Adopce......?!
- Snažení
- vendelina
- 02.01.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všechny. holky. ženy, dívky, které byste chtěly miminko. Já emimino navštěvuju dlouho a před pár měsíci jsem začala přispívat do snažilek, zebřiček. Jsou to holky opravdu snaživý a moc fajn a já jim co nejdřív přeju mimi. Jenomže......s manželem jsme se rozhodli mimi si adoptovat.
Ať jsem hledala jak jsem hledala, nikde jsem nenašla informace, které by mně uspokojily. Všechny ty stránky byly takové obecné, nekonkrétní a dověděla jsem se tam to, co už dávno vím.Proto jsem se rozhodla začít psát o tom, jak to krok po krůčku probíhá.Jsme na úplném začátku, rozhodnutí. Já jsem dost impulsivní a pro co se rozhodnu, to si musím splnit hned. V tomto případě to bude běh na dlouhou trať a hned tak se mi to naše přání nevyplní, ale možná to , že o tom budu psát mi pomůže ty krušné chvilky překonat.
Už v v ranném věku jsem věděla, že chci dítě adoptovat. Nikdy mě nenapadlo, že budu mít problémy s vlastním početím, ale věděla jsem, že dítě jednou adoptuju tak i tak. Hrozně moc mně braly za srdce ty dokumenty o dětech, které nemají lásku ani rodinu a tak moc jí potřebují!A teď je to tady. Nějaká vyšší síla si řekla:" Na co budeš mít svoje, když tolik malých drobečků, nikoho nemá!„Jenže já jsem hrozně netrpělivá, tak se mi to čekání ponese těžko. Ještěže můj muž má trpělivosti na rozdávání. Dneska mi řekl: " mně je jedno, že to potrvá třeba tři roky, hlavně, že vím, že to jednou bude!“ Obdivuju ho! Já bych tak chtěla aby mi někdo řekl:" Jóó, vy máte velký dům se zahradou, práci, auto… to nebude problém, za měsíc si pro něj můžete přijet!!"
Haha, to je jen sen, ale pokud budeme splňovat všechny podmínky, tak snad za rok?Dva? Tři? Čtyři? Takovou dobu to snad nevydržím!!!?
Začínám tento deníček, protože pokud projdeme vším tím prověřováním, tak se snad ty informace budou někomu hodit.
Držte palce. Zítra volám na Fond ohrožených dětí a uvidíme co mi řeknou a jak to bude probíhat dál.Určitě vás budu informovat.
Papa (snažilkám známá) Vendelina
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1639
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20621
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....