Afrika II.díl
- Cestování
- Riky69
- 12.12.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování mého deníku z cesty, která mě nadchla. Všem děkuji za krásné komentáře...
Pavouk tak veliký, že jsem si otevřela lahvinku bílého vína – a čekala na terase, až se mi rodina vrátí domů a zachrání mě. Přestože jsem odpůrce alkoholu v těhotenství a nejsem ani nijak velký pijan v normálním stavu, to víno mi bodlo. Uklidnilo mi nervy a když se vrátila má rodina zpátky, hned se ptal můj chlap, co se stalo. Tarantule to nebyla, ale člověk nikdy neví, a tak jsem ho ani nechtěla vyhnat ven právě proto, abych věděla, kde je a celou noc ho pozorovala. On se moc ani nehnul, tak jsem chvilkama i spala, ale moc toho spánku nebylo.
Snídani jsem chtěla přichystat na terase, ale jak jsem tam dala nějaké jídlo, seběhly se tam opice - takové ty malé drzé potvory, co vám všechno vezmou a ještě na vás vypláznou jazyk. Jeden průvodce nám vyprávěl, že tyto opice jsou dost chytré na to, aby poznaly pohlaví člověka. A stává se dost často, že když je doma jen žena, tak jim klidně vlezou do kuchyně, vezmou si, co chtějí, a ještě u toho nadělají pořádný bordel. Jsou prý schopné i na ženu zaútočit, když mají hlad. Ale na chlapa si nedovolí. Na terase se jíst nedalo, tak jsme posnídali uvnitř a vyrazili na další cestu.
Čekalo nás jen 50 km cesty, kde jsme navštívili místní zoo a hladili si malá 3měsíční lvíčátka. Všude se nás vždy ptali, odkud jsme - a v téhle stanici slečna měla dědečka z České republiky.
Byla jsem překvapená, kolik lidí vědělo, kde je naše zem. Většinou teda díky fotbalu a hodně známému Petru Čechovi.
Prošli jsme si záchrannou stanici lvů a zažili krmení divé zvěře.
Tahle místní zoo se vyznačovala hlavně tím, že měli pod zámkem jen ty lvy a tygry. Ostatní zvířata jako třeba zebry, žirafy a antilopy měla volný pohyb mezi vámi. Tady jsem potkala žirafí rodinku. Být od ní na metr daleko je krásné. Vidět tato zvířata tak blízko.. Kdybych se nebála, tak bych si je snad i pohladila. Na cestě do hotelu nás čekalo další překvapení. Přes silnici si zkracovaly cestu kobylky, ale to byly mackové. Na výšku 10 cm a šířku taky tak nějak.
Ono všeobecně tam mají zvířata vetší než u nás, i šváby nebo včely. O kus dále po silnici, kudy jsme jeli, seděli paviáni a čekali, co jim asi kdo hodí (nebo tak aspoň vypadali). Jako stopaře bych je do auta nevzala. Když jsem dorazili do Port Elizabeth, už byla tma, jen jsme se najedli a šli spát. Druhý den jsme jen přelétávali do Durbanu a ubytovali jsme se. Z okna jsme měli nádherný výhled na celé pobřeží. Každé ráno, než šly děti do školy, se zastavovaly na pobřeží a šly se ještě vykoupat do moře, pak se oblékly do stejnokrojů a šli se učit – úžasně si to užívali.
V Durbanu je vyhlášené delfinárium, nevynechali jsme jeho návštěvu. Počkali jsme si na krmení žraloků a chodili jsme v podzemním akváriu, které bylo udělané jako starý zrezavělý vrak lodi, a mělo to své kouzlo. Až na ty davy lidí. Cestou zpátky na hotel se šlo pěknou promenádou po pobřeží a my pozorovali surfaře, jak se prohánějí po vlnách. Myslela jsem si, že surfaři jsou vždy jen v Kalifornii, takže pro mě také něco nového.
Vyzvedli jsme si auto a jeli se podívat po nákupech a suvenýrech domů. Přeci jen už nás čekalo jen posledních pár dní. Nákupní centra tam mají stejné jako u nás a asi všude jinde na světě. Člověk se tak neztratí a může si v klidu užít nákupy. Po relaxu jsme sedli do auta a už jsme si to šinuli dál a dál cestou necestou, čekalo nás 250 km do Saint Lucia.
Ubytovaní bylo příjemné v rodinném domku a bylo tak útulné, že se naší dceři vůbec nechtělo jet domů. Projeli jsme další dva parky, byli se podívat na hrochy a krokodýly, kde mě pobavila místní výstražná tabule. Tak nevím, ale asi jim už někdo pustil někoho dolů, kde to pak asi dopadlo, jak to dopadlo a pro příště dali varování. ![]()
Také náš pan majitel hotelu mě pobavil, když jsme šli večer spát, tak nám říká „Jo a kdyby jste tady v noci slyšeli někoho běhat po střeše, tak se nelekejte, to jsou jenom leopardi, oni je někdy vyplaší hroši, jak se courají po vesnici.“ „Vždyť jsou to jenom kočky, trošku větší, ale kočky,“ dodal, když viděl, jak mě strnul úsměv.
Nakonec nás v noci vzbudil jenom poněkud větší šváb, který hledal něco v igelitce asi k jídlu, ale jinak byl klid. Tady jsme strávili tři dny a bylo to opravdu moc fajn, pláže nádherné, dlouhé a čisté, potápění úžasné a tady jsem zažila, že jsme na pláži leželi my (jako rodina), pak dlouho dlouho nikdo a pak další rodina.
Pak už jen návrat na letiště do Durbanu a protrpět několik hodin letu zpět domů.
Dovolená to byla nádherná, velký dík patří mému muži, který vše zorganizoval a pak i upravil cestování k mému stavu. Nelituji toho, že jsem tam byla, naopak už se těším, až tam někdy pojedeme znovu a užiju si i to vše ostatní, o co jsem přišla vzhledem k tomu, že jsem byla těhotná. Celkově ve mě Jižní Afrika zanechala dojem velmi příjemné země s milými lidmi. Přála bych každému to zažít.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 267
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 203
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 377
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 170
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 116
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17706
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2380
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2579
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2293
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1528
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....