Další miminko na světě a já depkařím
- Snažení
- luciasek07
- 11.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to víc jak rok, co jsme se s manželem začali snažit o drobečka z naší lásky. A i když se snažím být v pohodě, stejně to bolí.
Vše to začalo na konci března 2010, kdy jsem vysadila antikoncepci. Naivně jsem doufala, že budu patřit mezi ty, co jsou těhu hned. První 3 měsíce jsem testila jak divá… Pokaždé jen sněhobílo a jedna kontrolní čárka a hlavně slzy ![]()
Na konci června jsem dala výpověď v práci, protože to byl samý stres a nervy. Chtěla jsem si užít léto v klidu. Měli jsme jet na dovolenou, pro mě poprvé, k moři… Byla to nádhera a já naivně doufala, že si drobečka dovezeme z dovolené. Opět nic.
V říjnu jsem nastoupila do nové práce, kde jsem úspěšně zatloukala, že se snažíme o mimi. Našla jsem na těhu testíku moje vysněné //, ale bohužel se jednalo jen o chemické těhotenství. Přišla mrcha a já si to obrečela. No co… říkala jsem si, mám aspoň práci a mimi časem příjde. Jenže to jsem netušila, jak se mi loňský rok zapíše do vzpomínek.
16. 12. jsem dostala výpověď ve zkušební době k 17. 12., nadřízená mi popřála ještě hezké Vánoce.
18. 12. jsem si na popud kamarádky udělala jen z hecu testík. A co jsem tam nenašla. Ještě před koncem limitu na mě vykoukly //. Nemohla jsem tomu uvěřit.
20. 12. byl můj Dr. marod a já měla jet s manželovými prarodiči jako taxi do nemocnice na nějakou kontrolu. Chtěla jsem si těhu nechat potvrdit tam. Na UTZ nebylo nic vidět. Hnali mě na krev a z té znova na UTZ, kde mi Dr. oznámil, že není nic vidět a že to vypadá na mimoděložní těhotenství a že je nutná hospitalizace kvůli pozorování. V ten moment se mi zhroutil svět. Musela jsem ještě na úřad práce, kde mi dali poslední ránu tím, že nemám nárok na žádné peníze. Nechápu, jak jsem s brekem dokázala odřídit celou cestu, abych odvezla babí a dědu. Musela jsem poprosit tchýni, ať mě doveze do nemocnice, aby manželovi zůstalo auto. Nejhorší bylo zavolat manželovi a nevystrašit ho.
22. 12. HCG kleslo a mě čekala revize. Psychicky jsem to až kupodivu zvládala, byla jsem ráda, že půjdu aspoň na Štědrý den domů.
Svátky jsem zvládla v pohodě, ale ke konci roku mě ještě chytly uši, takže antibiotika před Silvestrem. A aby toho nebylo málo, tak po antibiotikách kvasinky…
Loňský rok pro mě byl opravdu kritický. Nezvládla bych ho nebýt mého skvělého manžela, který mě podporoval, i když vím,že to se mnou nebylo lehké. A pak také dvěma super ženským, které z nám z jedné diskuze. Ale celkově můj dík patří rodině a přátelům.
Ten, kdo o mimi nepřišel, to nemůže chápat, jaká je to bolest. Vím, že v tom nejsem sama a že se jednou zadaří, ale já bych toho bobíška chtěla mít už teď.
Spousta lidí mi říká, že na to moc myslím, ale kolem mě je to samé mimino a copak na to jde nemyslet?!
Takže holky, které za sebou máte něco podobného… Nesmíme zoufat. Dočkáme se!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1608
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20664
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....