Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Tofifea píše:
To není láska. Jen potřeba kontroly, majetnictví.
Ano, to je součást lásky (resp. může být i nemusí) ![]()
Pokud miluješ, vždy žárlíš.
Ale můžeš žárlit, i když nemiluješ…
Ale pokud miluješ, žárlíš vždy…
Žárlení je strach (pocit ohrožení), že o něco přicházíš a něco ztratíš. Je to zcela přirozená reakce, kterou máme v sobě už od dětství.
Lidé si spojují žárlivost a lásku, protože jistou míru žárlivosti, vnímáme tak, že ten druhý nám svou obavou, že by o nás mohl přijít dává najevo, že jsme pro něj důležití. Problém je, jakmile to překročí hranice, kdy to začne toho druhého omezovat a ten začne mít nutkání nebo je nucen se podřizovat, aby byl klid.
@adenikanik Ve tvém případě jeho odstěhování mohlo být demonstrativní a teď se potýká s tou defiinitivností.
Je zdravá žárlivost která varuje že je něco v nepořádku. Pak je ta chorobná. Ti co nežárlí vůbec nikdy nijak tak těm jste tak akorát u pr*ele a jen tak s vámi proplouvají životem. ![]()
@Pírko2 píše:
Ano, to je součást lásky (resp. může být i nemusí)![]()
Pokud miluješ, vždy žárlíš.
Ale můžeš žárlit, i když nemiluješ…
Ale pokud miluješ, žárlíš vždy…
„Pokud miluješ, vždy žárlíš.“ - blbost. A už vůbec ne ve formě, kterou popisuje zakladatelka.