Dopis z Ameriky

Jedna z našich stálých čtenářek - Andrea - žije v Americe a v současné době čeká miminko ( chlapeček se má narodit 28.8.2000 ). V jednom ze svých dopisů mi napsala, že v Americe se mateřství a péče o dítě bere trošku jinak než u nás.
A protože mě velmi zajímalo, jaké to je být maminkou-Američankou, tak jsem Andreu poprosila, zda nám k tomu může napsat něco blíže.

Milá Andreo, ještě jednou moc děkujeme za dopis a Tobě, Tvému muži i Vašemu maličkému přejeme hodně štěstí.

Andrea píše:
A teď Ti ráda napíšu pár informací o tom, jaké to mají nastávající maminky tady v USA, kde žiji.
Na prohlídku maminka chodí každý měsíc, ale představ si, ze mne vůbec doktor nekontroloval, jen vždy maminku zváží, změří tlak, při některé kontrole prohmatá vaječníky, a poslechne srdíčko miminka, které slyším i já, a na to se vždy velmi těším, a to je asi vždy z celé prohlídky to nejkrásnější. Ultrazvuk jsem měla jen dvakrát a to v prvním měsíci těhotenství, kdy mé zlatíčko vypadalo jako nějaká malinká myšička, a druhý ultrazvuk jsem měla v pátém měsíci, kdy už naše miminko vypadalo jako človíček, a také jsme se zde dozvěděli, že čekáme chlapečka. Ani jsem si nemusela říkat o pár fotek, ty tady dávají automaticky a to hned několik. Co mne tady také překvapilo, že při prvním ultrazvuku nebyl můj manžel se mnou, a když jsem měla mít v pátém měsíci ultrazvuk, tak si přáli, aby si manžel udělal volno a byl přítomen, dokonce jsem si mohla vybrat den i hodinu, aby to vyhovovalo nám oběma,což si myslím, že je moc príma. Na prohlídku se chodí jednou za měsíc.
Poprvé mne doktor kontroloval vnitřně až na začátku devátého měsíce, a v tomto měsíci, se již chodí na prohlídku každý týden.
S manželem jsme si zaplatili v nemocnici kurz pro nastávající maminky a tatínky, kde nás učili různé pozice a rady, které můžeme použít při porodu, co dělat, když budu mít kontrakce, či ztratím vodu......., určitě jsou takové kurzy i doma v ČR.
Měli jsme i prohlídku oddělení, kde se rodí a také kde pak budu s miminkem ležet. Představ si Šárko, že se tady v USA rodí na pokoji, který je speciálně vybaven, je velmi krásný, při porodu mohu mít u sebe lidi kolik chci, je tam i speciální koutek pro partnera, nebo pomocníka, který mi bude pomáhat při porodu, v mém případě to bude manžel, je tam pro něj speciální rozkládací křeslo, na pokoji je samostatná koupelna a samostatné WC, každý pokoj má televizi, rádio, kazetový magnetofon, telefon, a to jsou pokoje zatím jen pro porod, všechno se odehrává jen na tom to pokoji, jak bolesti, kontrakce, tak i samotný porod, a po celou dobu se o mne bude starat jedna midwife, sestřička, která bude stále s námi, bude nám pomáhat a radit, a po celou dobu bude u nás. Což je také velmi zajímavé. Co mne úplně překvapilo, tak se tady neholí a také se nedává nálev, vím, že většinou z toho mají nastávající maminky hrůzu, ani ne strach, jak spíše takový zvláštní pocit, tak tohle mne tady nečeká. Když se mi miminko narodí, tak mi ho dají hned na bříško, a asi po 15 minutách, mi je odnesou zkontrolovat a umýt, a pak s ním mohu být na pokoji, kde bude se mnou i manžel, nebo koho si budu přát a jak dlouho budu chtít, ale také je zde pravidlo, že nejméně dvě hodiny musím zůstat na tomto pokoji, kvůli komplikacím, které by se mohly vyskytnout. Poté jsem převezena na jiný pokoj, kde budu trávit zbývající dny, tento pokoj je stejně zařízen jak ten, kde přivedu miminko na svět, akorát s tím, že je starorůžové barvy, je zde navíc stoleček s židlemi pro návštěvy, jinak se myslím nic moc nemění.
Na tzv. porodní sál, se vezou jen maminky, které mají rizikový porod a to porod císařským řezem, a představ si, i tady je zvláštní to, ze přímo na porodním sále může být přítomen koho si přeješ a ty jsi v plném vědomi. Umrtví Ti jen bříško, nebo spodní část těla, teď to přesně nevím, ale ty jsi při vědomí a všechno vidíš, takže jakmile Ti vytáhnou lékaři miminko z bříška, tak ho máš hned u sebe, což si myslím, že je výborné, protože než by jsi se měla probudit z narkózy, a někdy bývá člověku i velmi zle, tak může uběhnout i den, tak vidím své miminko hned a vidím, také průběh operace.
