Cesta za štěstím

Jako spousta holek tady na eMiminu jsem ještě deníček nepsala, a proto si myslím, že je správné začít tou nejkrásnější věcí, která mě v životě potkala porodem mého dnes už 4 měsíčního chlapečka.

Byl prosinec 2011 a my slavili konec uplynulého roku a těšili se na další. Jelikož náš příbuzný dělá catering na Hradu Kost, slavili jsme Silvestra tam. Vždy jsme byli „šílená“ rodinka, která si dokáže užít každou legraci, tak o program i zábavu bylo postaráno. Nikdy by mě nenapadlo, že to bude můj poslední Silvestr za svobodna a o to více ne, že ten příští budu slavit s miminkem v náručí.. :)

S manželem jsme žili necelé 2 roky a protože nám to spolu klapalo, rozhodli jsme se hned po Novém roce, že miminko by nám vůbec nevadilo. Já měla děti vždy ráda a protože jsme oba sportovně založení, nekouříme, žijeme zdravě, říkala jsem si, že by to nemuselo ani dlouho trvat. Tak jsem v lednu vysadila prášky a čekala, co se bude dít..

Koncem ledna měla přijít MS, tak strašně dlouhé čekání, zda se povedlo, či ne bylo ubíjející! No, mrcha samozřejmě přišla na den přesně. Tak tomu bylo i nadcházející měsíc. Určitě každá snažilka ví, jaké to je, čekat na //. Nekonečné brouzdání po internetu, co bych měla udělat, aby se zadařilo co nejdříve, jaké jsou prvotní příznaky, kdy je ta nejlepší doba. V jednu chvíli jsem si fakt přišla jak blázen, ale v dobrém slova smyslu :)

Přišel březen, konkrétně 29.3. a já byla kamarádkám z obchodky oznámit, že se budu vdávat. Ty se budeš vdávat? To není možný, to hned musíme zapít!! Takže hned po tom, co jsem jim to oznámila, podotýkám, že bylo dopoledne a ještě ke všemu všední den, jsem do sebe hodila panáka morgena s colou a rozebírala s nimi šťastnou novinu. Už jsem ale věděla, že ten den čekám MS. Břicho mě bolelo jako bych to měla dostat, načež teta pořád nikde.. Že by?? Cestou domů jsem neváhala a koupila si test. Doma jsem se pomalu ani nesvlíkla a celá nesvá s nepopsatelným pocitem, co kdyby tam ty dvě // byly letěla na záchod. A ono fakt jo!! :)

I. prohlídku jsem měla o týden později. Tam mi paní doktorka mé domnění potvrdila a my se mohli začít těšit na mimi:) Těhotenství jsem měla ukázkové. Párkrát mě zatrápil nízký tlak, sem tam nějaký pocit na zvracení, ale jinak jsem si vůbec těhotná nepřipadala. Vždy jsem si přála mít velké bříško, to se mi myslím i splnilo, celkově jsem přibrala 20kg. Z mých původních 50kg to byl teda mega skok :D Ve 13tt mě má doktorka poslala do Gennetu, že špatně vidí nosní kůstku, naštěstí bylo ale vše v pořádku. Když pak mi odebírala krev na triple testy, výsledky počítač opět vyhodnotil nějak podivně, takže jsem opět letěla do gennetu. Tam ale vše v pořádku a nic podobného nás už nečekalo. Prý můžete mít všechny hodnoty ukázkové a stačí jedna, která to zkomplikuje a celkový výsledek výjde špatný..
Bříško rostlo, já přibývala, věcí na sebe mi ubývalo :D ale cítila jsem se neskutečně šťastně a těšila se na porod!

Porod
I. termín jsem měla stanovený na 30.11. Ve čtvrtek mě začalo divně bolet břicho, tak jsem se sebrala a dopoledne jela ještě ke své dr., kde mi natočila monitor a řekla, že s těmito hodnotami mi může rovnou volat do špitálu. Já si ale jela domů dát ještě vanu s tím, že když se mi to rozjede ještě víc, tak pojedu. A ono ejhle. Po vaně byl klid.. teda kontrakce byly mírnější, ale stejně jsme radši jeli. No, na porod to rozhodně není, takže nás poslali domů. V sobotu se opakovalo to samé..

