Jak jsem (ne)rodila císařem

Snad od chvíle, kdy jsem si jako malá uvědomila, jakým způsobem se děti vlastně dostávají na svět, jsem se zapřísáhla, že já rozhodně nikdy rodit nebudu!

P7094671.jpg P7094671.jpg
P7094671.jpg
P7164796.jpg

I přes veškeré příběhy a domlouvání zkušených rodiček o tom, jak při pohledu na miminko na veškerou bolest rázem zapomenu, jsem si stále zatvrzele opakovala to své „ne“. Upřímně jsem nechápala, jak může někdo při pohledu na miminko zapomenout, že mu tento tří a vícekilový tank právě projel rodidly. A proto, když jsem ve svých necelých pětadvaceti letech zjistila, že jsem těhotná, vyvstal problém.

Problém ale vyřešil můj gynekolog, když mi ve 12. tt změřil rozměry pánve a přesvědčivě prohlásil, že mám tak malou pánev, že by miminko muselo být opravdu hodně malé, abych rodila normálně, že tedy půjde císařským řezem. To se mi ulevilo! Radši padesát bolestivých jizev než jeden přirozený porod!

Od té doby jsem všude hrdě rozhlašovala, jak budu rodit císařem, měla jsem vše precizně naplánované. Budu vědět přesně, kdy to bude, takže si ještě doma pěkně uklidím, vše připravím, odvezu psa ke kamarádce na hlídání, a pak hurá ve stanovený den do porodnice.

Ovšem z omylu mě krutě vyvedla hned první kontrola v porodnici ve 35. Tt, pan doktor změřil miminko, konstatoval, že je opravdu hodně malé, jen něco málo přes 2 kila a že tedy nevidí k císaři nejmenší důvod. Utěšovala jsem se, že má mimi ještě pár týdnů na to, aby povyrostlo do obřích rozměrů, a pak mi toho císaře prostě budou muset udělat (ha ha ha). Na další kontrole ordinovala jiná paní doktorka, tak jsem se v duchu zaradovala. Jiný doktor jiný názor, třeba se dá k císaři přemluvit spíše než předešlý pan doktor.

Ano, jiný doktor, jiný názor. Paní doktorka nechtěla o císaři ani slyšet. Na dalších kontrolách jsem stále bojovala „za svá práva“. Zkoušela jsem to uhrát na nitrooční tlak, dědičné predispozice, nechala jsem se objednat do rizikové poradny. Nic z toho nezabralo, až najednou nastal 40. tt a já už jsem věděla, že se svým strachem z přirozeného porodu nepochodím a chtě nechtě to budu muset zvládnout.

To už jsem ale vypadala jako chodící balón, dle mých plánů mělo být mimi alespoň deset dní na světě a já už jsem byla nervózní a protivná. Pomalu mi začínalo být jedno, jakým způsobem se to dostane ven, hlavně ať už se konečně něco děje!

Naše malá si dala na čas. Na svět se rozhodla vykouknout přesně 40 + 9, v den kdy už jsem měla jít na vyvolání. Ve 3 hodiny ráno nastaly první kontrakce a hned po 5 minutách. Voda neodtekla, ale intervaly mezi kontrakcemi se stále zkracovaly, a tak, když jsme před šestou hodinou dorazili do porodnice, už byly po 3 minutách. Ovšem nic jiného se zatím nedělo, a tak jsem si šla lehnout na šestinedělí, kde jsem až do 11 hodin dopoledne prodýchávala stále častější a bolestivější kontrakce.

Voda stále neodtekla a několikrát mě byla zkontrolovat sestra, která stále kroutila hlavou, že se neotevírám. V 11 hodin už jsem nevydržela, vybelhala jsem se na chodbu a odchytila první sestřičku, aby se na mě šla podívat. Sestřička konstatovala, že budeme rodit, tak rychle zabalit věci, zavolat tatínka k porodu a rychle, rychle na sál. Podle náhlého spěchu jsem odtušila, že už tu hrůzu snad budu mít každou chvíli za sebou. Hurá! To jsem ještě nevěděla, že budu skučet dalších 5 hodin na sále.

