Já nezlobím!
- O životě
- Simoncicak
- 14.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak jsem se dozvěděla, milé tety, že tady o mně mamka roztrubuje, že jsem pěkná dračice a že neumím poslouchat! Prej řvu a vztekám se, no, taky jo, když mi nikdo nerozumí.
Tak jak bych začala, mnohé z vás už mě znají. Jmenuji se Kačenka, mám 18 měsíců a jak mě máma prezentovala, jsem prý pěkný kvítko, aspoň mi to několikrát za den říká, ale mně je to jedno, já si taky o mámě myslím svý ![]()
Třeba dnes, představte si, mě poslala během oběda pryč od stolu, normálně mě sundala z mojí pohodlné jídelní židličky a řekla, tak si běž, pchááá, ale kdo by taky jedl špenát, žeee, mně teda nechutná a nepamatuju se, že bych ho kdy jedla, i když to teda mamka tvrdí, ale musela jsem odejít od stolu i kvůli tomu, že jsem pořád dokola bryndala štávu, no boooože, to je tohooo, pro pár kapek vody jsem byla vyhnaná do pokojíčku. Aspoň že tam mám mého oblíbeného krtka, tak jsem si mu hned postěžovala, potvora mi neodpoví, ať dělám co dělám, ale stejně ho miluju, takový čmelda, ten mi aspoň zazpívá a kvapík mi řekne, že chvátá.
Ááách jooo, tety, když já mám fakt radši řízek nebo jiné maso než špenát. Tak to zkusím jinak, vím přece, co na mamku platí, stojím za křeslem a koukám na ni, ona mě nevidí a já vidím, že je pěkně naštvaná, že dnes nechci obědvat, musím vyzkoušet nějáký ten můj, jak mamka říká, roztomilý ksichtík, tak koukám na ni, ksichtím se a ona si mě konečně všimne, řeknu potichu, mamííí, dělá že to neslyší hmm… tak to jinak, teda, přijdu k ní a zatáhnu ji za tričko, našpůlím rtíčky a je tooo, mamka mě políbí a je zase moje kámoška.
Hahaha, ona je tak měkká, nedokáže se na mě zlobit
Teda aspoň ne dlouho a já jsem si toho dobře vědoma
Mamka v kuchyni hubuje, že takové dobré jídlo a já jsem nevděčná a že prej si půjde přeměřit baby box, jestli se tam ještě vlezu. Tak co bych ted provedla? Náš pejsánek tak klidně spí, tak co mu provedu? Už to mááám, sednu si na něj, chudák to nečekal, tak vyletěl z pozice ležmo tak, že mě shodil a já se bouchla do hlavy o dveře, spustím křik, mamka přece přijde a pofouká mi čelíčko.
Kupodivu jsem se brzy uklidnila, a tak mi maminka ještě pouští krtka, ale tenhle díl já nechci, já chci díl, jak je krteček v ZOO, tohle mě nebaví, tak když to mamko nepřepneš, přepnu si to sama, ha, co to je? Ta bedýnka je asi pokažená ne? Mamka přichází z kuchyně a hned na mě spustí, kolikrát jsem ti děvčátko říkala, že se do dévédéčka nerýpe? No? Kolikrát? Dá mi jemnou výchovnou po stehýnku, ale mě to stejně nebolí, tak musím zhlédnout pět dílů, než se mi ukáže díl krtečka v ZOO
Ale stejně ta mamka vyváděla úplně zbytečně, posledně, když mě hlídala babička a já jsem do dvd nacpala asi deset disků, jsem nedostala vůbec, babička je na mě moc hodná ![]()
Po odpolední siestě se chystáme prej k tetě a na procházku, no já se oblíkat nebudu, to ne, budu se bránit zuby nehty, za prvé je venku zima a za druhé se mi teda za tetou a za Moničkou nechce! Mamka si chystá věci na oblečení a já dělám, že se mě to netýká a proč taky, jen si mámo běž, já tady zůstanu a Valdu mi tu nech, ať se tu sama nebojím. Tááák, Kačko, pojď, jdem se oblíkat, stoupnu si tak, aby na mě mamka nedošáhla a dobře se bavím, jak se vzteká, že si z ní dělám prču
Nakonec tedy musím do těch blbých punčoch a oteplovaček, ale šálu, to teda ne, tu nechci a kočár taky nechci, já přeci půjdu sama, ne?
Ta mamina mě teda pěkně naštvala, sedím přikurtovaná v kočárku, kolem krku mám šálu a ona mi nekoupila v tom velkým obchoďáku ani blbý lízátko, tak to jí dám pěkně pocítit doma
Počkat, my nejedeme domů? Aha, takže mamka jede zase klábosit k tetě a já abych si hrála s Moničkou, co mi nic nepůjčí a štípe mě, to je teda život! No řekněte, tety, přece mě k tomuhle nemůže nutit.
