O konzumaci mléka koluje řada mýtů a polopravd. Některé snad mohou být založené na pravdě, jiné jsou z ranku nesmyslů či dokonce takzvaných fake news. Podívali jsme se na ty nejčastější a zjistili jsme, co je na nich pravdy.
1. června: Světový den mléka
Světový den mléka je známý už od roku 1957. My tento den oslavíme tak, že jsme se k jeho příležitosti vrhli na vyvrácení mýtů o mléce.
Co mléko obsahuje? Možná vás to překvapí
- Bílkoviny. Ty jsou v mléce obsaženy z asi 3,2 %.
- Vitamíny. Jde hlavně o vitamíny A, D, E, K a dále o vitamíny skupiny B, konkrétně B1 a B12.
- Minerály. Především vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, železo a jód. Není toho málo, že?
- Cukry. Ne ledajaké – mléčný cukr se nazývá laktóza.
- Tuky. A opět ne ledajaké, ze dvou třetin jsou totiž tvořeny nasycenými mastnými kyselinami.
Mýtus č. 1: Mléko zahleňuje
Tento mýtus by snad měl být dávno vyvrácen. Jde totiž o tvrzení doslova středověké. Údajně totiž pochází ze středověku, kdy jistý lékař při zkoumání astmatu naznal, že mléko zvyšuje hlen v dýchacích cestách, a zanesl tuto informaci do svého trachtátu. A mýtus byl na světě.
Pravdou je, že po konzumaci mléka se v ústech a hltanu objeví jakýsi film, který by hlen mohl připomínat. Tato emulze se ale velmi záhy vstřebá. A do střev se ani tento film nedostane. Řeči o zahlenění zažívacího traktu jsou tedy zcela zcestné.
Novodobí vědci se problému samozřejmě věnovali. Se zajímavým výsledkem. Z výzkumu vyplývá nejen to, že mléko produkci hlenu nezvyšuje. Zajímavým zjištěním může být fakt, že subjektivně pocit zahlenění po požití mléka hodnotili lidé, kteří právě tomuto mýtu věří. Psychika je mocná…
Definitivní vyvrácení: Vědci nikdy nepotvrdili, že by mléko zahleňovalo. A vědcům věřit můžeme.
Mýtus č. 2: Člověk je divný, když pije mléko jiného savce
Pojďme si rovnou říci, člověk prostě tak trochu výjimečný je. Jsme například jediný živočišný druh, který si vaří maso. Nebo třeba jsme jediný druh, jež před konzumací upravuje pšenici. A pak také jezdíme autem, létáme, rozřezáváme samičkám břicho, abychom z něj vyndali mláďátko, a třeba používáme internet.
Vymysleli bychom jistě další řadu výjimečností lidského druhu. Stalo se, v průběhu dávného času, že člověk krávu domestikoval. Sžil se s ní, zvykl si na její produkt – mléko, dokázal jej získat, uchovat, použít a dokonce z něj i něco vyrobit. Prostě jsme se jako druh naučili kravské mléko využívat.
A máme zde ještě jeden argument závěrem (a ty předchozí bychom ani nepotřebovali) – nejsme jediní. Stává se celkem běžně, že samička jednoho druhu savce krmí svým mlékem mládě jiného druhu savce. Z různých důvodů. Zkuste trochu „gůglit“, zjistíte, že například v zoo, cirkuse, záchranné zvířecí stanici a na dalších místech se to běžně děje. A z tygra se nestane pes jen proto, že ho odkojila fenka zlatého retrívra.
Definitivní vyvrácení: Ano, pijeme mléko jiného savce. Nejsme jediní. Ale… proč by to mělo vadit?
Mýtus č. 3: Mléko je pro dospělého nestravitelné
Zastánci tohoto mýtu tvrdí, že mléko je pro mláďata a že v dospělosti ho jednoduše neumíme strávit. Pojďme na to vědecky. Pravdou je, že primárně mléko slouží pro výživu savčích mláďat. A je také pravda, že právě po porodu máme nejvyšší aktivitu enzymu laktázy, díky kterému snáze trávíme mléčné cukry. Enzym laktázy se během života postupně snižuje, i to je pravda. Ale…
Je zde jeden podstatný fakt. Někdy, opravdu hooodně dávno, v průběhu vývoje člověka jako druhu, se vyskytla mutace, která zajišťuje zachování tohoto enzymu i v dospělosti. Tím chceme říci, že se člověk prostě historicky na příjem mléka v pozdějším věku adaptoval.
Napadá vás, že možná všichni v genech tuto mutaci nemáme? To je jistě správná úvaha. Podle odborníků nemá ale v našich zeměpisných šířkách zhruba 80 % obyvatel problém s trávením laktózy (odborně: Máme alelu pro zachování enzymu laktázy i v dospělosti.) A také se ví, že například v Asii jsou čísla opačná. Tam většina lidí skutečně není mléko schopna v dospělosti strávit. My nejsme z Asie, a proto je pro nás mléko nejen nezávadné, ale zůstává i zdravé. Po celou dobu života.
Kdy mléko člověk skutečně nestráví?
