Druhý porod
- Porod
- Blos
- 23.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Před pár týdny jsem tu seděla a slintala závistí nad bleskovými porody, které tu maminky popisují. Čekal mě druhý a celých těch devět měsíců jsem snad neměla nic jiného v palici, než jak zase odrodím. První porod byl ukázkový, ale šíleně bolel, měla jsem pocit, že mě tam chtějí všichni rozervat, jak zevnitř tak zvenku :D
Představa, že mě zase čeká tenhle masakr, byť po té dřině přijde ta nejúžasnější věc na světě, byla nesnesitelná 
No, každopádně vám chci o mojí zkušenosti napsat, protože jsem z toho sama ještě v šoku.
Přišel den, kdy si ten náš brouček v bříšku řekl, že jde k nám. Přítel mě jako obvykle při odchodu do práce vzbudil s otázkou, jak mi je a jestli nepojedeme rodit. Ne ne, nic se neděje, jen jeď, povídám. Už si jen tak ležím a šup, lehounká kontrakce. Co to? Soustředím se a šup, za 5 minut další, ale nula nula, nic bolavého.
Za půl hoďky je mi jasné, že to bude dnes. Je to pořád ale hodně z dálky Vstávám, dobaluji tašku a volám příteli, aby se v klidu vrátil, že mimi bude chtít na svět. Bolesti jsou pořád směšné, spíš to tak šimrá, každopádně mě už ale chytá trošku hysterák a mám na krajíčku, že je to tady, ten masakr, i když na konci bude to naše drobátko u nás. To mě ale teď moc nebere, zatím vidím jen tu bolest, která mě čeká.
Rozjede se to a neudělám nic, prostě je to tady a já musím zabrat. No přítel doráží, budíme našeho prďolku a tatínek ho vede k babičce, mezitím se to nějak zvrtlo a kontrakce už prodýchávám vkleče, ufff, nějaký fofr, říkám si, ale ještě ne, nebudeme hnát do porodky. Přítel je zpátky, nervózně pochoduje po bytě a hučí do mě ať jedem. Teď jdou dvě jobovky za sebou… ufff, to už je síííla, tak jedeme. Klepu se že mi řeknou, že je to na začátku, ale pletu se, juhůůů jsem na 5 cm, jde se na sál, bez přípravy.
Vyplňujeme papíry, dopisujeme jména (pohlaví je překvápko), sestra píchá vodu a já zvyšuji hlas, jde to ze mě, chce se mi tlačit, tak jo, na dva tahy, šílím, asi se rozplácnu o stěny, ale už cítím, jak mimi prokluzuje. Pláče, roztahuje ruce a natahuji svoje k němu, je úžasné, koukáme si do očí, jsme šťastní. To je celé? To není možné , říkám si. Od příjezdu do porodky uběhlo 56 minut a mimi je na světě. Ještě teď nemůžu věřit, že i mě potkal takový porod Chci třetí miminko 
Přečtěte si také
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 418
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 252
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 1163
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 210
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 204
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2142
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1752
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3534
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1861
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1854
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
a je to holka nebo kluk?? to jsem byla zvědavá a nevím to 
JÁ SE NA DRUHÝ POROD MOC TĚŠÍM, PROTOŽE DOUFÁM, ŽE NEBUDE TRVAT ZASE 36 HODIN A ŽE UŽ SI HO KONEČNĚ TAKY UŽIJU:mrgreen: