Dva nezapomenutelné zážitky
- Porod
- andelka83
- 16.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
První a druhý porod, oba krásné, v něčem náročné, ale největší životní zážitky. Daneček se narodil v 39. tt+4, 10. května 2010 ve 4:06 ve FN Ostrava. Vážil 3 220 g a měřil 48 cm. Apgar skóre 91010. V den původního termínu porodu 13. 5. nás pustili domů.
Porod byl úžasný a hrozně rychlý. 9. 5. dopoledne mi začalo být trochu divně, dostávala jsem sem tam křeče do podbřišku, tvrdlo mi břicho a cítila jsem tlak na konečník. Ale myslela jsem si, že jsem asi přetažená (byli jsme v plném proudu stěhování), nebo že jsou to střeva nebo možná poslíčci. Absolutně by mě nenapadlo, že už začala první doba porodní. Celý den jsem normálně fungovala, k večeru křeče prodýchávala, ale nezdálo se mi, že by se intervaly zkracovaly nebo bolest stupňovala.
Ve 20 hodin jsem se koukala na Robina Hooda, to už byly stahy po 7 minutách a trvaly necelou minutu. Ale pořád se mi zdálo, že to nic není. Po vyhlášení výsledku toho, kdo vypadl, jsem se naložila ve 22 hodin do vany a byla tam 1,5 hodiny. Voda neudělala nic, bolest nerozehnala ani nezesílila. Tak jsme šli v 23.30 spát. O hodinu později jsem šla na wc a zjistila jsem, že špiním. To už mi přišlo trochu divné, tak jsem vzbudila manžela, že se radši pojedeme zeptat do porodnice. Nachystali jsme se, zavolali taxi a kolem 1.30 jsme dorazili na příjem.
Udělali mi monitor, něco se tam dělo, takže si mě tam nechali. Manžel byl dost překvapený, mysleli jsme si, že nás vrátí domů. Tak mě převzala PA ve 2. patře, sepsali další papíry a v 2.30 mě vyšetřila doktorka. Podle UTZ byl malý v dobré poloze, váhový odhad 2 900 g. Taky mi poprvé měřili pánev a prý pohoda, že je prostorná dost
Při vyšetření mě pak doktorka šokovala, když mi řekla, že má pro mě dobrou zprávu, jsem otevřená na 8 cm a za chvíli budeme rodit
Nebyl čas ani na předporodní přípravu.
Pak nás s manželem odvedli na porodní pokoj, napíchli mi kapačku s ATB a nechali nás chvíli o samotě. Jak dokapala, začala jsem mít opravdové kontrakce a brzy i pocit na tlačení. Manžel mi zvlhčoval rty mokrým kapesníkem a přidržoval mi kyslík. Malý ale ještě nebyl sestoupený, musel dorotovat, takže jsme sem tam zkusili polohu na boku. PA se snažily vytvořit pro hlavičku prostor a roztáhnout hráz, ale moc to nešlo, tak mě nakonec trochu šmikli. Pak už byl Dany na dvě kontrakce a tři zatlačení venku (jedna sestřička mi tlačila na břicho, aby malému pomohla ven). Bylo 4.06 ![]()
Do porodnice jsem přijela s tím, že je mi divně a za 1,5 hodiny jsme byli rodiče. Ani jsme nemuseli platit za otce u porodu
Další dvě hodiny jsme byli na pokoji sami tři a užívali jsme si našeho malého zázraku. V 6.30 mě převezli na oddělení šestinedělí (akorát na snídani), v 11 hodin mi dali na pokoj malého. A od té doby spolu válčíme.
Druhý porod byl porod snů. Díky Bohu za to ![]()
Dominik se narodil 17. března 2012 v 38 tt+6 v 00.14h ve Fakultní nemocnici Ostrava. Apgar skóre měl 10-10-10, vážil 3 250 g a měřil 50 cm. Porod byl úžasný a ještě rychlejší než první.
