Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
LucaLuca píše:
Jinak ve školce byla dcerka zatím 3× a školková pravidla ovládá skvěle. Tak mě po přečtení příspěvku Ivušky napadlo, že třeba dostatečně neformuluji pravidla?
Jak jsi psala - vysvětlím, proč to chci. Tak to já teda si nedělám, protože mně to přece přijde jasné.
To pozoruju taky, že ve školce je „poslušnější“, než doma… Asi je to prostě tím, že ji nesleduju až tak pečlivě (dost pracuju, k tomu domácí práce atd.), občas se na to taky vykašlu a jsem nedůsledná, do toho se tady pohybuje její mladší bratr, který přecejen ještě moc rozumu nepobral a to zvyšuje celkový chaos… Takže na to radu fakt nemám.
Ahoj..tak ja se taky snazim neplacat-zatim uspesne..Supernanny jsem koukala v uk.Dulezita je duslednost,proste dite posadite na 5 minut(podle veku ditete,kolik let tolik minut)na schody nebo postavite do rohu,hlavne ho vyradite z hrani a pokracujete v cinosti,kterou zrovna delate.Prvnich par dnu budou odchazet,utikat,kricet a vymejslet vse mozne aby se odtama dostali,ale vy se proste musite vratit a v klidu je to dat zpet,a opakovat to porad a porad dokola az pochopi,ze zadna akce ani hrani nebude dokud si neprojdou tim trestem..Potom se musi omluvit a vse je zapomenuto,uz nepripominate a hrajete si dal..S malym to zatim nepraktikujem,je moc malej(16 mesicu),ale kdyz jsem byla v Anglii a pracovala jako au-pair tak v rodine to praktikovali na deti a funguje to..Pridavam odkaz na supernanny na you tube..Je to v anglictine..Je tam par dilu.V cechach se myslim vysilalo neco podobneho,jmenovalo se to chuva v akci..
http://www.youtube.com/watch?…
ivuska.h píše:Angua píše:Však jasně, pro dítě je dobré když vidí, že matka má emoce, že ji může ranit, naštvat, udělat radost atd. Podle mě je potřeba o tom pak mluvit, říct, co se ve mě dělo, že mě mrzí to a to, že jsem unavená a potřebuju, aby mi pomohla tím, že se bude ke mě chovat ohleduplně (= nebude prudit) a tak dále… Někdy to vypadá, že je jí to úplně jedno, ale pak třeba za 5 minut příjde a začne mě hladit, že jsem její hodná maminka atd., takže zjevně vnímala, co jsem jí předtím říkala a nakonec došla k nějakému sebereflexi.ivuska.h píše:
Já neříkám, že je to snadné a že kolikrát nezuřímNěkdy fakt nedělám několik hodin (když mají zrovna prudivou náladu) pomalu nic jiného, než že lítám co 5 minut do pokojíčku, odtrhávám je od sebe, Ondráš každou chvíli přiletí a kňučí, že mu něco vzala, bouchla ho atd. (nebo naopak), pak slyším, že sypou z bedny jiné hračky, tak tam zas valím a nutím k úklidu
![]()
Horší je, že když mi pak rupnou nervy a Klárce plesknu (Ondra se zatím neprojevuje tak „agresivně“ v té provokaci, je ještě takový nevinný mamlásek), tak ona pak za mnou s brekem chodí a říká mi, abych se jí omluvila, že přece není správné, abych ji bila
S argumentem, že ona mi dělala taky ošklivé věci (= provokovala), moc neuspěju, protože já jsem přece ta, co má mít víc rozumu. To je teprv patová situace, co?
