Drobeček 2

Těhotenství, porod, šestinedělí.

Z porodnice nás sice pustili, ale hned druhý den jsem se tam musela vrátit kvůli odběru krve. Chtěli mě převést i injekcí na tablety, ale testy stále vycházely špatně, takže jsem týden, každé ráno musela do porodnice na odběr krve.

Ještě, že měl manžel dovolenou a vozil mě tam, samozřejmě i s Matýskem. Po týdnu jsem už chodila pouze ob den, ale přechod z injekcí na léky vyšel až za více než 14 dnů. Mezi tím jsem si stále píchala injekce a k tomu ještě brala léky.

Byl to docela silný koktejl, krvácela jsem díky tomu opravdu hodně. Navíc bylo vedro - červenec a já se zapařovala. :( Sedět jsem mohla pouze na kruhu, ten jsem vozila i s sebou na odběr krve a návštěvy… Byla jsem celá bolavá, ale malý rostl jako z vody a dělal nám radost. :)

Ale to bych ani nebyla já, abych neměla něco zvláštního. :) Cca 4 týdny po porodu jsme s manželem každý den 2× ránu oplachovali v kycolu. Já ležela na gauči, pod sebou škopíček, nohu na opěradle gauče a manžel mi to poléval sběračkou, jelikož sedavé koupele nebyly možné, prostě bych to nedala!! :) :(

Jeden den jsem se ploužila s malým ven, a než jsme vyšli, začala jsem krvácet ještě víc, opravdu proud čisté, rudé krve, tak mě to vylekalo, bolelo to jako čert, ale i tak jsem s malým šla chvilku a večer jsme jeli na pohotovost, krvácet jsem nepřestala. :(

Na pohotovosti se sběhli asi čtyři sestry a dva lékaři, stáli nade mnou, kroutili hlavami, fakt příjemný pocit. Byla jsem celá bolavá, vyděšená a pan doktor, který měl zrovna službu, mě opravdu moc neuklidnil, když mi řekl, že za 20 let praxe se s tím ještě nesetkal! :(

Nakonec zjistili, že mi vnitřní stehy začaly prolézat ven, zanítilo se to a prasklo. Tak mi ránu za živa vyčistili. :( Teda, tu bolest si taky dost dlouho budu pamatovat! Druhý den jsem šla ke své lékařce, už jsem se i bála vylézt na kozu a klepala se. Ta mě jemně vyšetřila, doporučila černou mast, aby stehy vypadly a stále oplachovat…

Rána se nakonec opravdu zahojila, ale trvalo to opravdu dost dlouho. Dost dlouho jsem nebyla schopná si bez kruhu sednout a byla jsem celá bolavá, ale jak se říká, všechno jednou přebolí a chce to čas. :)

Nyní je Matymu 28 měsíců, je to velmi akční klučina, pořád mele. :D Jsme s manželem oba rádi, že ho máme, ale je pravda, na porod a bohužel ani následné šestinedělí nevzpomínám úplně ráda. Ale zároveň tajně doufám, že druhé těhotenství bude klidnější. :) Snažíme se manželem o druhého rošťáka, tak snad se brzo zadaří a já pak napíšu další deníček. :)

Všem, které se snaží, přeji hodně štěstí a zdraví a samozřejmě trpělivosti. :)

Janča

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Reninac
67
30.11.15 06:35

Moc vas obdivuju, ze jdete do druheho - ja jsem prozila pri a po porodu skoro to same a druhe uz kvuli tomu nebude :-( drzim pesti!

  • načítám...
  • Zmínit
Pety2
2844
30.11.15 07:18

Teda opravdu smekám a obdivuji, že po tm všem, co jsi prožila o tom dokážeš psát docela s nadhledem a humorně…My se teď snažíme o první a říkám si, že to je přesně deníček (hlavně ta jednička), co bych ještě neměla číst! :-D Opravdu ti moc a moc přeji, aby další těhotenstv a porod byl „za odměnu“ a beze šrámů! Gratuluji k Matýskovi.

  • načítám...
  • Zmínit
MIŠMA 22
276
30.11.15 07:24

To co jste si zažila je opravdu hrozný, ale klobouk dolů. Přeji vám hodně štěstí aby vám těhotenství vyšlo a vy měli další malej uzlíček doma. :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Matysek11
89
30.11.15 09:54

Moc děkuji za podporu :)bylo to docela zajímavé si takto zavzpomínat a přiznávám, že občas mi i ukápla slza :)

  • načítám...
  • Zmínit
sportka
193
30.11.15 19:21

Mě je vždcky z těchto hrozných zážitků strašně špatně. Všechno si hrozně živě představuji a pak musím chvíli na vzduch. Je mi to líto. Dítě s přítelem plánujeme ale mám strach přesně z tohodle. Ach jo

  • načítám...
  • Zmínit
mmuerka
5938
30.11.15 19:42

Tak jsi mi svými deníčky připomněla můj porod. Jsou to 3 roky a to, co jsem tenkrát zažila taky jen tak nezapomenu. Já naštěstí nemusela píchat injekce, zato jsem musela dostat 2 transfúze (lékařka si při šití nevšimla, že krvácím a zašila mě tak, že krev tekla dovnitř, pak nevěděla co se mnou, akorát mě týrala bolestivými a zbytečnými vyšetřováními, pomohl mi až doktor, co ho zavolali po 2 dlouhých hodinách utrpení z domova), sešitá jsem taky byla krásně až do zadku :zed:, takže sezení nebylo možné. Paradoxně mě ‚zachránily‘ malé prdíky, prořvala celé noci a já chodila a nosila, až jsem tu bolest rozchodila :D. Pak mi ještě zarostly nitě… No někdy to je veselé :roll:. Ale co bychom pro ty naše drobky neprotrpěly… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
misa.859
854
30.11.15 20:17

Obdivuji vás, že po takovém porodu chcete do toho jít znova. Jste statečná.

  • načítám...
  • Zmínit
Matysek11
89
2.12.15 15:05

@sportka :( né každý porod je takový a jsou zase na druhou stranu i horší! Nemá cenu se tím trápit dopředu, já před porodem ani tyto články, deníčky apod..nečetla, právě proto abych se nevystresovala. Nějak to dopadne a pokud budete rodit v kvalitní porodnici, postarají se o vás :) hodně štěstí!! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Matysek11
89
2.12.15 15:06

@misa.859 Děkuji,nemyslím si, že jsem statečná jsem prostě ŽENSKÁ :P a my vydržíme všechno!! :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
misa.859
854
2.12.15 15:37

@Matysek11 to si nemyslím :D já jsem hrozná cíťa na bolest :D jak chlap :D

  • načítám...
  • Zmínit
Matysek11
89
3.12.15 13:16

@misa.859 :D tak to přeju hooodně štěstí :D

  • načítám...
  • Zmínit
Matysek11
89
3.12.15 13:17

@mmuerka přesně,ještěže to člověk neví dopředu a pak už je to takový fofr, že to nějak ustát musíme :D

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Drobeček 1