Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zlomené srdce - babička v kómatu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.24 00:52
@Anonymní píše:
Ahoj. Je to skoro měsíc co babička leží v komatu. Odvezla ji sanitka na běžný pokoj (trpěla na astma) kde jí 3 den při ranní vizitě našli v bezvědomí. Začla resuscitace, trvalo to dlouho ale babičku „oživili“. Nikdo neví, jak dlouho v bezvědomí byla. Připojili ji na plicní ventilaci a převezli na ARO. Byl za ní neurolog ale potvrdil že mozek je poškozený=když by se probudila neuměla by a nevěděla by nic. Nedávaj jí ale náděj.. Ani lékař. Ale babička je bojovník a drží se jen mám pocit, že jí to akorát ubližuje. Tak ráda bych jí osovobodía. Ale odpojit ji nemůžou. Už několik týdnů leží jen na zádech=proleženiny.. Kéžby se tohle nikdy nestalo, tak spytuji svědomí, že jsem jí nenavštěvovala častěji.
Má 3 děti ale nikdo za ní nechodí. Prý si ji chtějí pamatovat takovou jaká byla. Nemám jim to za zlé.. Já za ní ale chodím(vnučka). Cítím od rodiny, že mě mají za blázna. Dokonce sám strejda s tetou mi řekli-že musím mít silnou náturu a žaludek, když se chodím dívat na skoro mrtvou babičku. Vždyť ale mrtvá není, já věřím, že mně vníma a slyší. Všichni se mi snaží rozmluvit, že ne- protože je mozeček poškozený.
Kéžby tu byl mezi Vámi nějaký člověk co se toto zájímá nebo lékař, sestřička, kteří by mi řekli víc. Na internetu jsem našla nějáké články ale spíše všeobecné.. Prosím pomoc, co by jste dělali? Jako několikrát mi řekli, že se na mě nezlobí.. Protože jsem dospělá ale že klobouk dolu.
Jen prostě.. Trápí mě to. Babička vypadá stejně jen má kolem sebe více hadiček a přístroju. Já prostě cítím povinnost za ní chodit a nenechat jí tam na pospas.
Mrzí mě to ja takhle přišel o dědečka každodenni navšěvy až potom domací péče kdy už vše bylo rozhodnuté bohužel vím o čem mluvíš a je to zároveň i to nejlepší a pro nas i to nejhorší co jsem si uměl představit mám s toho velice smíšené pocity dodnes ale nelituji byli jsme s ním a byl doma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.24 01:00
Achjo, to mě moc mrzí. Ale věřím, že dědeček byl rád, že „neodcházel“ sám. Že jste při něm byl.. až do poslední chvíle i když to bylo pro Vás těžké..
Vím, je to život ale zároveň si to nechci připustit. Trápí mě, že nevím jestli mě ta moje babička vnímá. Vždy jí hladím, zpívám, povídám si s ní.. Když jsem za ní byla na Aru poprvé tak jí tekla slza při odchodu. Teď ale jen nehybně leží. Stav se horší, je to vidět a moc mě to bolí. :-/ Snad mě pochopíte ale říkám si proč? Proč takhle uvízla.. Proč nemůže dál žít a nebo proste normálně umřít, proč se musí takhle trápit..?
Ps. Babičku domu už na 99% nepustí-je na přístrojích.
- Citovat
- Upravit
16.2.24 01:17
@Anonymní píše:
Achjo, to mě moc mrzí. Ale věřím, že dědeček byl rád, že „neodcházel“ sám. Že jste při něm byl.. až do poslední chvíle i když to bylo pro Vás těžké..Vím, je to život ale zároveň si to nechci připustit. Trápí mě, že nevím jestli mě ta moje babička vnímá. Vždy jí hladím, zpívám, povídám si s ní.. Když jsem za ní byla na Aru poprvé tak jí tekla slza při odchodu. Teď ale jen nehybně leží. Stav se horší, je to vidět a moc mě to bolí. :-/ Snad mě pochopíte ale říkám si proč? Proč takhle uvízla.. Proč nemůže dál žít a nebo proste normálně umřít, proč se musí takhle trápit..?
Ps. Babičku domu už na 99% nepustí-je na přístrojích.
Asi uplně nevím jestli se o tom chci bavit veřejně není to nic k chlubení kdyžtak SZ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.24 01:28
@Anonymní píše:
Achjo, to mě moc mrzí.Vím, je to život ale zároveň si to nechci připustit. Trápí mě, že nevím jestli mě ta moje babička vnímá. Vždy jí hladím, zpívám, povídám si s ní.. Když jsem za ní byla na Aru poprvé tak jí tekla slza při odchodu. Teď ale jen nehybně leží. Stav se horší, je to vidět a moc mě to bolí. :-/ Snad mě pochopíte ale říkám si proč? Proč takhle uvízla.. Proč nemůže dál žít a nebo proste normálně umřít, proč se musí takhle trápit..?
Je mi to opravdu moc líto a chápu tě, že je těžké smířit se s odchodem tvé milované babičky.
Ale, neboj…ona tě vnímá, i když se ti může zdát, že už vizuálně nereaguje na tvé podměty.
