Co se může stát - prasklá lebka
Co se všechno může stát, i nevinný pád může dopadnout jako noční můra.
Všude na internetu jsem četla, jak děti se nemají chytat, že nemají srostlé lebeční švy, určitě to spousta z vás zná. I já jsem svoje děti nechytala. Staršímu synovi se nikdy nic nestalo. Mladší Honzík se teď naučil stát, udělá pár krůčků kolem nábytku. Má teď nejraději, když si stoupá s hračkou, kterou donekonečna dává nahoru a dolu. V pondělí hlídala babička oba dva syny, já byla ve vedlejší místnosti. Honzík si jako obvykle stoupl u gauče. Jenže tentokrát bohužel spadl, v ruce kovový autobus staršího syna, který měl při pádu asi pod hlavou. Brečel, hned. Jinak byl v pohodě, nezvracel, mdloby taky ne, jedl i spal normálně, dokonce v úterý řekl první slovo. Další den dopoledne jsme objevili na jeho hlavičce obrovskou měkkou bouli. Dr. tam už nebyl, tak jsem k doktorovi šla až večer. Prý máme jít příští den k chirurgovi na rtg.
Další den jsem šla s Honzíkem na chirurgii, kde ho chirurg prohlédl a udělal rtg. Ihned nám řekl, že musíme jet hned do nemocnice, lebka je prasklá. A tím to vše začalo. Přijeli jsme do nemocnice, nejdříve příjem, pak příjem na dětském, kde se panu doktorovi už něco nezdálo na pohmat, že má na hlavě takový skok. Ještě jeden rtg, ukázalo to, že praskla „celá polovina pravé lebky“. Takže dál narkóza, ctg. Honzík vyřízený, vystrašený, já taky. Jedna velká noční můra. Nakonec ctg ukázalo, že mozek je v pořádku, mozková kůra taky, neprokázáno nitrolební krvácení. „Akorát“ ta prasklá lebka. Nakonec mi doktor řekl, že to bylo štěstí, že mu jen praskla lebka a žádné jiné komplikace nejsou a hodně velký štěstí, že začal krvácet ven (proto ten hematon) a ne dovnitř. Neruoložka mi řekla, že dětská (kojenecká) lebka je velice křehká a to moderní nechytání jsou jen žvásty.
Dnes nás pustili domů. Malý musí mít helmu (kterou ještě nemáme) 2-4 měsíce (ideálně půl roku - tak dlouho srůstá lebka), min. měsíc se nesmí uhodit do hlavy - tedy spadnout… takže já od něj nesmím na krok, furt u něho stát a jistit… nějakou dobu budou fungovat babičky, ale nevím, nevím, jak to budu dělat, až budu doma s dětmi sama (starší má necelý tři roky). No, nějak to skoulíme
.
Takže maminky, opatrujte své děti jako oko v hlavě, protože nikdy nevíte, co se může stát. Honzíka náhoda stála málem život!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1601
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 688
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20651
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....