Po normálním porodu zůstává maminka v nemocnici dva dny, a při porodu císařským řezem čtyři nebo pět dnů. To si myslím, ze by mohlo být delší, ale před dvaceti lety, to tady bylo takové, že jsi porodila a tentýž den Tě odvezli domu, ale bylo hodně komplikaci, takže to změnili aspoň na ty dva dny.
Během těhotenství si musíš najit svého pediatra/dětského lékaře, nikdo Ti ho nepřidělí, takže tady je zvykem, ze si udělám pár rozhovorů s lékaři a kterého si vybereš, toho budeš mít. Já jsem měla jen jedno, a myslím si, že jsme si vybrali moc dobře, ale to poznám až později, ale když nebudu s lékařem spokojena, tak si ho mohu samozřejmě vyměnit.
Co je tady velmi neobvyklé oproti ČR je to, že více jak polovina lidi zde nemá pojištění, to není povinné, ale je velmi drahé. Když pracuješ, tak Ti ho může umožnit zaměstnavatel, který ti může přispívat určitou částkou, ale také nemusí, nebo si ho platíš sama.
Na ošetření zubů musíš mít ještě druhé pojištění, které je také velmi drahé. Většinou tady stojí pojištění na jednoho člověka kolem 300 dolarů měsíčně a to nemá zubní pojištění. Rodinné pojištění tady vyjde tak na 1000 dolarů měsíčně, když máš jedno dítě, ale jestliže máš dobré pracovní místo, tak většinou měsíčně platíš třeba jen za rodinu od 300 do 400 dolarů a zbytek Ti platí zaměstnavatel, ale jak už jsem se zmínila také nemusí.
Ale Šárko, to zdaleka nemá člověk ještě vyhráno, když je pojištěný, protože při každé návštěvě u lékaře musíš dát tzv. deposit, to má každá pojišťovna jiné,je to od pěti dolarů do dvaceti dolarů, a tuto částku platíš při každé návštěvě, a nikdy ji nedostaneš zpět. Když bych potřebovala emergency ošetření, tzv. rychlou pohotovost, tak deposit je od částky 25 dolarů do 75 dolarů. Většina pojišťoven nezahrnuje třeba chiropraktika, toho si většinou musíš platit sama, nebo speciální ošetření, vždy ti přijde účet, že musíš nějakou částku doplatit. Většinou pojišťovny platí od 70% do 90% rozdíl musíš zaplatit ty. U zubaře je to obdobné, tam se většinou deposity nedávají, ale pojišťovna ti platí většinou 70% až 80% co se týče běžných zákroků, ale udělání třeba korunky, nebo rutkanalu tak to si musíš platit polovinu, jeden rutkanal stoji od 890 do 1200 dolaru, záleží který zubař ti to dělá. Takže raději nebýt nemocná.
Co se týče léků, tak i když máš pojištění tak vždy doplácíš na vitamíny, třeba teď když jsem těhotná, tak doplácím okolo 15 dolarů, za antibiotika jsem doplácela od 20 do 30 dolarů, ale také záleží na pojišťovně. Ale vždy prostě něco doplácíš.
A co se děje když pojištění nemáš.. Musíš si každou návštěvu zaplatit a cenu Ti určí lékař, někdy se s nim dá domluvit, že ti to dá levněji, ale to jen třeba se slevou o 10 až 20 dolarů. Když čekáš miminko, tak se ti to opravdu nevyplatí, protože jen za porod se před rokem a půl platilo 2500 dolarů, a to je jen za porod to nepočítám pravidelné návštěvy u lékaře, kupování vitamínů a léků…
Také když se ti narodí miminko, tak od státu nedostáváš žádné peníze, neexistuji tady dětské přídavky, prostě nedostaneš nic, když chceš mít miminko, tak se musí rodiče starat. Proto většina Američanek chodí do práce ještě poslední den před porodem, a pak jdou po porodu třeba hned za tři dny do práce, teď mi asi nebudeš věřit co píšu, ale je to tak. Ony nerady kojí, takže většinou tady funguje výživa pomocí lahviček, školky jsou tady velmi drahé, takže se většinou o děti starají buď rodiče sami, ale střídají se tak, že jeden pracuje v noci a jeden ve dne, nebo starší sourozenci nebo tzv. nany, pečovatelky o děti.
V Massachussets, ve státě kde žiji, je zákon, že když žena pracuje a pak je těhotná, tak ji zaměstnavatel musí držet místo jen šest týdnů po porodu, zaleží také, jaký je tvůj nadřízený a majitel firmy, jestli se s ním dá domluvit, ale většinou, prostě žena nastoupí do práce již třetí den po porodu.
Američani velmi rádi utrácí a kupují vyložené blbosti, proto více jak polovina z nich má nejen neskutečné dluhy na credit kartách, ale má také i dvě či tři zaměstnání, aby se uživili a spláceli své dluhy. Svým dětem dovolí všechno podle toho také ta výchova tady vypadá. Nesmíš dítě zbít, jinak maš tzv. sociálku na krku a mohou ti tvé děťátko také odebrat. Takže děti tady mají neskutečnou volnost a většina dospělých si to ani neuvědomuje, že si jejich děti dělají co chtějí.