Brusinčata 23.díl
- Rodičovství
- Brusinka
- 18.05.04 načítám...
Ahoj všichni, Tak Haničko, Jiřino???.už je to tady!!!!!!!! Jsme vám v patách. Zítra (v pondělí) to bude týden co jsme nenaložily do plenky :o)))) A musím říct, že přestože je to u kojených dětí normální, jsem už lehce nervosní a ?v očekávání? :o)))))¨
Zítra jdeme ráno do poradny a Janinka chce zřejmě vážit co nejvíc. Dostane další dávku očkování a i první obrnu. Březnové obrnění jsme propásly. Neměla ještě v pořádku to TBC. Po obrně prý prcci dost bobaj, tudíž předpokládám, že se nám mladá již konečně proštouchne.
Když už jsem u tohoto tématu, líbilo se mi, jak tu ještě spousta Brusinčat jede v midi plenkách. Už tak před měsícem jsme musely najet na maxi. Na této velikosti se předpokládám nějaký čas udržíme
)))
V rejstříku hlasitých projevů se nám zabydlely skřeky a pískání a výskání. Někdy vypískne Jančule jak zubní vrtačka. Bublání a prskání si zatím nevyzkoušela. Dnes jen malý pokus.
Ale co je úžasné ? vrnění.
Když byla menší, smály jsme se s mojí mamkou, že je trochu netykavka. Připadalo nám, že z dotyků příliš odvázaná není.
A ono jo
))) Když jí pomaloučku rozmazávám krém po ksichtíku, tak přímo přede
))
To samé při opusinkovávání kejtiček a všech dalších faldíků
)))
Poté, co si osvojila převalování (stále sama zvádá jen napravo) , začala šíleně řádit před usnutím v postýlce. Je to bláznivej tygřík
))) U kojení již téměř spí, říkám si : ?Ha, dnes to třeba půjde jako po másle?. Ale kdepak
))
Do postýlky ji neukládám vyloženě spící. To se nedoporučuje. Když se pak dítě vzbudí, je v šoku kde se ocitlo.
V momentě, když ji položím do postýlky, oči jako tenisáky, v lepším případě úsměv, jindy i rovnou protesty a začínáme cvičit.
Pěkně čapne mantinel a přitahuje se. Nohy prostrkuje skrz a různě se vzpíná.
Po chvíli ji najdeme na břiše, napříč postýlkou, či otočenou o 180 st.
Dokonce Verun (želva) se tuhle večer rozřádil a když manžel přišel z práce, volala jsem ho ať se jde honem podívat. Divil se, že tentokráte nikoliv na Janču. Verun ležel v terárku na krovkách (tedy krunýři) a zoufale hrabal nožkama. Chuuuudě
)))
Usínání se tento týden poněkud ztížilo. Zkoušela jsem prozkoumávat dásně, jestli to nebudou zuby. To začala slastně mručet a dokonce to jeden večer zabralo coby uspávadlo. Chvíli jsem jí dránila prstem v pusině a tygroň se uklidnil. Druhý den to už nezabralo
)))
Nic podezřelého jsem v puse neobjevila. Zřejmě si chce ještě před spaním poněkud zacvičit. Jestli to nebude tím, že všude vytrubuju, jaký má faldy a tudíž chce ty nahltané kalorie alespoň trochu spálit
))))
Permanentně má opupínkovanou bradu z věčného slinění.
Máte s tím také zkušenost??
S Míšou jsme se předběžně domlouvaly, že bychom spáchaly opět nějaký srazík v Kunratickém lese ve středu ? tak kolem 13-14h.
Holky pražandy. Přidáte se???
Mějte se všichni mooooc krásně,
Paaa Martina a Janinka (24.týdnů)
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 2356
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 1937
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 542
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 1425
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 1437
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1682
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3898
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3088
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2298
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1364
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.