1. a 365. svíce
- O životě
- Anonymní
- 27.03.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je pátek, je na tohle roční období až neobvykle teplý a já při tom teplém pátku dostávám ledovou sprchu.
Zapal svíčku, už dlouho nehořela…studený hlas, najednou tak vzdálený, hlas muže se kterým žiju x let, a kterého mám strašně ráda, najednou mám šílený pocit, že mně chce ranit, že si myslí, že to, že nehoří svíčka znamená, že na tebe nemyslím…
Nemyslí to tak, on tě má mnohem víc v dálce a „rozmazaného“ než já, on tě viděl párkrát, on tě necítil, on tě nepolíbil naposled, on jen poukázal na nedostatek rutiny.
Mně už došlo, že 365 svíček vypálených během roku mění maximálně odstín zdi a záclon na žluto, ale nic v našem (ne)životě…
Asi je to omluva a vysvětlení, já jsem konečně zase trochu štastná a stejně nejvíc neštastná, možná už zcela sebekriticky nejde ani o tebe, i když bych strašně chtěla řešit milion věcí okolo tebe..,ale o to, že lituji sebe..sobecké, hnusné, asi upřímné, nevím, nechápu život, ani sebe..
Odcházím spát, zase nešťastná, abych se vzbudila šťastná, aby mně vzbudili tví sourozenci s láskou v očích… ta láska by neměla chodit spát, aby nebyla možnost neštastná usínat..
Je mi to líto..Nenapíšu žádnou očekávanou frázi, která se nabízí..ty To víš a psát je to zbytečné.. máma…♥
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1037
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 950
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1476
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1209
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 739
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2073
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1277
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2347
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 966
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 586
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