Pan doktor mě stále utěšoval, že je miminko malé a půjde ven snadno. Tak snadné to nakonec nebylo. Najednou kolem mě běhaly 2 porodní asistentky a několik sester. Jeden doktor rodil, druhý mu asistoval a třetí mi tlačil na břicho, aby malé pomohl ven, protože jí klesaly ozvy. Zvládli jsme to a ve čtvrtek, 21. 6. 2012, první letní den vykoukla na svět naše malá Lea. Pan doktor vypadal překvapeně, jelikož s 3170 g a 49 cm nikdo nepočítal. Měla mít jen něco kolem 2500 g a vzhledem k mé drobné postavě to bylo dost.

Můj přešťastný výraz na tváři tehdy na sále ani tak nepramenil z toho, že máme miminko, jako spíše z faktu, že už mám ten otřesný zážitek za sebou.

Všem holkám, které se bojí porodu, bych chtěla vzkázat, ať se klidně bojí, protože bát se bolesti je normální. Ale když jsem to zvládla já a milióny dalších, zvládnete to taky a za tu námahu to fakt stojí :-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Ananta
2486
15.8.12 01:06

Chápu tě

Tak já jsem to měla jako ty, možná hůř, způsob jakým se rodí děti mi odjakživa připadal natolik nechutný a rizikový pro dítě i pro mě, že jsem se rozhodla, že normálně rodit nebudu. Na rozdíl od tebe, jsem teda o císaře neprosila, řekla jsem všem doktorům, že mi nepřipadá normální, aby oni a kdokoliv rozhodoval o tom jak JÁ budu rodit, že jsem ochotna si císař zaplatit a že mě nezajímá, že to v ČR nejde, že to považuju za omezení svých práv. Kupodivu mě docela chápali. Nakonec jsme to uhrála přes psychiatra na fobii.

  • načítám...
  • Zmínit
Baruna123456
15.8.12 01:16

Ananta: Ty tady zase asi rozpoutas zivly :lol: ale za me souhlas. Gratuluju zakladatelce, ze to nakonec klaplo bez psychicke ujmy a chapu i, proc toho cisare puvodne vyzadovala.

  • Upravit
lenasek235
98
15.8.12 07:07

Já jsem rodila první dítě 23 hodin byl vyvolávyný a strašný porod na který jen tak nezapomenu. a stejně jsem se rozhodla si pořídit druhé celé těhotenství jsem prosila o císař doktorům jsem říkala co se mi stalo u prvního a nikdo na to neslyšel až jedna doktorka mi řekla že by to nějak šlo že se mnou soucítí :lol: to byl pátek a tak mě objednala na pondělí a co nikdo nechtěl porodila jsem v neděli normální cestou druhého chlapečka porod byl tak rychlí a neskutečně krásný ano krásný ;) jsme se tam nasmály přijali mě na sál 00:23 a ve 2:55 byl na světě na dvě zatlačení a bez újmy na psychice.Ty pravé kontrakce jsem měla jen asi dvě a už se tlačilo, a když přijela rodina za mnou ještě tu neděli tak jsem všem říkala že chci ještě jedno :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
tedtadyhned
206
15.8.12 07:16

Zajímavý příspěvek…samozřejmě taky jsem měla obavu z porodu, ale ani na chvíli jsem neuvažovala nad císařským řezem…toho „uspání“ jsem se bála o něco více. Takže jsem celé těhotenství žila s tím, že prostě půjdu rodit klasicky. Jenže po 14hodinách bolestí, kdy ostatní ženy, které přišly do porodnice až po mě, měly porod už dávno za sebou a já pořád nic a nic jsem konečně šla na porodní sál, ovšem dítko ne a ne jít ven, dalších 20 minut jsem tlačila, ale nic. Doktor konstatoval císařský řez, já nechtěla, ale už se mě nikdo neptal, protože malému šly už i ozvy dolů, takže se jelo na sál. Uspali mě celou, nikdo se mě na nic neptal a malý se narodil 14.12.2001 ve 23:23h…a jelikož vážil po porodu 5650g tak i doktoři konstatovali, že tohle bych asi neporodila :lol: Takže císař mě i malého asi zachránil. Ale dodnes je mi to moc líto kvůli tomu, že jsem nezažila po takových bolestech a tlačení na sále ten krásný okamžik úlevy a spatření syna hned po narození. Je to už deset let a s odstupem času jsem ráda za to, že jsme to oba ve zdraví přežili. Teď se s přítelem snažíme o miminko, tak uvidíme co nám osud nadělí…každopádně můj názor je, že pokud to jen trošičku jde, tak rodit přirozenou cestou, ale pokud se někdo až tak panicky bojí, tak pak ten císařský řez je možná lepší řešení než riskovat nějaké zhroucení při porodu a ohrožení miminka i matky. Každopádně přeju všem ať se rodí jen zdravé miminka! Hodně štěstí :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Iji
249
15.8.12 07:24
:potlesk: :palec: :palec: :palec:
  • načítám...
  • Zmínit
mona.k.79
4706
15.8.12 07:45

