Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Bezmoc, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 269
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 217
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 458
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 282
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 181
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1151
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2081
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 854
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 511
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Budete se divit, ale můj ex vypadal a dosud vypadá jako otec roku a když chtěl odjet pracovně do zahraničí sám (nakonec jsme jeli taky) když si našel práci 100 km daleko tak jsem si x krát říkala, že mu nechybí dcera později i syn… a opravdu nechybí, je to taky sobec a má na prvním místě sebe a takových chlapů je bohužel spousta. Já mu byla ukradená a děti taky. Stačí mu že je vidí 1 za 14 dní o víkendu a jinak nezavolá, nezajímá se apod. TAkže ano i toto je realita života a i mě to tenkrát zaskočilo. Pak jsem porzřela a pochopila a smířila se s tím (nic jiného mi stejně nezbývá) a od té doby funguju pro děti a i mé okolí mi říká jak je to na mě znát jak jsem se strašně posunula dopředu jako osobnost…
Takže opravdu jak píší ostatní začni jednat racionálně, nevolej mu, jen mu sděl, že může kdykoliv zavolat, že když si vzpomenou děti tak že mu taky zavoláte… najdi si právníka (zjisti na co máš nárok - já sama byla překvapená) najdi si psychologa který ti pomůže si vážit zase sama sebe a odpoutat se od něj. Ta tíha zodpovědnosti za sebe a děti je veliká ale to uneseš jako máma určitě… Prostě se nauč řešit věci racionálně a ono to jde. A jak se k tomu postaví on je na něm. Komunikovat s ním budeš muset, když se x měsíců nic nebude dít budeš to chtít řešit - ať co se týká peněz, svěření dětí do péče, bydlení apod. V tomhjle „nijakám“ stavu kdy nevíš jak na tom jsi se dlouho nedá žít a donutí tě to něco dělat.
Držím ti palce a najdi tu sílu…