví se. Není to už tak trochu kalkul? A já mám říct jo super, nic se nestalo, pojď si dát s náma?
Když předtím ostatní vyskládali myčku, přinesli zeleninu ze zahrady, daly si nádobí do myčky a on nic…jen přijde opět jíst?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj, tak se nám blíží výborný věk. Je mu 11 a je celkem vyspělý.
Holky, jak to řešíte? Ráno vstane, je protivný. Většinou bezdůvodně, nic se mu nechce, kamosi jsou jeste na prázdninách, ale za to my nemůžeme, ze…
Má mladší dva sourozence. Jsme domluvení na celý den na chalupě, mladší má svátek, každý pomáhá balit a pojedeme. Na poznámky tipu aby pomohl se začíná rozčilovat, drzkovat. Začínám to ignorovat, nechci se furt rozčilovat. Sbalime se, uděláme nutné práce doma ( pračka, pes) a chceme odjizdet. Jakmile je vše hotové, přijde se omluvit za to, že byl protivný, ale já už mám zkažený den a nějak je minut jeho omluva úplně jedno. Je to tak vždy. Dnes jsem omluvu nepřijala a řekla mu, ať si dělá co chce, že je mi to jedno. Pokazde mi jeho nálada zkazí den. Scénář často stejný. To už s náma jako nebude nikam jezdit? Nějak brzy… Nechali jsme ho doma, vypli jsme WiFi, čekali jsme, že dorazí, ještě nic. ( doma neměl oběd, vařili jsme na chalupě, je to dvacet min pěšky, zvládl by to).
Přemýšlím, jak řešit dále. Asi mu zpoplatnim domácí služby, nebo já nevím. Aby jsme vše dělali sami a on se jen vezl? A byl protivný? A měl all inclusive??
Mladší dva pomahaji. Když je jídlo, je u něj puberťák první, to jo, na to slyší a hlídá, aby náhodou neměl méně. Kapesné má, naspoření má dost, asi začnu vybírat za bydlení…
Jak to děláte doma Vy a Vaší pubertaci? Jak si nenechat zkazit každé volné ráno tím protivným obličejem, když se řekne, že se po snídani musí i něco dělat???
Nebo děláte vše samy a vaše děti se jen vezou???
Promluvit už jsem si s ním zkoušela několikrát. Stejně to udělá vždy znova…už se těší do skoly, na kámoše, ale my chceme též přežít…