V pondělí ráno měla službu ve špitále má doktorka, ke které jsem byla objednaná, kdybych náhodou o víkendu neporodila. Přijali mě v 7.30h s tím, že pokud budu alespoň trošku otevřená, nechají si mě tam. Sdělení následovné- otevřená cca na 2 prsty, přijmeme vás a píchneme vodu.
V jablonecké porodnici jsou porodní boxy útulné, sestřičky byly příjemné, má maminka zde pracuje, takže jsem si nemohla na nic stěžovat. U porodu jsem měla jak ji, tak manžela :) no ale dál..
V 9.00h mi píchli vodu, teda to byla potopa, taková divná tekutina, a že toho opravdu bylo, ble. Asi hodinu trvalo, než se mi rozjely bolesti. Ty teda stály za to. V jednu chvíli jsem myslela, že jim tam tu rukojeť u postele ukroutím. Po chvíli mě začaly hrozně brnět ruce a pak i nohy a Dr. usoudila, že bude lepší, když mi píchnou epidurál. Přišel anesteziolog, prý uvolněte se, a nesmíte se pohnout. Co na to říct, když mezi kontrakcemi podepisujete papír, že se vám nemůže nic stát a pak buďte v klidu, nebo si ublížíte. No, píchali mi ho na třikrát a to už byl manžel vážně na švestky. Jednou to byla má chyba, zrovna přicházela kontrakce a já cukla, pak zase doktora a na třetí huráá, je to tam! Teda to ti vám byla úleva. :)

Ve 12h otevřená cca na 6 prstů, ve 14.30h na devět a jdeme tlačit! No, co si budu nalhávat, ať jsem tlačila jak jsem chtěla, malýmu se ven prostě nechtělo. Takže nakonec nastoupily dvě sestřičky, opřely se mi o břicho, Dr. vzala nůžky a už to bylo, jen jsem cítila, jak malý vyklouzl ven :o*

Je to nepopsatelný zážitek, nevíte, co z vás vyleze, jak ten malinký človíček bude vypadat, jestli bude hned plakat, jestli vám ho dají na bříško, mě ho dali a hned jsem věděla, že jsem se neskutečně zamilovala. Byl tak nádherný, měl plno vlásků a byl MŮJ. Takže jmenuji se Martínek, narozený 3.12. v 15.05h.

Ani nebudu popisovat, jak mi dal ten lumpík zabrat, jak jsem byla potrhaná, zašitá zevnitř i zepředu a do druhého dne i se zavedeným drenem. Ale bylo to úžasný a kdo to nezažije, netuší. Teď tu leží vedle mě a sápe mě za tričko, abych se mu věnovala :D

Takže přeji všem snažilkám brzké objevení // a těhulkám krásné těhulkování :) Díky za přečtení deníčku..

Přečtěte si také

Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho

Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
  • Lavi.P
  • 27.10.26
  • 634

První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
iveta kotrcova
3477
8.4.13 03:11

:hug: mony nádhera :srdce: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
iveta kotrcova
3477
8.4.13 03:12

:hug: mony nádhera :srdce: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
iveta kotrcova
3477
8.4.13 03:13

:hug: mony nádhera :srdce: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Monča S
1218
8.4.13 08:34

Díky Ivetko :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
janicka23
2627
8.4.13 10:43

Jůůůů hezky popsané :-D

  • načítám...
  • Zmínit
ledovecek
296
8.4.13 11:38

Krasne, ja rodila 27.11. podruhe, sice dva dny, ale výsledek stal za to. Preji prijemne maminkovani a at Vam maly dela jen samou radost.

  • načítám...
  • Zmínit
Mikejla_a
12337
8.4.13 12:51

Moc gratuluju :) taky mam zatim termin 30.11. a svatba nas ceka v cervnu…kdy jste se brali vy, pokud se muzu zeptat? :)

  • načítám...
  • Zmínit
Monča S
1218
8.4.13 14:01

@Mikejla_a Také v červnu :palec: držím palce ať vše dobře dopadne!

  • načítám...
  • Zmínit
Alllla
378
8.4.13 16:20

Moc gratuluji:-)A přeji hezké chvilky s Martínkem :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
tanik1912
16666
8.4.13 18:55

Krasny denicek. mela jsem to trosicku podobne, taky jsem zacala planovat svatbu a pak zjistila, ze jsem tehotna… :dance: :dance:

ale vzdycky, kdyz ctu jak snazilky zmatkuji uz po prvnich dvou, trech mesicich, je mi z toho tak prazvlastne. jsou to zbytecne nervy, ja byla prvni 1.5 roku uplne v klidu, az ten druhy 1.5 roku s nervama… :cert: :P a stacilo.

preju Martinkovi aby krasne rostl, byl hodny a na svete se mu moc libilo :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Šmou- la
7
9.4.13 11:58

Gratuluji :palec: moje příbuzná teď čeká dvojčata a je těsně před porodem :srdce: má někdo s dvojčaty skušenost?

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
9.4.13 12:08

Gratuluji k chlapečkovi :kytka:
snad kdyby nebylo toho skoku na břicho (zákazaný nebezpečný zákrok), nebyla bys tak strašně potrhaná…přeju aby se vše zhojilo a příště ti nechali na porod klid :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lucinatko
4750
9.4.13 15:03

Bříško rostlo, já přibývala, věcí na sebe mi ubývalo
:lol: Pekne vyjadrene :palec: Pod tim se asi muzeme vetsina podepsat :) Pekny denicek.
Ja byla taky hned druhy mesic nervozni, kdy uz to bude, vubec si neumim predstavit cekar roky, takove maminky maji muj obdiv :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář