Čekání na žabáčka
- Těhotenství
- Anonymní
- 09.10.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si nenechala vzít sen o rodině. :)
O svojí rodině sním už od puberty. Nikdy jsem si nepřála nic víc než rodinu, neměla jsem kariérní cíle, nesnila jsem o bohatství ani cestování. Už tak od 18 let vidím ve svém náručí krásný malý, růžový uzlíček.
Vždycky jsem však měla s početím problémy. Medicínsky nemám žádný problém, jen moje tělo nejspíš netoužilo po tom samém jako hlava. Jak jsem psala už v předchozím deníčku, dvě děti mi zemřely - syn v 5 měsících na SIDS a dcera ve 39. tt na uškrcení pupečníkem. Oba jsem si přála, oba jsem chtěla a oba milovala víc než cokoliv jiného na světě. K oběma dvěma vedla i dlouhá cesta, hodně návštěv u lékařů, hlídání ovulace, vitamíny, mraky kyseliny listové, změna životního stylu a spousta obrečených negativních testů…
Po 7 letech trápení a neštěstí ve špatném vztahu a po tak krutých ztrátách jsem konečně našla štěstí v podobě mojí životní lásky. Nebyli jsem spolu ani 3 měsíce, když mi málem vypadly oči nad těhotenským testem, kde byly dvě čárky.
Nemohla jsem uvěřit, ten test jsem nosila měsíc u sebe, abych se na něj vždycky mohla podívat.
Oznámení těhotenství partnerovi proběhlo z mojí strany dost slabošsky.
Hrozně jsem se bála, že mě ani dítě nebude chtít, že jsem si řekla, že mu to napíšu přes Facebook.
V tu chvíli jsem si říkala, že odmítnutí snesu mnohem líp takhle, než dívat se mu u toho do očí. Byl v šoku a když se z toho trochu oklepal, začal se k mému překvapení těšit a od té chvíle už jsme řešili jen stěhování, jména a budoucnost. ![]()
Měla jsem krásné a bezproblémové těhotenství, žádné zvracení, žádné komplikace, žádný stres. Ale ve 33 týdnu jsem se začala otevírat - začal kolotoč s koňskými dávkami magnesia a ležení s podloženou pánví. Já začala mít strach a začala propadat depresím. Ale jak řekl můj gynekolog, nosím hodně silné dítě. Po každém monitoru a ultrazvuku mi bylo řečeno, že srdíčko funguje ukázkově a že ve mně roste malý obřík. ![]()
Tím ale začaly další komplikace, ten jejich váhový odhad… od 37. tt mi říkají, že odhadují váhu žabáčka kolem 4 kil a že bych měla začít uvažovat nad vyvoláním. Byla jsem zmatená. Snažili se ho ve mně udržet, aby ho pak ze mě násilím vyháněli? Doktoři ztráceli mojí důvěru. Byla jsem z toho pár dní dost rozhozená, ale pak jsem si řekla už dost. Je to moje dítě, já ho budu rodit a je zdravé, silné a nic mu nechybí. Nic se vyhánět nebude, ani kdyby se na hlavu stavěli. Dvakrát mi porod zničili, ano i u dcerky, která sice už nežila, když přicházela na svět, ale myslím si, že i tak si zasloužila, aby její příchod byl důstojný. Tenhle porod už si vzít nenechám.
Dnes jsem 6 dní po termínu, pokud do pondělí neporodím, chtějí mě nechat v nemocnici a porod vyvolat. Jsem ale překvapivě klidná a věřím v sebe i dítě mnohem víc, než jsem kdy v co věřila. Nenechám si ho vyrvat z těla, když situace nebude život ohrožující a budu se s nimi hádat a bojovat za co nejlepší příchod svého duhového miminka, ať to stojí, co to stojí.
Tenhle víkend ale vypínám, vypínám všechny strachy a obavy. Obléknu se, půjdu ke kadeřnici a nakupovat se svojí maminkou, večer si dám dobrou večeři a nějaký fajn film se svojí láskou. Zítra pouklízím, půjdu na nějakou parádní procházku, něco dobrého uvařím a všechno špatný pustím pryč.
Až se náš synek vyklube, určitě vám napíšu další deníček o tom, jak to celé proběhlo a dopadlo. Víc než kdy jindy věřím, že to bude hezké a mně se můj největší sen splní. ![]()
Přečtěte si také
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 868
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 765
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 571
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 397
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 229
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 4935
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej
- Anonymní
- 23.05.26
- 4048
Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...
Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo
- Anonymní
- 23.05.26
- 2167
Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...
Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci
- Anonymní
- 23.05.26
- 1556
Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...
Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina
- Anonymní
- 23.05.26
- 1171
Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.