Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Děti moc nemusím - zvládnu mít svoje ráda?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.10.10 09:39
Zvládnu to?
Dobrý den,
předem musim říct, že se strašně stydim a opravdu sem píšu jen z velkého strachu.
V neděli jsem se dozvěděla, že jsem zavítala do řad těkulek, o miminku jsme uvažovali a v září se o něj snažili, pak jsme si kvůli financím řekli, že to necháme až po novém roce, ale vše je jinak. Nijak nám to nevadilo, ale teď můj problém. Já děti nikdy moc ráda neměla, ale svoje jsem vždycky chtěla. Od včerejška mám ale divné stavy, děti v okolí mi přímo lezou na nervy a já se teď strašně bojím, abych to svoje měla ráda 
, strašnej pocit, připadám si jako ta nejhorší budoucí matka, co může být.
Tohle přeci není normální,ne? Mám strašnej strach se někomu svěřit.
Ale včera mě to třeba zase za chvilku přešlo a vymýšlela jsem jména, přemýšlela nad pokojíčkem a kočárkem.
Prosím Vás, můžou to být jen splašené hormony nebo jsem opravdu tak špatná? Prosím pomozte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.10.10 09:44
Ahoj. Určitě nejsi špatná. Uvidíš že se to všechno časem srovná. Částečně na tom mají vinu i hormony a strach z neznámého. Neboj, za pár týdnů se to uklidní. Třeba až toho malého drobečka poprvé uvidíš na ultrazvuku, a co teprve až tě poprvé kopne. je to báječný pocit. Já bych z toho, že jsi teď z dětí tak nějak podrážděná, nedělala vědu. Já když otěhotněla poprvé tak jsem taky nevěla co dál. Na jednu stranu jsem byla nadšená, a na druhou jsem si říkala „co jsem si to já kačena vymyslela..“ 
Ale brzy to přešlo. Dneska mám děti dvě a věř že není nic krásnějšího než když toho malého drobečka poprvé držíš v náručí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:48
Ahoj, tohle cítí opravdu i některé ženy, které se o miminko dlouho snažily. Je to pro tebe nová situace, už jen to, že snažení bylo odsunuto. Láska nemusí být zaručeně ihned. Vztah se stejně jako k jiným lidem, pomalu vytváří. Nevím, v jakém jsi týdnu, ale až začne více růst bříško, možná ti to vše přijde více reálné a ten vztah se začne pomaličku utvářet. Neřekla bych, že to, co cítíš, není normální. Máš obavu z něčeho nového, jak to zvládneš atd. Myslím, že tohle pociťuje nemálo těhulek. Budeš určitě skvělá máma, ta nejlepší, pro své dítě. Přeji mnoho zdraví Tobě, i Tvému miminku:).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:53
Mockrát děkuju, já prostě nevim, co se děje. Nejdřív brečim, že ze mě bude maminka, teď brečim, že ze mě bude špatná maminka. takové jsem to opravdu nečekala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:54
Mě přepadají pocity, zda to vůbec všechno zvládnu, zda budu dobrá máma snad ob den. Naštěstí když to někomu vykládám, tak mě uklidní, že si to říkal taky a že to všechno přijde a bude to v pořádku. Takže necítíš se tak sama a věř, že to zvládneme! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:56
Lakynko, i to bě moc a moc děkuju. Něco takového jsem potřebovala slyšet od nějaké maminky. Sama nevim, který týden to je, k doktorovi jdu až 21.10.. Nejlepší je, že jsem to už řekla i šéfovi a všem a říkala si, že teď už si můžu začít užívat a pak tohle. Já se tak stydim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:56
gibi,to bude dobry…ja to mela stejne,nebo jeste nekdy mam..proste nevis co bude..je toneovej stav,tezky se s tim smirit..ja prvnich 14dni jen brecela..ted brecim,ze nemuzu jit parit,nebo jit na zumbu..proste cokoliv..pak mam zase obdob,ze se tesim..a to se porad strida..a na zacatku hormony dost ridi co delas a jak jednas..mylsim,v tomto ohledu..hod se do pohody..uz to je,co uz.o) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 09:57
Foxinka píše:
Mě přepadají pocity, zda to vůbec všechno zvládnu, zda budu dobrá máma snad ob den. Naštěstí když to někomu vykládám, tak mě uklidní, že si to říkal taky a že to všechno přijde a bude to v pořádku. Takže necítíš se tak sama a věř, že to zvládneme!
Když já se nebojim, jestli to zvládnu s péčí (to možná teprve přijde), ale bojim se toho, jestli své dítě budu milovat, to je to nejhorší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:00
steveka píše:
gibi,to bude dobry…ja to mela stejne,nebo jeste nekdy mam..proste nevis co bude..je toneovej stav,tezky se s tim smirit..ja prvnich 14dni jen brecela..ted brecim,ze nemuzu jit parit,nebo jit na zumbu..proste cokoliv..pak mam zase obdob,ze se tesim..a to se porad strida..a na zacatku hormony dost ridi co delas a jak jednas..mylsim,v tomto ohledu..hod se do pohody..uz to je,co uz.o)
Tak to jsem ráda, že nejsem sama 
, začíná se mi ulevovat. Jen bych si to chtěla užívat jinak, ostatní maminky okolo mě byly nadšené a své dítě milovali už od prvního pozitivního testu a já tohle. 
je to smutný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:05
Budeš ho milovat. Jakmile ho uvidíš už jen na UTZ, jak ti mává a jak ti roste bříško. Potom až na tebe vykoukne, uvidíš, že ho budeš milovat. To že nemáš ráda cizí děti neznamená, že nebudeš mít ráda svoje vlastní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:09
Asi máš pravdu, zatím jediný, co o něm vim, jsou ty čárky na testech. Snad až ho uvidim a ucejtim bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:11
gibi neboj, to jsou prostě hormony a v této situaci jsi nikdy před tím nebyla (-: a znovu se do ní dostaneš možná max. ještě dvakrát ((-: takže už jenom to, že o svých pocitech mluvíš si ujasňuješ, co vlastně cítíš (-: a věř, že to bude krásný pocit, až prvně uslyšíš to srdíčko (-: Moc ti držím palce a přeju ti abys jenom optimálně blinkala po ránu ((-: a jinak těhotenství probíhalo v pohodě a klidu a dočkali jste se krásného zdravého miminka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:12
Gibi píše:
Mockrát děkuju, já prostě nevim, co se děje. Nejdřív brečim, že ze mě bude maminka, teď brečim, že ze mě bude špatná maminka.
Už tohle je známka, že ho mít ráda budeš . Máš strach. A lomcujou s tebou hormony.
Klííídek, já jsem občas měla taky takové divné myšlenky. A dokonce se musím přiznat, že když jsem byla těhotná podruhé, myslela jsem si, že to druhé dítě nebudu mít ráda. Tolik jsem se upnula na to první… .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:13
Gibi, to je těžký napsat, když nevíš, jaký důvod má tvoje nechuť k dětem. Já třeba za bezdětna mívala taky cizí děti nerada, ale hlavně proto, že jsem nevěděla, jak s nimi jednat, to mi prostě nebylo nikdy vlastní. Tím, že jsem pak měla svoje od miminka, jsem věděla, na jaké jsou úrovni, co je baví a šlo to bez problému. Dneska vycházím bez problémů i s cizími
Myslím, že nejspíš během těhotenství se budeš s tou myšlenkou sžívat, třeba déle než jiné maminky, ale to je naštěstí fajn, že těhu trvá tak dlouho, máš na to čas.
Kdybys měla pocit, že tvoje averze roste, tak bych konzultovala psychologa, ale věřím, že to tak nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.10 10:13
Už to že si říkáš MAMINKA svědčí o tom, že to bude dobré. Měla jsem tak trochu možná to samé u první holky, ted je jí 12 let, a druhou mám půlroční, a miluju obě, ikdyž puberta u první vládne o stošest…To se pozná po porodu, ted s tím nic nenaděláš, o to víc by se měl starat partner. Buďeš šťastná! a moc ti to přeji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