No jo, jak ještě neargumentuje, tak vlastně můžu být ráda
Ono je to asi hodně o té výdrži - já ho plácnu, až když už fakt nevím kudy kam, rupnou mi nervy. Prostě jde o to, že nejsem stroj a mám jenom jedny nervy![]()
![]()
Mně přijde, že je schopen nějaké empatie teprve pár měsíců - přišlo mi to až zvláštní… Jsem se kolikrát rozbrečela zoufalstvím a on na to nic, pohoda. Až teď v poslední době za mnou přijde a je nešťastný, když brečím (asi jsem uřvaná těhule), prožívá, když se praštím a tak… Tak možná takové věci začnou fungovat až teď
![]()
Jinak mu to samozřejmě říkám, že jsem třeba unavená, že teď potřebuju, aby mi pomohl, poslechl, udělal, ale větší efekt to zatím nemá…
ivuska.h píše:Scarlett2011 píše:Některým to vydrží až do dospělostiAngua píše:Ja jsem nedavno cetla knizku Jak vychovavat chlapce a tam autor psal, ze mali kluci v urcitem veku vazne neslysi, ze se nam muze zdat, ze nas ignoruji, ale oni to proste nevnimaji ci co.
Tak my samozřejmě zdůvodňujeme, proč se má uklízet. A za tohle na zadek nedostává, spíš za to mrskání s věcma… Je fakt, že teda nevytvářím nesmyslné pravidla (jako jedna hračka, to je mi putna, tak se jich pak uklidí víc najednou), spíš když na to dojde, tak nechci, aby mě úplně ignoroval - na to nevím, jak mám reagovat. Nutí mě to podvědomě zvyšovat hlas, protože mám dojem, že mě neslyší![]()
![]()
Angua píše:ivuska.h píše:Angua píše:Však jasně, pro dítě je dobré když vidí, že matka má emoce, že ji může ranit, naštvat, udělat radost atd. Podle mě je potřeba o tom pak mluvit, říct, co se ve mě dělo, že mě mrzí to a to, že jsem unavená a potřebuju, aby mi pomohla tím, že se bude ke mě chovat ohleduplně (= nebude prudit) a tak dále… Někdy to vypadá, že je jí to úplně jedno, ale pak třeba za 5 minut příjde a začne mě hladit, že jsem její hodná maminka atd., takže zjevně vnímala, co jsem jí předtím říkala a nakonec došla k nějakému sebereflexi.ivuska.h píše:
Já neříkám, že je to snadné a že kolikrát nezuřímNěkdy fakt nedělám několik hodin (když mají zrovna prudivou náladu) pomalu nic jiného, než že lítám co 5 minut do pokojíčku, odtrhávám je od sebe, Ondráš každou chvíli přiletí a kňučí, že mu něco vzala, bouchla ho atd. (nebo naopak), pak slyším, že sypou z bedny jiné hračky, tak tam zas valím a nutím k úklidu
![]()
Horší je, že když mi pak rupnou nervy a Klárce plesknu (Ondra se zatím neprojevuje tak „agresivně“ v té provokaci, je ještě takový nevinný mamlásek), tak ona pak za mnou s brekem chodí a říká mi, abych se jí omluvila, že přece není správné, abych ji bila
S argumentem, že ona mi dělala taky ošklivé věci (= provokovala), moc neuspěju, protože já jsem přece ta, co má mít víc rozumu. To je teprv patová situace, co?
No jo, jak ještě neargumentuje, tak vlastně můžu být ráda
Ono je to asi hodně o té výdrži - já ho plácnu, až když už fakt nevím kudy kam, rupnou mi nervy. Prostě jde o to, že nejsem stroj a mám jenom jedny nervy![]()
![]()
Mně přijde, že je schopen nějaké empatie teprve pár měsíců - přišlo mi to až zvláštní… Jsem se kolikrát rozbrečela zoufalstvím a on na to nic, pohoda. Až teď v poslední době za mnou přijde a je nešťastný, když brečím (asi jsem uřvaná těhule), prožívá, když se praštím a tak… Tak možná takové věci začnou fungovat až teď
Jinak mu to samozřejmě říkám, že jsem třeba unavená, že teď potřebuju, aby mi pomohl, poslechl, udělal, ale větší efekt to zatím nemá…![]()
![]()
Třeba je prostě na toto jen trochu tvrdší, přecejen u chlapa bych se nedivila
Klárka je zas na tohle asi nadstandardně „vyvinutá“, jsem zvědavá, jak to bude mít Ondra, ten se zatím omezuje na dojemným tónem pronesené „Káka paká“, když jeho nazuřená sestra brečí. A to prosím oznamuje mě, jako ať s tím něco dělám, že ona se chudinka přece trápí ![]()
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcne ![]()
Ivusko, je to možné, že je to necita
Ostatně drahému taky úpím, jak mě to žehlení ubíjí a on mi pouze vyjádří svou plnou podporu a jde si nalít gin s tonikem
![]()
Angua píše:
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcne
Podle meho soukromeho vyzkumu maji prvorozene deti povahu po otcich.