- Laktózová intolerance se nazývá metabolická porucha, která nezahrnuje celý imunologický mechanismus. Způsobuje ji deficit enzymu laktázy. Lidé, kteří jím trpí, nejsou schopni mléko trávit. Nestrávená laktóza se hromadí a fermentuje v tlustém střevě a způsobuje zažívací problémy.
- Alergie na mléko. Tak nazýváme reakci organismu na alergen kravské mléko. Kravské mléko obsahuje bílkoviny s alergizující schopností např. kaseiny. Projevy jsou podobné jako u laktózové intolerance. Tento problém není celoživotní, děti většinou začínají snášet mléko ve věku 2-4 roky.
Definitivní vyvrácení: S největší pravděpodobností je váš organismus nejen schopen mléko správně trávit a strávit, ale ještě si z něj vzít vše zdravé.
Mýtus č. 4: „Krabicové mléko“ je fuj
Trvanlivé mléko, ošetřené tzv. UHT (vysokoteplotní úprava) vydrží při pokojové teplotě celou deklarovanou dobu trvanlivosti. Docíleno je toho právě zahřátím (na zhruba 130-140 °C) na jednu nebo dvě vteřiny. O mléce trvanlivém koluje mýtů celá řada. Pojďme se na ně podívat.
- Je bezcenné. Pravdou je, že při procesu zahřátí mléko může ztratit trochu enzymů a vitamínů. Vápník, minerály a další zdraví prospěšné látky si ale mléko uchová i po ošetření UHT. Podle odborníků je navíc ztráta podstatných látek při UHT ošetření maximálně 10procentní.
- Není chutné. Nebudeme si nalhávat, že trvanlivé mléko chutná stejně jako čerstvé. Obzvlášť jedinci s „mlsným jazýčkem“ říkají, že cítí rozdíl v chuti. Tvrdí, že v trvanlivém mléce cítí chuť převaření. I trvanlivé mléko ale dokáže být velmi chutné a k tomu zůstává zdravé.
- Obsahuje „éčka“. To, že trvanlivá, krabicová mléka obsahují tzv. Éčka a jsou teda nic moc pro naše zdraví, je také mýtus. Dalo by se říci „jak vrata“, protože ze zákona trvanlivé mléko nic takového obsahovat nesmí. Ostatně není ani třeba mléko jakkoliv obohacovat nebo chemicky ošetřovat.
- Prošlá neprodaná balení se recyklují. Jednu chvíli koloval hoax o tom, že prošlé mléko z krabic se vylije, převaří a zase naplní do nových krabic. Důkazem měla být nějaká čísla zespodu krabice, jež dokazovala, kolikrát mléko již bylo takto zrecyklováno. Uznejte, že tohle zní samo o sobě šíleně. Není to pravdou. A čísla na krabici souvisí s tiskem obalu (papíru), nikoliv s obsahem krabic.
Definitivní vyvrácení: Trvanlivé mléko je stále mléko. Zdravé!
Mýtus č. 5: Vápník z mléka nepotřebujeme, mléko není jediná potravina obsahující vápník
To je jistě pravda, vápník není přítomen pouze v mléku. Nicméně, je jisté, že mléko a mléčné výrobky jsou obecně z hlediska příjmu vápníku nezastupitelné. Důvodem je vstřebatelnost vápníku. Odborníci rozumějící metabolismu se shodují na tom, že využitelnost vápníku z mléka je vysoká.
Důvodem je skutečnost, že mléko neobsahuje látky, které vápník vážou do nevstřebatelné formy. A dokonce je tak skvělou potravinou z hlediska příjmu vápníku, že naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny. A proč nás tyto dva prvky zajímají? Zvyšují využitelnost vápníku. Ona věta, kterou jsme od prarodičů slyšel v dětství každý z nás: „Pij mlíčko, ať máš silný kosti,“ je jednoduše pravdivá.
Definitivní vyvrácení: Mléko a mléčné výrobky jsou nenahraditelným zdrojem vápníku.
A na závěr: Proč pít mléko?
- Bílkoviny jsou podstatné pro stavbu tkání i pro funkci hormonů a protilátek v těle.
- Jód je nepostradatelný pro správnou funkci štítné žlázy. Zejména u dětí může jeho nedostatek být fatální – pokazí jejich vývoj.
- Vápník zpevní kosti, pomůže prevenci osteoporózy, kosti vám nebudou řídnout. V mléku jsou k tomu navíc vitamíny A a D a ty pomohou k uložení vápníku do kostí.
- Železo. Kujme ho, dokud je žhavé, pijme ho v mléce. Železo je naprosto nepostradatelné pro krvetvorbu a obnovu krve.
- K vápníku ještě fosfát a hořčík. Také ty stojí za správným vývojem a stavem kostry.
- Probiotika. To je již obecně známé: Ta jsou strašně důležitá! Hodné bakterie v našem těle, zejména pak v zažívacím a vylučovacím traktu. Zakysané mléčné výrobky nám do těla pošlou celou armádu probiotických kultur. A to se počítá.
- Ne, po mléce se netloustne. Pokud zvolíte nízko nebo polotučnou formu mléčných výrobků, podstatně vám pomohou při redukční dietě. Jejich velkým plusem je, že i během hubnutí vám dodávají tolik podstatné (a navíc syté) bílkoviny.
Osvěžte své znalosti na stránce Pravda o mléku »
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
