Další miminko na světě a já depkařím
- Snažení
- luciasek07
- 11.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to víc jak rok, co jsme se s manželem začali snažit o drobečka z naší lásky. A i když se snažím být v pohodě, stejně to bolí.
Vše to začalo na konci března 2010, kdy jsem vysadila antikoncepci. Naivně jsem doufala, že budu patřit mezi ty, co jsou těhu hned. První 3 měsíce jsem testila jak divá… Pokaždé jen sněhobílo a jedna kontrolní čárka a hlavně slzy ![]()
Na konci června jsem dala výpověď v práci, protože to byl samý stres a nervy. Chtěla jsem si užít léto v klidu. Měli jsme jet na dovolenou, pro mě poprvé, k moři… Byla to nádhera a já naivně doufala, že si drobečka dovezeme z dovolené. Opět nic.
V říjnu jsem nastoupila do nové práce, kde jsem úspěšně zatloukala, že se snažíme o mimi. Našla jsem na těhu testíku moje vysněné //, ale bohužel se jednalo jen o chemické těhotenství. Přišla mrcha a já si to obrečela. No co… říkala jsem si, mám aspoň práci a mimi časem příjde. Jenže to jsem netušila, jak se mi loňský rok zapíše do vzpomínek.
16. 12. jsem dostala výpověď ve zkušební době k 17. 12., nadřízená mi popřála ještě hezké Vánoce.
18. 12. jsem si na popud kamarádky udělala jen z hecu testík. A co jsem tam nenašla. Ještě před koncem limitu na mě vykoukly //. Nemohla jsem tomu uvěřit.
20. 12. byl můj Dr. marod a já měla jet s manželovými prarodiči jako taxi do nemocnice na nějakou kontrolu. Chtěla jsem si těhu nechat potvrdit tam. Na UTZ nebylo nic vidět. Hnali mě na krev a z té znova na UTZ, kde mi Dr. oznámil, že není nic vidět a že to vypadá na mimoděložní těhotenství a že je nutná hospitalizace kvůli pozorování. V ten moment se mi zhroutil svět. Musela jsem ještě na úřad práce, kde mi dali poslední ránu tím, že nemám nárok na žádné peníze. Nechápu, jak jsem s brekem dokázala odřídit celou cestu, abych odvezla babí a dědu. Musela jsem poprosit tchýni, ať mě doveze do nemocnice, aby manželovi zůstalo auto. Nejhorší bylo zavolat manželovi a nevystrašit ho.
22. 12. HCG kleslo a mě čekala revize. Psychicky jsem to až kupodivu zvládala, byla jsem ráda, že půjdu aspoň na Štědrý den domů.
Svátky jsem zvládla v pohodě, ale ke konci roku mě ještě chytly uši, takže antibiotika před Silvestrem. A aby toho nebylo málo, tak po antibiotikách kvasinky…
Loňský rok pro mě byl opravdu kritický. Nezvládla bych ho nebýt mého skvělého manžela, který mě podporoval, i když vím,že to se mnou nebylo lehké. A pak také dvěma super ženským, které z nám z jedné diskuze. Ale celkově můj dík patří rodině a přátelům.
Ten, kdo o mimi nepřišel, to nemůže chápat, jaká je to bolest. Vím, že v tom nejsem sama a že se jednou zadaří, ale já bych toho bobíška chtěla mít už teď.
Spousta lidí mi říká, že na to moc myslím, ale kolem mě je to samé mimino a copak na to jde nemyslet?!
Takže holky, které za sebou máte něco podobného… Nesmíme zoufat. Dočkáme se!
Přečtěte si také
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 3385
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 1590
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 2104
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 1389
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 557
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 2235
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 2114
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 1296
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 10140
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 5295
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.