Měla jsem to podobně, akorát moje mimi mělo 4050kg :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
15.8.12 08:33

A nebylo to nakonec lepší, porodit dítě vaginálně? (teda o přirozeném porodu asi moc nemůže být řeč, ale to už se nimrám v termínech) Představ si, že by ses pak belhala s rozřezaným břichem :mrgreen:
Nicméně je to opět důkaz, že funguje přísloví „když si člověk dělá plány, tak se pánbůh směje“. Takže ohledně porodu se snažím už plány nedělat, aby to pak nedopadlo nějak úplně jinak 8)

  • načítám...
  • Zmínit
ivetka13
441
15.8.12 08:55

Jsem na tom podobně, s tím rozdílem, že mojí mamce, když mi bylo 17-náct, řekl primář na chirdě po operaci střev, že nikdy přirozeně rodit nebudu! Až když jsem se před termínem dostala do porodky, tak mi dr. Bambas i prim. Bambasová říkali, že nevidí jediný důvod proč nerodit přirozeně. :zed: No, takže mně nechali přijet s kontrakcema ve 40+1. kontrakce jsem měla od 5 ráno po 7min., kolem poledne jsme přijeli do porodky, to byly kontrakce po 5min. a kolem 3 odpo se na mně přišla mrknout prim. a říkala mi, že jsem zavřená na 10 zámků. Takže povolila císaře a při propouštění jsem se dozvěděla, že malý měl 3× omotanou šňůru kolem krku. Takže moje teorie, kterou mi teda nikdo nepotvrdil je, že nemohl sestupovat… Jinak bych taky prožila stejný scénář. Ale pro mě je můj strach prohra :,(

  • načítám...
  • Zmínit
pobezka
1576
15.8.12 09:17

Ananta : 100 % súhlas, sama som doktorka a aj ja sa chystám na 2. pôrod - cisárskym, a som rada že si sa to odvážila napísať… je to predsa moje telo, moje zdravie, moje dieťa… moje rozhodnutie, tiež som našťastie našla dr., ktorý ma chápal a inak ako cisárskym by som nerodila: na 2. deň som bez problémov chodila a kojila - so synom máme krásny vzťah, je chvalabohu zdravý, takže reči o nenastúpení laktácie a nejakých poruchách citových väzieb po cisárskom u mňa neobstoja :cert:
naopak je podľa mňa neľudské nechať sa ženu trápiť prirodzene, keď je dieťa napr. veľké, alebo má doslova paniku pred pôrodom. Videla som pár rodičiek s modrinami po bruchách od tlačenia, či s prasknutými žilkami v očiach od náramného tlačenia, niekoľko týždňov sa nevedeli posadiť a pod.
Nechcem, aby to vyznelo, že rodiť sa má zásadne cisárskym, ale prečo sa mu tak urputne brániť, ak sa žena na prir. pôrod necíti?? Nechápem…
Neviem, či sa stretnem s pochopením, ale toľko moje osobné skúsenosti…

  • načítám...
  • Zmínit
Rozárka78
2973
15.8.12 09:32

Jak já ti rozumím…klasický porod mě taky k smrti děsí… když někomu ve svém okolí řeknu, že bych jednou chtěla rodit cisařem, protože z normálního porodu mám panickou hrůzu, tak si všichni klepou na čelo, že když to zvládlo tolik bab, že není důvod, abych to nezvládla já. Ale já prostě odmítám :mrgreen: Z představy, že mám ze sebe vytlačit 3 - 4 kg dítě mám husinu až na zadku!

