Jak Jaime na svět přišel

Synovi bude v prosinci už 7 let, ale stále vzpomínám na ten nejkrásnější den, kdy jsem ho držela poprvé v náručí. Příběh je takové shrnutí těhotenství a jeho zrození.

Psal se březen 2006, já žila v Nizozemí už 10tým rokem a moje máma se ségrou se ke konci předešlého roku vrátily zpět do ČR. Zůstala jsem úplně sama s přítelem, se kterým to nebylo nic moc, spíše nic než moc. Už nějaký ten pátek jsem přemýšlela o tom, že od něj odejdu a půjdu také zpět do Čech.

Ten měsíc ale nedorazila MS, naběhla jsem do lékárny a koupila test. Doma vyšel negativně, tak jsem to nějak moc neřešila. Stávalo se mi, že mi MS bezdůvodně vynechala a místní lékaři to nějak neřešili. Když ani do dalšího týdne nic nedorazilo, tak jsem přeci jenom zašla k doktorce. Ta udělala stejný test, se stejným negativním výsledkem. „Těhotná nejste. Tak Vám to měsíc vynechá.“ Když i po měsíci nic nebylo, tak jsem si pro jistotu udělala ještě test a okamžitě se na něm ukázaly //. V tu chvíli jsem byla v šoku. S partnerem vztah nic moc, všichni tak daleko a já čekám mimi. Zvedla telefon a zavolala to mámě. Ta i přes to, že věděla, jak to mezi námi je, měla radost a prosila mě o to, ať se vrátím do ČR, že to společně zvládneme. Já tvrdohlavě odmítla a naivně věřila, že se náš vztah dá zachránit…paradoxně dítětem.

Těhotenství probíhalo přímo ukázkově. První termín byl stanoven na 19.12. a druhý na 24.12. Vánoční dítko. :-) V létě jsem si z Čech dovezla kočárek a nějakou tu výbavičku, koncem září koupila postýlku, přebalovací pult. Ještě zbývalo připravit pokojíček a postel k porodu. Rozhodla jsem se totiž rodit doma. ;-) Ale času bylo dost. Dle pokynů porodní asistentky stačilo, když ložnice bude připravena ke konci 36. tt. Čekaly jsme chlapečka, a tak nějak se to doma uklidnilo.

Byl víkend, začátek prosince a my se jako každý víkend vydali na dlouhou procházku se psem podél vody. Při cestě zpět jsem jen tak, aby řeč nestála, řekla partnerovi, že „příště už tu budeme chodit s kočárkem“. To jsem ještě netušila, jak moc blízko pravdě jsem.

Ten večer jsme si dali moje oblíbené jídlo, přecpala jsem se, partner si šel lehnout a já už jako několik nocí spala na sedačce, protože jsme měli toaletu jen v přízemí a chodit několikrát za noc schody dolů se mi moc nechtělo. A hlavně to chrápání se nedalo vydržet. V noci kolem 2:45 mě vzbudilo „cosi“ vlhkého a já se lekla, že jsem se asi počůrala. Tak jsem si stoupla, ale voda tekla dále. To už mi začínalo být divné, došla jsem si na toaletu a vzala si vložku a aby jsem se ujistila, že mé tušení je správné, tak jsem poslala SMS mámě s otázkou, jestli je to TO, co si myslím. Okamžitě mi volala zpět, takže mi došlo, že už to přišlo.

Zavolala jsem své PA, že mi praskla voda a jestli teda přijede. Byla noc a ona se mě pouze zeptala, jestli je voda čistá, nezakalená. Čistá byla, tak mi doporučila jít si ještě zdřímnout a že se ráno u mě zastaví. No o spaní nemohla být ani řeč, oka jsem nezamhouřila. Kolem páté vstával partner do práce, tak jsem mu oznámila, ať si dnes vezme telefon s sebou, že asi budeme rodit, protože mi praskla voda. Jen se zeptal, jestli má se mnou zůstat doma a jelikož mi nic nebylo, tak jsem ho poslala do práce.

Kolem osmé ráno se zastavila PA, udělala vyšetření, konstatovala otevření na 1-2 cm a zase odjela s tím, že se vrátí kolem poledne a že můžu do sprchy a poradila mi ještě jak na prodýchávání. Kolem poledne se opravdu vrátila, to už byl i partner doma, a opět vyšetřila. Stále 1-2 cm. Hlavou mi problesklo prohlášení PA z kurzu, který jsem absolvovala, že otvírání je zhruba cm za hodinu a posteskla si, že ještě minimálně 8 hodin to bude trvat. Sešla jsem zase dolů do sprchy a na čaj.

Kolem 15 hodin jsem poprvé ten den dostala opravdu nutkání si jít lehnout do postele. Jen co jsem dolehla, tak zvonil telefon - máma, a jak se daří, jak to zvládám. Vše jsem jí vylíčila a při pokládání se dostavil kontrakce, ale taková jiná, tu už jsem rozdýchat nezvládla a ke konci jsem už i trochu zatlačila. Poprosila jsem tedy partnera, jestli by nemohl zavolat PA, že toto už je něco jiného a že už asi rodím. Zdálo se mu to divné, ale naštěstí mě poslechl a zavolal. PA dorazila do 5 minut, udělala prohlídku a prohlásila, že je to ono. Otevřená na 10 a můžeme rodit.

Poradila ještě co a jak a šlo se na to. :-) Průběžně mě hlásila, jak to vypadá, že už vidí vlásky. Dokonce mi nabídla, že mi to ukáže v zrcátku, ale to jsem odmítla. Bála jsem se, aby mě to neodradilo. Pak už šlo vše ráz na ráz. Přesně v 16:00 se narodil náš syn. 50 cm a 3160 g. Takový malý drobeček a jak se hned hlásil o slovo. PA mi ho přiložila na břicho a on se hned přisál.

Porod jsem měla asi hodně jednoduchý, hned druhý den jsem prohlásila, že bych rodila klidně znova. Syn byl nespavec a dával dost zabrat. A to do dneška. ;-) Společně se synem jsme se 9.1.2007, když bylo synovi měsíc a pár dnů, vrátili do Čech na stálo. Vztah nevyšel a i moje naivita opadla a viděla jsem, že ani dítě téměř rozpadlý vztah nezachrání. Bývalý partner o syna nejeví ani nejevil žádný zájem a dnes má syn toho nejlepšího tátu na světě. Co na tom, že není biologický. Syn to vše ví a je mu to jedno. Jsme dohodnutý, že až bude starší, vezmu ho do míst, kde se narodil.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
kve-tinka
6875
31.8.13 03:36

GRATULUJI, a ty jooo, cizí země a rodit doma… 8o  :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
31.8.13 07:09

Moc gratuluji, s tatínkama to máme stejně :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
31.8.13 08:24

Teda..pohádkový porod

  • Upravit
Gladys
31594
31.8.13 09:55

Krása :kytka:

@kve-tinka v Nizozemí jsou domácí porody tradicí, teď si nepamatuju přesná čísla, ale snad 30% dětí se tam narodí doma, přičemž je původně plánováno až 60%, ale v průběhu se pak odjíždí do porodnice, pokud něco naznačuje, že by mohlo dojít ke komplikaci. Novorozenecká úmrtnost je vyšší oproti české v řádu desetin procent 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Shakti.T
396
31.8.13 11:09

Moc krásný deníček a ještě krásnější porod. :kytka: :kytka: :kytka:
Můžeš být jen ráda, že si rodila v Nizozemí a né tady. Porod bys neměla tak přirozený.
A tatínek nemusí být biologický, důležité je, že syna miluje. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Tableta
6534
31.8.13 11:29

Jůů to je krásný :hug: gratuluju

  • načítám...
  • Zmínit
NikSo
1483
31.8.13 14:35

Jéé to je krásný.. :kytka: hlavně že jste spokojená rodinka..celé mě to dojalo..moc hezké.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Šary.Šary
61
31.8.13 19:41

Krásný porod!! Není důležité, zda je táta biologický nebo ne, ale záleží na tom, jaký táta je!!

  • načítám...
  • Zmínit
Dainvyk
2978
19.7.14 15:04
:potlesk:
  • načítám...
  • Zmínit
MillaJ
507
14.9.14 23:15

Téda…takový pohodový porod :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak se vlastně bude jmenovat

Terezka