Deníček Matýsků XIX.
- Snažení
- hajinka
- 18.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny matýskaté snažilky, těhulky, nesnažilky, nakukovatelky, a ostatní nejmenované osoby a osůbky!!!! Po týdnu dovolené na jihu Moravy se cítím dostatečně odpočinutá, a tak jsem se opět ujala deníčku. Ono těch bezmála dvě stě příspěvků je na jeden deníček až až :D
V deníčku už se probíralo kde co, a mnohé reakce na zvolená témata by se slušelo navěky zaznamenat v připravované humoristické knize J ,čímž vyzývám všechny členky grafomanky k zasílání humorných povídek na adresu hajinka.matysek@seznam.cz
.
Tentokrát bych se ráda podívala na kobylku našim drahým manželům, partnerům, polovičkám, zkrátka těm, bez kterých si nedovedeme představit naši (alespoň nejbližší) budoucnost, ale které bychom občas přesto rády prodaly nebo zapůjčily někomu jinému, ať si také užije, to co my. Milujeme je, pečujeme o ně, trávíme s nimi volný čas, toužíme po tom, aby se stali tatínky našich vysněných miminek, chceme s nimi žít po zbytek života. Ale občas je nenávidíme, křičíme na ně, vyhazujeme je z (někdy jejich) bytu, rozvádíme se s nimi. (Abychom si je za chvíli zase vzaly zpět a nechaly se udobřovat, rozmazlovat, usmiřovat
). Takže téma dnešního deníčku je: Co mi můj manžel/přítel/partner provedl nezapomenutelného. (Neboli čím mě naštval/dostal/uzemnil, co mu těžko někdy odpustím J).
Takových případů se v každém vztahu vyskytne určitě mnoho, a nemusí jít zrovna o vztah ?italského typu?. Nejinak je tomu i u mne a u manžela. Za všechny uvedu alespoň dva příběhy J.
Příběh první:
V době, kdy se vytvářel v dosti neutěšených prostorách jednoho pražského činžáku náš současný byt, měla jsem hlas pouze poradní. I došlo mimo jiné i na umístění jednotlivých spotřebičů, osvětlení, a tak. Manžel prosazoval model, který znal z bytu svých rodičů ? tj. umístit stropní svítidlo v pokoji nikoliv doprostřed, tak, aby se osvítila celá místnost, ale např. nad stůl, nad postel, apod. Já s tím nesouhlasila, chtěla jsem, aby toto svítidlo bylo svítidlem ?centrálním?, které přiměřeně osvětlí všechny kouty pokoje, a přídavná svítidla aby byla rozmístěna podle potřeby do jednotlivých účelových sfér pokoje. Argumentovala jsem tím, že když přijdu v noci do pokoje (kuchyně, ložnice? doplň dle libosti), že si chci rozsvítit a vidět, kde co v místnosti je, a ne, že se mi ozáří postel, a já se zabiju o skříň cestou k oknu, protože ji ve tmě ve zbytku pokoje neuvidím. Manža zase tvrdil, že jeho systém vytvoří dostatek světla i pro základní orientaci ve zbylých částech pokoje. Vznikla výměna názorů, která skončila tím (manžel je little bit cholerik po tatínkovi), že miláček zrudnul, funěl, chodil po pokoji, a kopal do pytlů s oblečením, rozestavěných všude kolem. Pravděpodobně i řval, ale nepamatuji se už co. Když jsem se mu začala chechtat a ptala se ho, co že to dělá, dostalo se mi odpovědi, která mě uzemnila: ?Kopu do nábytku, abych nemusel nakopat tebe!!!!!?
Příběh druhý:
Manžel jako už tolikrát přišel velmi pozdě z práce domů. Já už byla dávno po večeři (nic nezbylo, chi chi), umytá, v pelíšku. A manžel že je unavený a má hlad. A že by si dal rajčátka s majonézou (majonézu by mohl po kilech). No, tak já, blbá, krátce vdaná, vstala, a že mu to tedy udělám. A jak jsem tak krájela ta rajčátka, a myslela na něco úplně jiného, zakrojila jsem v jednom okamžiku namísto do rajčete do vlastního palce. Skorem jsem si ho čtvrtku odřízla i z nehtem. Zařvala jsem, nejprve leknutím, pak i bolestí a vrhla se k umyvadlu, do kterého crčela krev z mého zmrzačeného palce. Po chvilce se objevil manžel, co že tak vyvádím. Když jsem ze sebe dostala, že jsem si odřízla kus palce, ať mi pomůže, tak jsem se dozvěděla zhruba následující: ?Prosím tě neřvi, vždyť je to jenom říznutí (ani se nepodíval)! A to si jako mám ty rajčátka udělat sám?????. A bez nejmenšího zájmu o mně se postavil k prkýnku a jal se krájet zbytek rajčat. Až když jsem začala ječet, že to hrozně krvácí, a že se tudíž nemůžu odebrat do komory hledat náplast, hodil po mně kus papírové utěrky. Ta se mi samozřejmě nalepila na ránu, a když se nacucala, tak se od palce odlupovala i s ?odříznutou? částí. Začala jsem ječet znovu, a poté mi tedy s krajní nechutí ustřihl kus náplasti a přilepil ?oba palce? k sobě. A korunoval to následujícím výrokem: ?No vidíš, ty naděláš. Vono to zase sroste. A to bys chtěla rodit!!!!!? Srostlo to, pravda, asi po měsíci. Od té doby si dávám velký pozor při krájení čehokoli. Vím, že bych se nejspíš pomoci nedočkala
.
Tak, a teď sem s příspěvky.
Vaše Hajinka
Přečtěte si také
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 749
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 849
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 538
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 459
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1620
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 9045
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1628
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 816
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 3294
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1421
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...