Drobeček 2
- Porod
- Matysek11
- 30.11.15 načítám...
Těhotenství, porod, šestinedělí.
Z porodnice nás sice pustili, ale hned druhý den jsem se tam musela vrátit kvůli odběru krve. Chtěli mě převést i injekcí na tablety, ale testy stále vycházely špatně, takže jsem týden, každé ráno musela do porodnice na odběr krve.
Ještě, že měl manžel dovolenou a vozil mě tam, samozřejmě i s Matýskem. Po týdnu jsem už chodila pouze ob den, ale přechod z injekcí na léky vyšel až za více než 14 dnů. Mezi tím jsem si stále píchala injekce a k tomu ještě brala léky.
Byl to docela silný koktejl, krvácela jsem díky tomu opravdu hodně. Navíc bylo vedro - červenec a já se zapařovala. 
Sedět jsem mohla pouze na kruhu, ten jsem vozila i s sebou na odběr krve a návštěvy… Byla jsem celá bolavá, ale malý rostl jako z vody a dělal nám radost. 
Ale to bych ani nebyla já, abych neměla něco zvláštního. Cca 4 týdny po porodu jsme s manželem každý den 2× ránu oplachovali v kycolu. Já ležela na gauči, pod sebou škopíček, nohu na opěradle gauče a manžel mi to poléval sběračkou, jelikož sedavé koupele nebyly možné, prostě bych to nedala!!
Jeden den jsem se ploužila s malým ven, a než jsme vyšli, začala jsem krvácet ještě víc, opravdu proud čisté, rudé krve, tak mě to vylekalo, bolelo to jako čert, ale i tak jsem s malým šla chvilku a večer jsme jeli na pohotovost, krvácet jsem nepřestala.
Na pohotovosti se sběhli asi čtyři sestry a dva lékaři, stáli nade mnou, kroutili hlavami, fakt příjemný pocit. Byla jsem celá bolavá, vyděšená a pan doktor, který měl zrovna službu, mě opravdu moc neuklidnil, když mi řekl, že za 20 let praxe se s tím ještě nesetkal!
Nakonec zjistili, že mi vnitřní stehy začaly prolézat ven, zanítilo se to a prasklo. Tak mi ránu za živa vyčistili. Teda, tu bolest si taky dost dlouho budu pamatovat! Druhý den jsem šla ke své lékařce, už jsem se i bála vylézt na kozu a klepala se. Ta mě jemně vyšetřila, doporučila černou mast, aby stehy vypadly a stále oplachovat…
Rána se nakonec opravdu zahojila, ale trvalo to opravdu dost dlouho. Dost dlouho jsem nebyla schopná si bez kruhu sednout a byla jsem celá bolavá, ale jak se říká, všechno jednou přebolí a chce to čas.
Nyní je Matymu 28 měsíců, je to velmi akční klučina, pořád mele. 
Jsme s manželem oba rádi, že ho máme, ale je pravda, na porod a bohužel ani následné šestinedělí nevzpomínám úplně ráda. Ale zároveň tajně doufám, že druhé těhotenství bude klidnější. Snažíme se manželem o druhého rošťáka, tak snad se brzo zadaří a já pak napíšu další deníček.
Všem, které se snaží, přeji hodně štěstí a zdraví a samozřejmě trpělivosti.
Janča
Přečtěte si také
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 2569
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 1019
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 1078
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 322
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 285
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 5217
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 2381
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1243
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 4306
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2838
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
, takže sezení nebylo možné. Paradoxně mě ‚zachránily‘ malé prdíky, prořvala celé noci a já chodila a nosila, až jsem tu bolest rozchodila 
. Ale co bychom pro ty naše drobky neprotrpěly… 
a my vydržíme všechno!! 