Takze to je dost mozne. ![]()
Ja uz se ted desim, co budu s tim nasim raubirem vyvadet za rok, za dva. Manzel byl jako dite hyperaktivni. ![]()
Angua píše:
Ivusko, je to možné, že je to necitaOstatně drahému taky úpím, jak mě to žehlení ubíjí a on mi pouze vyjádří svou plnou podporu a jde si nalít gin s tonikem
![]()
![]()
No nic, jdu už dneska spát, kdyby na mě náhodou přišlo rození, ať jsem trochu odpočatá ![]()
Angua píše:
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcne
Ale to není povaha manžela nebo Samíka. To jsou prostě chlapi. ![]()
LucaLuca píše:Angua píše:Ale to není povaha manžela nebo Samíka. To jsou prostě chlapi.
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcne
Zkusím se ještě přidat do diskuse. Mě se Montessori myšlenky moc líbí a kdyby MOntessori školka nestála 10 tisíc za dopoledne, asi bych o ní přemýšlela. Co se týká té dotyčné „kamarádky“, díky které diskuse začala, mám trochu pocit, že chce být „in“ a neví o co jde. MOntessori metoda vznikla jako metoda vzdělávací pro postižené děti a později se rozšířila i na děti zdravé. Samozřejmě, že některé věci, které se v montessori metodice využívají se promítají i do výchovy dětí a u mrňat je těžké rozlišit, kdy vzdělávám a kdy vychovávám. Ale říkat o sobě, že vychovávám dítě podle montessori mi příjde mimo mísu. Nicméně nejsem specialista na alternativní vzdělávání.....
Kdysi jsem četla poznatky maminek, které děti dávali do MOntessori školek. Je to jako s každou metodou, některé věci fungují dobře, jiné hůř. Pro některé děti nic lepšího není a jiným zase nevyhovuje. KOnkrétně si toho bohužel už moc nevybavím…
A co se týče trestu, ten podle mého skutečně do procesu učení (vzdělávání) nepatří, zato výchovu si bez něj nedovedu představit. Ani bez toho fyzického. žádná máma své dítě nebije pro svou potěchu, ale těžko dávat do kouta dvouleté dítě za to, že se nezastaví před přechodem, že? Nebo se snad spoléhat na to, že se bude cítit provinile proto, že mu po dvacáté vysvětlujete, že na maminku se neplive … (teď jsem si zrovna na nic lepšího nemohla vzpomenout
) Ale nebudu ho trestat za to, že si špatně zapne boty, nespočítá kolik je dva + dva nebo proto, že ho nebaví malovat domeček. Jinak mi dává smysl názor, že tělesný trest (přiměřený) má smysl do cca 7 let věku dítěte, pak začíná být kontraproduktivní. Čili jednou se to stejně budeme muset naučit i bez toho plácnutí ![]()
A ještě jedna poznámka - nevím, jestli zrovna britové a američani jsou pro mě „vzorovými“ vychovateli dětí ![]()
Snad to má hlavu a patu, už mi to moc nemyslí.
Příspěvek upraven 14.12.11 v 23:41
Principy zde: http://www.slunicko-montessori.cz/…e-montessori
Scarlett2011 píše:Takže druhé bude mít povahu po mně?Angua píše:Podle meho soukromeho vyzkumu maji prvorozene deti povahu po otcich.
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcneTakze to je dost mozne.
Ja uz se ted desim, co budu s tim nasim raubirem vyvadet za rok, za dva. Manzel byl jako dite hyperaktivni.
LucaLuca píše:Angua píše:Ale to není povaha manžela nebo Samíka. To jsou prostě chlapi.
Mně kolikrát přijde, že má Samík povahu MM - do toho se taky nesmí moc hučet, jinak se šprajcne
Hmmm, asi jo
![]()