Mamka je báječná, tak koupila mi teda kinder vajíčko, doufám že v něm zase nebude nějaká potvora, která se mi nelíbí, chci autíčko
Večeře bude asi dobrá, jelikož z kuchyně něco hezky voní, že by řízek?
Proč si mě nikdo nevšímá? Pořád mi říkají, běž do pokojíčku, tam máš mraky hraček, hrnce nech být, tak co bych té mamce a babičce z té kuchyně tak ukradla, aby to nepoznaly? Jooo, to se mi povedlo, teď obě lítají po bytě a hledají pokličku na hrnec, mám ji pod peřinkou, ale pšššt… tu jen tak nenajdou, mamka mi hubuje, že to mám okamžitě navalit nebo bude zle a já nechápavě koukám a hraju si dál s panenkama, musím je přeci všechny nakrmit a dát jim napít z lahvičky. Když hledání té divné placky vzdají, zavírám se v pokojíku, však mě sem poslaly, hrát si nechtějí, tak cooo, potřebuji přece soukromí, ne? Tak a mám zarážku pod dveřmi, tak soukromí asi nebude, no.
Počkat, co je? Mamka si se mnou jde hrát, hurááá, mám báječnou maminku, počkej mamčo, donesu knížečku, já to tak ráda poslouchám, jak mi čteš, sednu si mamce na klín a poslouchám, ještě si chvíli hrajeme, a pak mě žene k večeři. Hmmm, tak řízek není, je ale moc dobrá polívečka, a tu já můžu, dokonce mi musí přidat, jak se vztekám, div nespadnu ze židličky
Zvoní telefon, asi volá děda a ptá se, je tam slečna Katka? S dědou se tak hezky povídá. Tak zítra jedeme na oběd k babičce a k dědovi, taaak že by byl konečně ten řízek?
Mamka mě strká do pokojíčku a říká, neruš, začíná Prostřeno, ale co mi je do nějákých lidí, co neumí vařit, já chci včelí medvídky. Ale no tak, mamko, kolikrát ti mám to dvd přinést, abys to pochopila? Tak ty mi to nepustíš? Ne?
Tak ted něco uslyšíš, třísknu s dvd tak silně, že obal praskne, lehnu si na zem a řvuuu a řvuuuuuu, mamka jen vzdychne, co je? No tak ještě řvuuu, mamka si mě vezme na klín a vysvětluje mi něco o tom, že takové scény dělat nebudu, že tak se prej hezká holčička nechová, a proč neee? Každopádně zkusím něco, co se asi taky nedělá, protože mamku praštím do nosu a zase řvu, ale tentokrát proto, že jsem dostala na zadek, tak teď vidím, že je mamka opravdu naštvaná, tak si k ní vylezu a silně ji obejmu a když mi řekne, jdi pryč, já tě nechci takovou nedobrou holku, tak ji stisknu ještě silněji a nastavím rtíčky… chvilka přemlouvání a mamka je se mnou zase v objetí, sedíme na koberci, čteme o kuřátku na dvorečku a o pavím očku
![]()
Tety, tak řekněte, je tohle nějaké zlobení? Musím jít spát, protože musím nabrat síly na další den, ono to vztekání a křik stojí námahu
Mějte se tu hezky a já vám zase něco brzy požaluju ![]()
Vaše Kačka
Přečtěte si také
Syn chce nosit šaty. Manžel tvrdí, že z něj dělám terč posměchu
- Anonymní
- 03.09.26
- 257
Synovi je pět a nejraději si doma obléká modré šaty s hvězdami, které původně patřily jeho sestřenici. Pro něj jsou to prostě krásné šaty na hraní. Manžel ale tvrdí, že ho nechávám zajít moc daleko...
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 509
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 274
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...
Dcera šla do první třídy s dvěma kamarádkami. Jako jedinou ji dali do jiné třídy
- Anonymní
- 03.09.26
- 760
Dcera šla letos do první třídy. Dlouho jsme ve škole lobovali, že chce jít se svými kamarádkami ze školky do stejné třídy. Ze školy nám přišla jediná zpráva: budeme dělat, co bude v našich silách....
Máma chtěla vyhodit starý cibulák po babičce. Dodnes jí to nemůžu odpustit
- Anonymní
- 03.09.26
- 281
Když jsem byla malá, měli jsme doma cibulák. Přesně ten modrobílý porcelán, který mi tehdy připadal jako něco, co mají doma snad jen babičky.
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 2972
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 4794
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 5016
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 483
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 4762
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...