13. 3. kontrola u gyndr – monitor nic zajímavého, takže objednání za týden.
16. 3. krásný den, odpoledne jsme byli s malým venku, dokoupili jsme plenky, takže jsem si s dvěma taškami „vyběhla“ našich 5 pater. Už pár dní, a hlavně ten den, jsem cítila miminko hodně dole, úplně v třísle, bříško mi už dost dlouho tvrdlo, pro mě tedy setrvalý stav. K večeru jsem se houpala na baloně a trochu cvičila, uvolňovala pánev… pomalu jsem začala pociťovat stahy v podbřišku, jako slabší MS bolesti.
19–19.30 uspávala jsem Danečka, cvičně sledovala intervaly, cca 5-7minut, šla jsem se vykoupat a pro jistotu jsem udělala předporodní přípravu, ostříhala nehty, nachystala oblečení, co kdybychom náhodou opravdu museli v noci jet.
20.30 koukala jsem na Vyprávěj.
21–21.50 seděla jsem na netu a nadávala na poslíčky, zkusila jsem jít spát, ale nešlo to, tak jsem volala dule o radu, prý máme radši jet.
22.30 volám mamce, ať přijde hlídat.
22.50 volám bráchovi, ať nás odveze do porodnice, kontrakce každých 3–5 minut.
23.15 příjem v porodnici, 20 minut na CTG, vypisování papírů, miminko spí, já prodýchávám kontrakce každé 2 minuty, tlak na konečník.
23.45 předání na porodní oddělení, vyšetření. Dr. mi sděluje, že je tam už jen lem, takže honem přejít na sál, napíchnout kanylu a na boku nechat miminko sestoupit.
17. 3. 00.05 nechala jsem si píchnout vak blan a odtéci vodu, dvě kontrakce tlačit nesmím, pak už jo, na dvě zatlačení vyklouzává hlavička, na další dvě zbytek tělíčka.
00.14 se Dominiček narodil
Měl krátkou pupeční šňůru, takže ho napřed museli odstřihnout, a pak mi ho položili na bříško. Byl krásně růžový, tentokrát mi ani nedávali kyslík, asi jsem pěkně dýchala
Držela jsem to malé tělíčko a přivítala ho slovy: „Ahoj, miláčku“, a pak už jsem se jen šťastně smála na manžela a na všechny a hladila synáčka po hlavičce.
Dali mi oxytocin, nějakou dobu jsme čekali na placentu, malého zabalili a dali manželovi do náruče. Přišel doktor, zkontroloval, jestli je placenta celá, potom udělal vnitřní vyšetření a zase šel. Nebylo potřeba nic šít, porod proběhl bez jakéhokoliv poranění. Díkybohu za to že existuje Epino. Zkoušeli jsme malého přiložit, ale moc nechtěl, při druhém pozdějším pokusu už trošku jo.
Do 2.30 jsme byli všichni na porodním pokoji, Domíšek ležel na vyhřívaném lůžku, hladila jsem ho a on se na mě koukal skoro celé dvě hodiny. Usnul až před převozem. S manželem jsme si říkali, jaké umíme krásné chlapečky a srovnávali jsme se s tím rychlým úžasným porodem. Vždyť ještě před pár hodinami by nás ani nenapadlo, že krátce po půlnoci už budeme rodiče. Po dvou hodinách mi PA pomohla do sprchy, bylo mi skvěle a měla jsem super náladu. Jako bych ani nerodila a moc jsem se těšila na pokoj a na to, až budeme s Domíškem spolu.
V 3.40 mi ho přivezli na oddělení šestinedělí, nakojila jsem ho a pak spinkal až do 9 hodin, prospal skoro celý den, ale další den už začal pěkně papat, mezi druhým a třetím dnem se mi udělalo mlíčko a Domi začal přibírat.
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 3871
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 2707
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1521
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4009
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1206
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1617
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 2043
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1775
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 5701
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 412
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.