Přeji ti, aby jsi vše dokázala přijmout tak, jak to je bohužel nezbytné… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.24 19:04
Babička určitě vnímá a je smutné že ji vlastní děti takhle opustily, je to od nich hodně sobecké že v její nejtěžší chvili nejsou s ní. Jste skvělá vnučka. My teda u babicky byli všichni když umírala i když to bylo hodně těžké. Hlavně my teda rozhodli i o tom že se to trápení ukončí. Dostala opiaty a..usla 😪
- Citovat
- Upravit
16.2.24 19:11
Jako pardon chtějí si ji pamatovat takovou jaká byla? Však ona pořád je… Chápu to u mrtvých lidí člověk si je pamatuje a nejde se na ně dívat… Ale tady je řeč o živém člověku 
Neber na sebe sama to nejtěžší břímě… Jsi moc hodná a děláš to velmi dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.24 22:30
@Anonymní píše:
Achjo, to mě moc mrzí. Ale věřím, že dědeček byl rád, že „neodcházel“ sám. Že jste při něm byl.. až do poslední chvíle i když to bylo pro Vás těžké..Vím, je to život ale zároveň si to nechci připustit. Trápí mě, že nevím jestli mě ta moje babička vnímá. Vždy jí hladím, zpívám, povídám si s ní.. Když jsem za ní byla na Aru poprvé tak jí tekla slza při odchodu. Teď ale jen nehybně leží. Stav se horší, je to vidět a moc mě to bolí. :-/ Snad mě pochopíte ale říkám si proč? Proč takhle uvízla.. Proč nemůže dál žít a nebo proste normálně umřít, proč se musí takhle trápit..?
Ps. Babičku domu už na 99% nepustí-je na přístrojích.
Choď za ní. Tvá rodina se tedy chová dost bezcitně, to nechápu. Má jen tebe. A už se stalo x krát, že si mysleli, že když je někdo v kómatu, že nic neví a on řadu věcí věděl nebo dokonce vnímal. A že se z toho nedostane, to ti říci mohou, ale jistotu nemají žádnou. Moje maminka kdysi prodělala těžký infarkt, byla několikrát během cesty sanitkou do nemocnice a v nemocnici v klinické smrti a na ARU doktor říkal, že jestli se z toho dostane, bude mít nejspíš poškozený mozek. Dostala se z toho a mozek poškozený nemá, jen si postěžovala, že si hůř pamatuje. To jsem jí ale vynadala, protože ona měla vždy excelentní paměť a o mě vždy říkala, že jsem sklerotik, takže ona se svou zhoršenou pamětí je na tom stále lépe než já se svou zdravou pamětí. Takže jsem jí řekla, že já jsem na tom se svojí zdravou pamětí hůř než ona, tak ať si nestěžuje, že já s tím žiju celý život. Pak jsme se tomu smály. Maminka to uznala. A podle doktorů měla být mentálně postižená. Nevím, jak to s tvou babičkou dopadne, ale to neví nikdo a kdybys za ní nechodila, jednou by sis to vyčítala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj. Je to skoro měsíc co babička leží v komatu. Odvezla ji sanitka na běžný pokoj (trpěla na astma) kde jí 3 den při ranní vizitě našli v bezvědomí. Začla resuscitace, trvalo to dlouho ale babičku „oživili“. Nikdo neví, jak dlouho v bezvědomí byla. Připojili ji na plicní ventilaci a převezli na ARO. Byl za ní neurolog ale potvrdil že mozek je poškozený=když by se probudila neuměla by a nevěděla by nic. Nedávaj jí ale náděj.. Ani lékař. Ale babička je bojovník a drží se jen mám pocit, že jí to akorát ubližuje. Tak ráda bych jí osovobodía. Ale odpojit ji nemůžou. Už několik týdnů leží jen na zádech=proleženiny
.. Kéžby se tohle nikdy nestalo, tak spytuji svědomí, že jsem jí nenavštěvovala častěji. 
Má 3 děti ale nikdo za ní nechodí. Prý si ji chtějí pamatovat takovou jaká byla. Nemám jim to za zlé.. Já za ní ale chodím(vnučka). Cítím od rodiny, že mě mají za blázna. Dokonce sám strejda s tetou mi řekli-že musím mít silnou náturu a žaludek, když se chodím dívat na skoro mrtvou babičku. Vždyť ale mrtvá není, já věřím, že mně vníma a slyší. Všichni se mi snaží rozmluvit, že ne- protože je mozeček poškozený.
Kéžby tu byl mezi Vámi nějaký člověk co se toto zájímá nebo lékař, sestřička, kteří by mi řekli víc. Na internetu jsem našla nějáké články ale spíše všeobecné.. Prosím pomoc, co by jste dělali? Jako několikrát mi řekli, že se na mě nezlobí.. Protože jsem dospělá ale že klobouk dolu.
Jen prostě.. Trápí mě to. Babička vypadá stejně jen má kolem sebe více hadiček a přístroju. Já prostě cítím povinnost za ní chodit a nenechat jí tam na pospas.
Samozdřejmě, že mi to nedělá dobře a ten den pak nespím. Je mi strašně smutno a moc to bolí. Proč musí takhle trpět, i když lékaři tvrdí, že ji nic nebolí.. 🥺