Čekání na žabáčka

Jak jsem si nenechala vzít sen o rodině. :)

O svojí rodině sním už od puberty. Nikdy jsem si nepřála nic víc než rodinu, neměla jsem kariérní cíle, nesnila jsem o bohatství ani cestování. Už tak od 18 let vidím ve svém náručí krásný malý, růžový uzlíček.

Vždycky jsem však měla s početím problémy. Medicínsky nemám žádný problém, jen moje tělo nejspíš netoužilo po tom samém jako hlava. Jak jsem psala už v předchozím deníčku, dvě děti mi zemřely - syn v 5 měsících na SIDS a dcera ve 39. tt na uškrcení pupečníkem. Oba jsem si přála, oba jsem chtěla a oba milovala víc než cokoliv jiného na světě. K oběma dvěma vedla i dlouhá cesta, hodně návštěv u lékařů, hlídání ovulace, vitamíny, mraky kyseliny listové, změna životního stylu a spousta obrečených negativních testů…

Po 7 letech trápení a neštěstí ve špatném vztahu a po tak krutých ztrátách jsem konečně našla štěstí v podobě mojí životní lásky. Nebyli jsem spolu ani 3 měsíce, když mi málem vypadly oči nad těhotenským testem, kde byly dvě čárky. :) Nemohla jsem uvěřit, ten test jsem nosila měsíc u sebe, abych se na něj vždycky mohla podívat.

Oznámení těhotenství partnerovi proběhlo z mojí strany dost slabošsky. :D Hrozně jsem se bála, že mě ani dítě nebude chtít, že jsem si řekla, že mu to napíšu přes Facebook. :D V tu chvíli jsem si říkala, že odmítnutí snesu mnohem líp takhle, než dívat se mu u toho do očí. Byl v šoku a když se z toho trochu oklepal, začal se k mému překvapení těšit a od té chvíle už jsme řešili jen stěhování, jména a budoucnost. :)

Měla jsem krásné a bezproblémové těhotenství, žádné zvracení, žádné komplikace, žádný stres. Ale ve 33 týdnu jsem se začala otevírat - začal kolotoč s koňskými dávkami magnesia a ležení s podloženou pánví. Já začala mít strach a začala propadat depresím. Ale jak řekl můj gynekolog, nosím hodně silné dítě. Po každém monitoru a ultrazvuku mi bylo řečeno, že srdíčko funguje ukázkově a že ve mně roste malý obřík. :)

Tím ale začaly další komplikace, ten jejich váhový odhad… od 37. tt mi říkají, že odhadují váhu žabáčka kolem 4 kil a že bych měla začít uvažovat nad vyvoláním. Byla jsem zmatená. Snažili se ho ve mně udržet, aby ho pak ze mě násilím vyháněli? Doktoři ztráceli mojí důvěru. Byla jsem z toho pár dní dost rozhozená, ale pak jsem si řekla už dost. Je to moje dítě, já ho budu rodit a je zdravé, silné a nic mu nechybí. Nic se vyhánět nebude, ani kdyby se na hlavu stavěli. Dvakrát mi porod zničili, ano i u dcerky, která sice už nežila, když přicházela na svět, ale myslím si, že i tak si zasloužila, aby její příchod byl důstojný. Tenhle porod už si vzít nenechám.

Dnes jsem 6 dní po termínu, pokud do pondělí neporodím, chtějí mě nechat v nemocnici a porod vyvolat. Jsem ale překvapivě klidná a věřím v sebe i dítě mnohem víc, než jsem kdy v co věřila. Nenechám si ho vyrvat z těla, když situace nebude život ohrožující a budu se s nimi hádat a bojovat za co nejlepší příchod svého duhového miminka, ať to stojí, co to stojí.

Tenhle víkend ale vypínám, vypínám všechny strachy a obavy. Obléknu se, půjdu ke kadeřnici a nakupovat se svojí maminkou, večer si dám dobrou večeři a nějaký fajn film se svojí láskou. Zítra pouklízím, půjdu na nějakou parádní procházku, něco dobrého uvařím a všechno špatný pustím pryč. :) Až se náš synek vyklube, určitě vám napíšu další deníček o tom, jak to celé proběhlo a dopadlo. Víc než kdy jindy věřím, že to bude hezké a mně se můj největší sen splní. :)

Přečtěte si také

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
  • Anonymní
  • 28.09.26
  • 607

Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
svapi
2695
9.10.18 06:38

Tvůj předchozí deníček jsem četla, takže jsem trošku v obraze.. Přeji vám, aby to konečně vyšlo a byli jste šťastná rodina. Mimochodem…pracovní název žabáček máme pro malé i my :-) jsem ve 20tt. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
small.happy.wife
1572
9.10.18 07:02

Ahoj, předchozí deníček jsem nečetla, ale zkusím dohledat. Je mi líto, co se Ti stalo :hug:
Přeji bezproblémový porod, ať jste oba zdraví, vše je v pořádku a jste šťastní :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
KlarkaK
4022
9.10.18 08:38

tak je utery a treba uz mas uzlicek u sebe…preju hodne stesti…jsem prekvapena ze pomerne dost maminek pise jak se brzo oteviraji a musi lezet ci byt v nemocnici pulku tehotenstvi a nakonec prenasi a porod chteji vyvolavat…zvlastni :think:

  • načítám...
  • Zmínit
atekram5
1362
9.10.18 09:07

drzím palce, at je vše bez problému!

  • načítám...
  • Zmínit
Citronkalekninka
1231
9.10.18 11:45

Tak ja to chapu…ve 33 tydnu se musi tehu udrzovat. Mimco neni hotove. A ve 37 uz hotove je tak se vyvolavat muze. A pokud ma velky vahovy odhad mysli lekari na zdravi matky i ditete. Kazdopadne myslim ze uz mas odrozeno a ze vse dobre dopadlo :-) tes se na dalsi denicek.

  • načítám...
  • Zmínit
Andymo
428
9.10.18 20:20

Ahoj. Ty dve miminka predtim… to me dostalo, musis byt hrozne silna zena. Klobouk dolu pred tebou. A preju moc stesti, at se osud umoudri a vse ti broucek vynahradi a porod probehne podle tvych predstav. Drzim pesti.

  • načítám...
  • Zmínit
Jadala
1139
10.10.18 07:36

Snad už je žabáček ve tvé náruči. Hodně štěstí :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář