Dva nezapomenutelné zážitky
- Porod
- andelka83
- 16.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
První a druhý porod, oba krásné, v něčem náročné, ale největší životní zážitky. Daneček se narodil v 39. tt+4, 10. května 2010 ve 4:06 ve FN Ostrava. Vážil 3 220 g a měřil 48 cm. Apgar skóre 91010. V den původního termínu porodu 13. 5. nás pustili domů.
Porod byl úžasný a hrozně rychlý. 9. 5. dopoledne mi začalo být trochu divně, dostávala jsem sem tam křeče do podbřišku, tvrdlo mi břicho a cítila jsem tlak na konečník. Ale myslela jsem si, že jsem asi přetažená (byli jsme v plném proudu stěhování), nebo že jsou to střeva nebo možná poslíčci. Absolutně by mě nenapadlo, že už začala první doba porodní. Celý den jsem normálně fungovala, k večeru křeče prodýchávala, ale nezdálo se mi, že by se intervaly zkracovaly nebo bolest stupňovala.
Ve 20 hodin jsem se koukala na Robina Hooda, to už byly stahy po 7 minutách a trvaly necelou minutu. Ale pořád se mi zdálo, že to nic není. Po vyhlášení výsledku toho, kdo vypadl, jsem se naložila ve 22 hodin do vany a byla tam 1,5 hodiny. Voda neudělala nic, bolest nerozehnala ani nezesílila. Tak jsme šli v 23.30 spát. O hodinu později jsem šla na wc a zjistila jsem, že špiním. To už mi přišlo trochu divné, tak jsem vzbudila manžela, že se radši pojedeme zeptat do porodnice. Nachystali jsme se, zavolali taxi a kolem 1.30 jsme dorazili na příjem.
Udělali mi monitor, něco se tam dělo, takže si mě tam nechali. Manžel byl dost překvapený, mysleli jsme si, že nás vrátí domů. Tak mě převzala PA ve 2. patře, sepsali další papíry a v 2.30 mě vyšetřila doktorka. Podle UTZ byl malý v dobré poloze, váhový odhad 2 900 g. Taky mi poprvé měřili pánev a prý pohoda, že je prostorná dost
Při vyšetření mě pak doktorka šokovala, když mi řekla, že má pro mě dobrou zprávu, jsem otevřená na 8 cm a za chvíli budeme rodit
Nebyl čas ani na předporodní přípravu.
Pak nás s manželem odvedli na porodní pokoj, napíchli mi kapačku s ATB a nechali nás chvíli o samotě. Jak dokapala, začala jsem mít opravdové kontrakce a brzy i pocit na tlačení. Manžel mi zvlhčoval rty mokrým kapesníkem a přidržoval mi kyslík. Malý ale ještě nebyl sestoupený, musel dorotovat, takže jsme sem tam zkusili polohu na boku. PA se snažily vytvořit pro hlavičku prostor a roztáhnout hráz, ale moc to nešlo, tak mě nakonec trochu šmikli. Pak už byl Dany na dvě kontrakce a tři zatlačení venku (jedna sestřička mi tlačila na břicho, aby malému pomohla ven). Bylo 4.06 ![]()
Do porodnice jsem přijela s tím, že je mi divně a za 1,5 hodiny jsme byli rodiče. Ani jsme nemuseli platit za otce u porodu
Další dvě hodiny jsme byli na pokoji sami tři a užívali jsme si našeho malého zázraku. V 6.30 mě převezli na oddělení šestinedělí (akorát na snídani), v 11 hodin mi dali na pokoj malého. A od té doby spolu válčíme.
Druhý porod byl porod snů. Díky Bohu za to ![]()
Dominik se narodil 17. března 2012 v 38 tt+6 v 00.14h ve Fakultní nemocnici Ostrava. Apgar skóre měl 10-10-10, vážil 3 250 g a měřil 50 cm. Porod byl úžasný a ještě rychlejší než první.
13. 3. kontrola u gyndr – monitor nic zajímavého, takže objednání za týden.
16. 3. krásný den, odpoledne jsme byli s malým venku, dokoupili jsme plenky, takže jsem si s dvěma taškami „vyběhla“ našich 5 pater. Už pár dní, a hlavně ten den, jsem cítila miminko hodně dole, úplně v třísle, bříško mi už dost dlouho tvrdlo, pro mě tedy setrvalý stav. K večeru jsem se houpala na baloně a trochu cvičila, uvolňovala pánev… pomalu jsem začala pociťovat stahy v podbřišku, jako slabší MS bolesti.
19–19.30 uspávala jsem Danečka, cvičně sledovala intervaly, cca 5-7minut, šla jsem se vykoupat a pro jistotu jsem udělala předporodní přípravu, ostříhala nehty, nachystala oblečení, co kdybychom náhodou opravdu museli v noci jet.
20.30 koukala jsem na Vyprávěj.
21–21.50 seděla jsem na netu a nadávala na poslíčky, zkusila jsem jít spát, ale nešlo to, tak jsem volala dule o radu, prý máme radši jet.
22.30 volám mamce, ať přijde hlídat.
22.50 volám bráchovi, ať nás odveze do porodnice, kontrakce každých 3–5 minut.
23.15 příjem v porodnici, 20 minut na CTG, vypisování papírů, miminko spí, já prodýchávám kontrakce každé 2 minuty, tlak na konečník.
23.45 předání na porodní oddělení, vyšetření. Dr. mi sděluje, že je tam už jen lem, takže honem přejít na sál, napíchnout kanylu a na boku nechat miminko sestoupit.
17. 3. 00.05 nechala jsem si píchnout vak blan a odtéci vodu, dvě kontrakce tlačit nesmím, pak už jo, na dvě zatlačení vyklouzává hlavička, na další dvě zbytek tělíčka.
00.14 se Dominiček narodil
Měl krátkou pupeční šňůru, takže ho napřed museli odstřihnout, a pak mi ho položili na bříško. Byl krásně růžový, tentokrát mi ani nedávali kyslík, asi jsem pěkně dýchala
Držela jsem to malé tělíčko a přivítala ho slovy: „Ahoj, miláčku“, a pak už jsem se jen šťastně smála na manžela a na všechny a hladila synáčka po hlavičce.
Dali mi oxytocin, nějakou dobu jsme čekali na placentu, malého zabalili a dali manželovi do náruče. Přišel doktor, zkontroloval, jestli je placenta celá, potom udělal vnitřní vyšetření a zase šel. Nebylo potřeba nic šít, porod proběhl bez jakéhokoliv poranění. Díkybohu za to že existuje Epino. Zkoušeli jsme malého přiložit, ale moc nechtěl, při druhém pozdějším pokusu už trošku jo.
Do 2.30 jsme byli všichni na porodním pokoji, Domíšek ležel na vyhřívaném lůžku, hladila jsem ho a on se na mě koukal skoro celé dvě hodiny. Usnul až před převozem. S manželem jsme si říkali, jaké umíme krásné chlapečky a srovnávali jsme se s tím rychlým úžasným porodem. Vždyť ještě před pár hodinami by nás ani nenapadlo, že krátce po půlnoci už budeme rodiče. Po dvou hodinách mi PA pomohla do sprchy, bylo mi skvěle a měla jsem super náladu. Jako bych ani nerodila a moc jsem se těšila na pokoj a na to, až budeme s Domíškem spolu.
V 3.40 mi ho přivezli na oddělení šestinedělí, nakojila jsem ho a pak spinkal až do 9 hodin, prospal skoro celý den, ale další den už začal pěkně papat, mezi druhým a třetím dnem se mi udělalo mlíčko a Domi začal přibírat.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 719
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 558
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1080
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 812
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 467
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1990
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1212
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2226
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 923
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 552
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?