  • načítám...
  • Zmínit
Genovesa
11620
15.8.12 09:34

Taky chápu :mavam:. Do 7. měsíce jsem se porodu nebála. Pak jsem začla chtít císaře. A když mi očař v 8. měsíci nedoporučil přirozený porod, tak jsem se začla bát císaře a chtěla rodit normálně :lol:. Jenže kromě očí se objevila ještě KP u miminka a bylo. Když mi pak rupla voda a dojela jsem do porodnice na 4 -5 cm otevřená, bylo mi líto, že si ji nemůžu porodit normálně. Za další 2 hodiny, kdy jsem šla na sál, jsem měla kontrakce po 3 min., šla jsem v předklonu, ale zpětně si bolest nepamatuju. Od té doby věřím, že žena má při vaginálním porodu (přirozeném)opravdu pozměněné vědomí, jak jsem někde četla. Bohužel se mé oční potíže po porodu zhoršily, takže normální porod zřejmě nezažiju. A to jsem vždycky chtěla 3 děti :,(. Ale citovou újmu na našem vztahu taky nepozoruju a kojím doteď.

  • načítám...
  • Zmínit
Rozárka78
2973
15.8.12 09:34

@pobezka :palec: :palec: :palec: Moje ségra rodila taky císařem (měla malého obříka 5,45 kg :mrgreen: ) a přesně jak píšeš, žádný problém s kojením, žádný problém s citovou vazbou, dnes je mladýmu 14 roků a s mámou mají takový vztah, že by leckterá přirozená rodička mohla závidět! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
strazzi
57
15.8.12 10:15

Jeee gratuluji! Tak jsi to zvladla :palec: Moje uz 8mi leta princezna se narodila taky 21.6 :) Zjistovala jsem co je za znameni a proto, ze se narodila 19.31 vecer, tak uz je rak. Kdyby se narodila rano, tak by byla jeste blizenec :)

  • načítám...
  • Zmínit
petka86
3798
15.8.12 10:27

ananta Pod to se podepíši :palec: Já taky rodila SC, malá byla KP, ale jsem ráda, já se od puberty porodu bála, pak jsem si řekla, chtěli jsme dítě, šlo dovnitř musí nějak i ven, ani jsem se pak normálního porodu nebála, ani náznak na císař nebyl, až pár dní před termínem, se mi nezdálo, že není náznak k porodu, prostě nic, vydupala jsem si utz, moje dr. že malá je KP, ať jdu se domluvit do porodky, já šla ještě ten den a druhý den se malá narodila :hug: Okolo ní jsem fungovala prakticky hned ten den, jen na noc si ji vzali, sice nechápali, že po císaři a já lítám okolo malé, sní v jedné ruce s drénama v druhé :lol: cítila jsem se ok, jen problém byl kojení, šli jsme domů s příkrmem a částečně jsem kojila dva měsíce, asi si zaťukáte na čelo, ale mě nekojení nevadilo, malá chtěla pít, ale nebylo moc co a nechat ji trápit, že moc neteče, bylo lepší pro nás obě dávat um ;) Vztah máme krásný a věřím, že i pořád bude, císař necísař, tohle s tím nemá opravdu co dělat :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
LucinkaPink
41
15.8.12 10:45

Si statečná a myslím, že přivéct dítě na svět přirozenou cestou je obrovská výhra. Já jsem takovej bojíšek, bolí mě i injekce. A v únoru jsem za čtyři hoďky porodila přirozenou cestou. Celé těhotenství jsem se bála jen porodu a když to přišlo, bylo mi vše úplně jedno :D Jsi šikovná holka :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
15.8.12 11:05

Co já bych dala za to rodit normálně. Sice jsem se porodu bála jak čert kříže, ale brala jsem to tak, že jak se dítě dostalo dovnitř tak musí jít ven. Když jsem měla první kontrakce tak jsem byla s klasickým porodem smířená a těšila se na dceru. Nakonec jsem se trápila 13hodin v kontrakcích a proto že mi nikdo v těhotenství neměřil pánev tak mi doktor musel ještě změřit pánev (taky velice příjemné ve vysokém stupni těhu). Malá by porodními cestami neprošla a tak akutní císař. Dostala jsem ji až za 8hodin po zákroku a do tedka je mi to hrozně líto, že jsem ji neviděla dříve, abych si ji mohla pochovat :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Silky123
15.8.12 11:12

Je to legrační, já chtěla zase jen přirozený porod, ale mudr mě hned vyvedl z omylu, že to je jasný konec pánevní a bude císař. Ještě ve 38. tt byla situace nezměněná, jenže v 39. týdnu, nevím jak, se malá otočila. Můj mudr je v praxi skoro 40 let a je dost uznávaný odborník. Seděl nad ultrazvukem bez hlesu, až mě to vyděsilo, a říkal, že za celou dobu u tak velkého mimina to zažil jen 2×, že by se mimi otočilo těsně před porodem. Celý císař už byl naplánovaný, už jsem byla objednaná na anestezii.

Rodila jsem přirozeně, ale žádná sranda to nebyla :). Jo a MM jsem neměla, něco málo jsem měla asi tři týdny, pak už téměř nic… :(

  • Upravit
Tiger-lily
35438
15.8.12 11:54

:potlesk: Tak jsi to nakonec zvládla výborně. Zajímalo by mě, jestli je běžné měřit pánev a jestli je podle toho opravdu možné zjistit, jak žena porodí? Mně nikdo neměřil, jsem drobná a děti byly spíš větší a přesto porody bez problémů. Tak jsem ráda, že mě třeba dopředu nikdo nevyděsil, že je neporodím.

  • načítám...
  • Zmínit
VeronikaNel
447
15.8.12 12:01

Byla jsem stejná :mrgreen: Také jsem dost drobná, a tak mi už od 28tt hlásali malé miminko, stejně jako jsem byla při narození já :mrgreen: U KO při příjmu k porodu mi tvrdili 3500kg, což mě dost vyděsilo, nakonec 3kg a 47cm,21.1.2012 :palec: Dnes už také dobře vím, že každá bolest stojí za ten obrovský poklad, který mi právě běhá po pokoji v chodítku :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
socina
4107
15.8.12 12:07

Já mám opačný problém, mám hrůzu z císaře :zed: Jeden steh po laparce se mi hojil měsíc :roll: Ty ostatní dva jen cca 20 dní. A když vidím ty jizvy co tam mám tak raději protrpím jeden den v bolestecch naž měsíc s dírou v břiše.
Ale při mojí smůle to bude určitě císař :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
lenkabu
13874
15.8.12 12:33

Moje dcera se narodila 21.6. jen v roce 2010 ;) Já bych zase vyšilovala z porodu císařem :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
helbell
581
15.8.12 12:33

Jsi jednička jak jsi to zvládla. Taky jsem se trochu bála ale nikdy jsem to nehrotila až tak, že bych někoho prosila o císaře. Prostě jsem to nechala nějak dopadnout… a dopadlo. Po 23 hodinách nepostupujícího porodu mi udělali císaře. A zas taková výhra to není. Sice porod nebolí ale ta rekonvalescence pak bolí dvakrát tolik a trvá několik dní. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
lenkabu
13874
15.8.12 12:39

To o narušené vazbě a nekojení u císaře…max.ojediněle, kvůli tomu bych se cř nebála. Já jen osobně nevidím důvod proč podstupovat velkou břišní operaci, když to není ze zdravotního hlediska nutné. Pokud to nutné je, tak se holt nedá nic dělat.

  • načítám...
  • Zmínit
rybana75
10665
15.8.12 13:33

Mám za sebou 3 porody. První skončil SC, druhý a třetí byl přirozený. Píšu pouze za sebe…pokud bych byla ještě jednou těhotná, tak si porod SC vydupu!
Po prvním porodu SC jsem byla za pár dní v naprosté pohodě, byla jsem schopna všeho, malého jsem si užívala, kdežto po těch přirozených jsem byla vždycky minimálně měsíc, měsíc a půl mimo provoz!
Ale jak jsem psala, píšu jen za sebe. ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Iwi
3379
15.8.12 13:40

Za sebe mohu rict ze cisar je uplne v pohode, ve stredu jsem rodila a v patek mela mlika na rozdavami, kojila jsem do roka a ctvrt, ani zadna bolest jizvy se nekonala kod ne mesic potom. za tri dny uz to bylo fakt o hodne lepsi a kdyz jsem sla po tydnu z porodky ztak jsem o ni nevedela.

  • načítám...
  • Zmínit
Petullka82
2156
15.8.12 14:32

A není to taky třeba o tom, že strach svazuje? Že psychika silně působí na chování těla při porodu? Nebylo by lepší se strachem pracovat a mít případně fajn porod?
Já se bála taky, chtěla jsem se tomu vyhnout :mrgreen:, ale naštěstí mi cca měsíc před porodem přišla do ruky výborná od paní Groverové a já si x krát za den opakovala samé pozitivní věci. Po dlouhém rozhovoru s dulou už jsem věděla, že to bude dobré…A bylo:o)

  • načítám...
  • Zmínit
Pettulle
11502
15.8.12 14:46

Tak já to měla úplně obráceně. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že bych měla rodit císařem. Porodu jsem se bála, ale pak už ke konci jsem s ním byla smířená. Ovšem v porodnici už jsem zaslechla termín sekce, ale přeci jen tam byla šance normálně rodit. Po vyvolání na sále se nic krom kontrakcí nedělo, i když to trvalo pouhé 4 hodiny, tak konstatovali akutní sekci. Naštěstí jsem si mohla zvolit a tak jsem šla do spinálu, uspání jsem se bála jak čert kříže. Přesto všecko to nebylo tak dramatické jak jsem si myslela, i když tedy komplikace byly. U druhého, který byl větší mi primářka oznámila, že mám nějak nízko oblouk, takže bych ani normálně porodit nemohla, takže tentokrát plánovaný císař, ovšem tisíckrát horší než ten první a odnesla jsem si i pěkně pohmožděná žebra, která bolela víc než jizva a to celý 2 měsíce! Takže jsem spíš než díky jizvě žadonila o tišící prostředky kvůli žebrům :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
evka
10983
15.8.12 15:38

Moje 2 letá dcera je taky 21.6. a znamení jsme ji nechali blížence…ikdyž se narodila 19.55..po babičce :palec: :palec: :palec:
Se synem mě nechali v porodnici dva dny v bolestech a po 42 hodinách to pak byl akutní císař…a s dcerou původně taky císař, ale nakonec jsem byla v porodnici 2,5 hod a krásnej rychlej přirozenej porod…mám srovnání, a můžu říct že každý má svý pro a proti…a proto by si měla rodička sama vybrat :palec: :palec: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
evka
10983
15.8.12 15:39

@lenkabu
Tak to máme holčičky stejně staré :palec: :palec: :palec: :palec: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Elis.Karchankova
15.8.12 16:20

.....

Já už si odmala říkám, že prostě přirozenou cestou rodit nebudu! Ale už je mi 27 a s manželem přemýšlíme o prvním dítěti. A rozhoduju se, jestli si mám vydupat přes psychiatra přirozený porod nebo císařský.

  • Upravit
Rozárka78
2973
15.8.12 16:44

@evka Jen malá odbočka k těm znamením - chápu, že znamení Blíženců je pro vás nejspíš citová záležitost kvůli babičce, ale astrologie není o tom, co se vám víc šikne…podle data a času narození je vaše holčička Rak, ať chcete nebo ne a vy nemáte na výběr. Po babičce jí můžete vybrat křestní jméno, ne znamení zvěrokruhu, to je jako byste jí chtěli zapsat jiné datum narození…

Příspěvek upraven 15.08.12 v 16:48

  • načítám...
  • Zmínit
Melany86
1372
15.8.12 17:53

Já měla rodit císařem, protože malý měl moc velkou hlavičku, přirozený porod byl hooodně těžký, ale za císaře bych ho nevyměnila ani za nic na světě.

  • načítám...
  • Zmínit
sexberi
2955
15.8.12 18:06

Krasne jsi to napsala a ja se i pobavila :-) vim co jsi prozivala jen s tim rozdilem ze ja si cisare vymodlila a zaridila po zkusenosti s prvnim porodem. a gratuluji k male.mame deti kousek od sebe.mne se malej narodil 18.6.

  • načítám...
  • Zmínit
lenkabu
13874
15.8.12 20:10

@evka tak to je dobré :mrgreen: v kolik se narodila ta tvoje? Alice ve 12:35

  • načítám...
  • Zmínit
Lenula-xy
7397
15.8.12 20:10

Tak nakonec jsi to zvládla dobře :potlesk: gratuluju :kytka: já tě taky chápu, já jsem se porodu bála hrozně, ale ke konci těhu mě to začalo přecházet a před termínem jsem se snad už i těšila, ale pořád jsem přemýšlela, jaký porod by byl lepší. Nakonec jsem si řekla, že tu krásu chci taky prožít, ale rodila jsem vyvolávaně 36hod a po 35 hod jsem o císaře taky prosila :mrgreen: ale i kdyby ten porod byl zase takový, tak do toho půjdu klidně i 3× stojí to za to :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
veroniak17
41
15.8.12 20:30

Teda holky! Strašně moc děkuju za komentáře! Tolik reakcí jsem rozhodně nečekala :*

  • načítám...
  • Zmínit
veroniak17
41
15.8.12 20:38

Gladys: Nevím zda to bylo lepší, jelikož nemám možnost srovnání. Teď už je mi to vlastně jedno, jen vím že podruhé už to zažít nechci :)

  • načítám...
  • Zmínit
veroniak17
41
15.8.12 20:39

@strazzi

aha! Lea se narodila v 15:49, to by mě zajímalo jestli je teda ještě blíženec, nebo už rak? :think:

  • načítám...
  • Zmínit
veroniak17
41
15.8.12 20:43

@Makinaa007

Ohledně toho měření - můj gynekolog to dělá a v rizikovce v porodnici mi potom Dr. řekl že to dělají hlavně starší lékaři, že už je to přežitek a v porodnicích jim tím dělají medvědí službu. Že prý na těch rozměrech nesejde, ale rodičky jsou pak zbytečně vystrašené.

  • načítám...
  • Zmínit
zuzka84
7267
15.8.12 22:00

Gladys, ono se to tezko hodnoti, kdyz clovek nezkusil oboje - nebo aspon ja jsem si myslela ze cisar nic neni, ze to ani neni porod. a pak jsem musela rodit cisarem - uff :mrgreen:.

Jinak, hezky, zaroven s porody doma by mohli povolit i porody sekci na prani - bylo by to konecne spravedlive :).
Jo a mala stejne prosla, ne? A zadna extra hruza to nebyla mi prijde :).

  • načítám...
  • Zmínit
zuzka84
7267
15.8.12 22:02

@veroniak17, a jak to delaji ty mladsi lekari :lol:? jakoze teda nechaj rodit vsechny normalne a kdyz to pak nejde tak teprve potom plasej?

  • načítám...
  • Zmínit
Chula
2255
15.8.12 23:00

Gratulace k výkonu a krásné dcerušce!

Ne nadarmo se ta část těla, kudy lezou ven děti, nazývá „rodidla“ ;)
Prvního porodu jsem se strašně moc bála, taky úplně od mala, co jsem začala tak nějak pobírat jak to asi probíhá. Četla jsme tu deníčky, studie, statistiky…I dceru se mi povedlo vyděsit a nechtělo se jí z pupku vylézt. Kvůli cukrovce musela ven na termín. Dva dny vyvolávání. Vše špatné zapomenuto a ještě v šestinedělí jsem oťukávala kdy tak jako bysme zkusili druhé dítko. :lol:
Na druhý porod jsem se těšila, přesně naplánovala jak to proběhne a ono to přesně tak bylo. O tom se mi ani nezdálo, vždy jsem si jen tak dělala legraci, že to bude tak a tak a basta. A ono to tak fakt bylo 8o :dance: Od prasknutí, vody po překrásný první pohled z očí do očí, uběhly pouhé 4 hodiny. Z toho 2 hodiny úplně v klidu(já fakt rodím? si děláte pr.el, to není možný) :lol:
Pozitivní myšlení má asi taky něco do sebe. Psychika je velká čarodějka.
Ale pokud má někdo s porodem opravdu problém(ne kosmetický) také nevidím důvod proč ty źeny trápit, způsobovat traumata.

Příspěvek upraven 15.08.12 v 23:03

  • načítám...
  • Zmínit
rustypipe
1976
15.8.12 23:10

Já nesoudím nikoho, za žádné rozhodnutí. Já si každopádně myslím, že strach z porodu dokáže porod zkomplikovat a a nemálo z nich pak končí císařem. Což je podle mě nejhorší kombinace…rodit x hodin a pak jít stejně pod kudlu.

Zajímalo by mě, jak si holky vysvětlujete, že je v dnešní době tolik nepostupujících porodů, které končí sekcí? Zrovna nedávno jsme o tom s kamarádkou co je doktorka filozofovali. Celkově je v některých porodnicích podíl CS i 25 procent. To je fakt hodně. Je to velikostí dnešních dětí, fyzickou kondicí matek, tím že se doktoři i matky „jistí“? Mě by to zajímalo, čtvrtina mi přijde hodně.
Kamarádka co rodila v kanadě mi říkala, že tam je podíl ještě větší. A ty co nerodí císařem jedině s epidurálem. Prý bych byla za exota, že jsem neměla žádnej oblbovák.

No a co se mě týče, jsem pořádnej kus, doktoři mi nevěřili, že jsem v kondici..no a za 3 hoďky byla prďolka na světě. Bolesti to byly nepopsatelný. Ale dvě hoďky jsme se spolu tulily na porodním boxu a já si pak hned šla sednout k obědu a laborovala nad tím, jak to příště ještě zvládnout líp. A vpodstatě jsem byla hned fit a schopná vyběhnout s kočárkem ven. A kolegyně na pokoji po sekci vypadala teda o poznání hůř.

Takže ať rodíte jak rodíte, důležité je si věřit!!

  • načítám...
  • Zmínit
rustypipe
1976
15.8.12 23:13

A ještě k velikosti pánve…u nás u doktora ji taky neměří. A v porodnici to taky nikdo neřeší. Taky mi říkali, že už je to přežitek, tak nevím :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
zuzka84
7267
16.8.12 00:01

@rustypipe, vsak ja taky nikoho nesoudim a myslim si to same - vsak za me at si to zeny muzou zvolit, ze chcou sekci, ale v tom pripade by tu mela byt i moznost porodu doma… tak to vidim ja, nejaka ta rizika navic se podstupuji tam i tam. A tak je to podle me demokracie.

  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
16.8.12 08:32

@Ananta Taky si myslím, že tohle je něco o čem by si měla rodička sama rozhodnout. Pokud zná všechna negativa císaře a přesto ho chce, tak má k tomu asi dobrý důvod. Já neznám žádnou, která chtěla rodit císařem, a tak si myslím že takových je minimum a když je možné nechat si vrtat zub v celkové narkóze kvůli strachu, tak nevidím důvod proč kvůli strachu nepodstoupit i císaře.

  • načítám...
  • Zmínit
Gabulle
2597
16.8.12 11:17

Nic bolestivějšího než porod jsem nezažila (s oxytocinem) a ještě pár dní po porodu jsem říkala, že další už ne. Je to teprve 6 týdnů od porodu a už si tu bolest ani nevybavím a to jsem byla zpustošená hezky, bolestí jsem málem lezla po zdi, řeči jako teď nesmíte tlačit když vás to nutí mě vytáčely, při natáčení monitoru jsem musela ležet na boku a prodýchávat kontrakce a v této poloze se mi dělalo zle, pak jsem musela na čtyřech tlačit do konečníku, dvakrát jsem zabručela abych si ulevila a dostala jsem vynadáno, ať neruším ostatní maminky, týden jsem si nemohla sednout, laktace nic moc, malého mi dali na pokoj až po deseti dnech, po porodu mi placentu vytrhli, takže jsem hodně krvácela a břicho bylo díky tomu trochu bolestivé, žilky v očích mi popraskaly, a celý obličej, krk až po ramena jsem byla posetá červenými fleky od toho jak jsem tlačila, skoro dva týdny trvalo než to zmizlo :D a i tak se jednou na další porod těším, měla jsem u sebe partnera celou dobu a byl to ten nejkrásnější den a když jsem viděla s jakou pýchou na mě po tom všem koukal… za císaře jsem se v duchu modlila celé těhotenství i při těch nejbolestivějších kontrakcích, ale jsem ráda, že to šlo takhle :-)

  • načítám...
  • Zmínit
rybana75
10665
16.8.12 11:35

No, on je rozdíl rodit 3 hodiny nebo 18-20 hodin. :nevim:
Já byla po normálních porodech horší než maminy po sekci. Takže za mě tak. ;)

Příspěvek upraven 16.08.12 v 12:09

  • načítám...
  • Zmínit
Dorothea
16.8.12 14:49

Já jsem před prvním porodem absolvovala mimoděložní těhotenství, operace se tenkrát dělala klasicky, ne laparo jako dnes, takže když jsem se odbelhala z porodnice s 20 stehy na břiše, ani ve snu mě nenapadlo snít o císaři a svoje dvě děti jsem si v klidu vyrodila normálně…

nechápu, jak může po císaři někdo toužit, když ještě nerodil a netuší, jak porod probíhá.......pro mě byla rekonvalescence po operace mnohem horší a to se zdaleka se sekcí nedá srovnat…

  • Upravit
Dorothea
16.8.12 14:53

Omlouvám se, omylem jsem klikla na „reagovat“…

  • Upravit
Vložit nový komentář