Jak Samuelek na svět přišel
- Porod
- andreika25
- 29.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Píše se rok 2011, je to můj nejšťastnější rok v životě, protože jsem s pomocí přítele a doktorů porodila mého syna Samuela.
Poslední fotečka s bříškem
První fotečka mého syna
Láska moje nejmilovanější
První fotečka otec a syn ♥
Maminka a Samuelek ♥
Doma
Bylo 28. 7. 2011, šla jsem si lehnout. Zdeněk dělal dneska déle. Tahle noc byla nic moc, bříško bylo v kuse tvrdé. Budím se při každém otočení :-/ 29. 7. Pátek v 8 hodin ráno cítím mírné bolesti, jakoby měla přijít menstruace. V 9 ráno lezu dolů z postele (máme ji vyvýšenou) a přišlo mi, že bolesti jsou pravidelné asi po 15 minutách. No nic šla jsem vyvenčit psa a bolesti začaly lehce sílit. Po 10 hodině říkám Zdenkovi, že mám bolesti, jak při menstruaci, nějak na to nereagoval, ještě chrněl 
, jen mi řekl, jestli jsem si dala sprchu (pořád jsem mu všechno vysvětlovala ohledně poslíčků a porodu, byl zásoben informacemi ) Tak jsem si vlezla do spršky.
Umyla jsem si hlavu a pouštěla jsem si teplou vodu na bříško, ale bolesti stále neustupovaly. Když jsem vylezla, vzala jsem si suchý rohlík a začala si počítat dobu mezi kontrakcemi. Přítel už na mě koukal z vrchu a vtipkoval stylem: vychodíš nám kruh v koberci, protože jsem po pokoji chodila v kruhu a jedla ten suchý rohlík Říkala jsem mu, že mám pravidelné kontrakce po 6 minutách, to už jsem napsala i na internet, jestli mám jet nebo ne, a holky už mi radili, že raději jo, než něco pokazit. Čekali jsme, že to nějak postoupí, ale nic. Zdeněk musel ještě do práce, vozí lidi v autě a takhle by všichni přijeli pozdě, nechtěla jsem, aby jezdil, měla jsem strach a nechtěla jsem jet sanitkou. Seděla jsem na gauči a on mi řekl: pokud to nepřejde, zavolej, hned přijedu, měla jsem slzy v očích, ale souhlasila jsem. Za 25 min telefon, volal Zdeněk: tak co, uklidnilo se to? Říkám ne, je to pravidelné po 5-4 minutách, tak mi řekl: obleč se a já přijedu, sjedeme do porodnice.
Na cestě
Přijel, vzal mi tašku, a jelikož máme pejska, který likviduje byt, tak jsme naložili Beky do auta a jeli směr porodnice, v autě kontrakce zesílily a já je začala prodýchávat. Zdeněk mi to stopoval, přicházely 4 minuty a ještě srandičky, už máš 10 vteřin zpoždění. Mě to už směšné nepřišlo V Ostravě Porubě jsme neparkovali u porodnice, ale u VŠB (kdo zná Ostravu, ví) parkoviště má přemrštěné ceny (paní, která byla se mnou na pokoji, platila 200 Kč za den stání) a my jsme měli hafana v autě, takže ten kousek dojdu. Haha, příště, i kdyby stálo parkoviště 1000 Kč jedu dovnitř Lidi na zastávce se na mě dívali, jak jsem musela zastavit a opřít se o Zdendu, až mi bolestí vhrkovaly slzy do očí.
V porodnici
Přišli jsme k příjmu, starší sestřička se ptala, co se děje a přítel pohotově: asi rodíme 
Sestřička mě pozvala dovnitř na monitor, ležela jsem tam a ona se mě ptala na všechny ty nesmysly , jako by je mělo zajímat, jestli má přítel maturitu nebo ne V bolestech jsem si nevzpomněla ani na vlastní obvodní lékařku Přišla PA a ptala se měn jestli cítím kontrakce Říkám, že jo. Odpojili mě, něco jsem podepsala a šly jsme (jely výtahem) do 3. patra na porodní, kde jsem si musela vzít cukle, svléci se a dát jim potvrzení o jméně dítěte. Potom zase vyptávání kde, kdy, jak, proč a jestli má přítel maturitu, už mi to přišlo divné Přišel pan doktor, aby mě prohlédnl, tak v 15 hodin jsem byla otevřená na 3 prsty, podíval se na miminko ultrazvukem a řekl jen, že se to připravuje k porodu a snad ještě dneska porodím a po třetí se mě vyptával na ty samé otázky, to už jsem se musela smát Pak jsem zašla pro Zdenka a šly jsme na porodní pokoj.
Na porodním pokoji
Zase mě připojila strašně milá PA na monitor, kontrakce pořád stejně, po 4 minutách. Říkala, že potom uděláme, jestli jsem oholená, tak jsem řekla, že jsem se holila ve středu, tak to prý nemusím. A klystýr, jestli jsem byla na záchodě, tak jsem ji řekla, že doma asi 5×, tak prý taky nemusíme Tak mi jen řekla, můžete do sprchy, na balon, ale hlavně se zkuste trošku hýbat, aby miminko sestupovalo, a já na vás zase přijdu podívat. Tak jsem si dala sprchu, ta mi vůbec nepomáhala, ani nějaké hopsání na baloně, tak jsem na něm jen seděla a snažila se o nádech nosem, výdech pusou a tak pořád dokola.
Zdeneček mě po každé sprše osušil, pomáhal mi zvedat se z wc, nosil mi čajík, podával vložky a ke konci otíral z čela pot a pořád mě držel za ruku. O pár hodin později zase kontrola, monitor, otevřená na 5 prstů. Maminka mi taky napsala smsku, tak jsem ji obratem napsala (rodím), nic víc nic míň, to jsem seděla na wc , potom mi ještě napsala kde a ať pak hned napíši, to bylo kolo půl 11. Přítel musel jít do auta za psem vyvenčit ho. Okolo 18. hodiny donesli večeři, chleba, plátkový sýr a rajče, čaj jsem tam měla plnou konvici. Večeři si dal Zdenda, měla jsem strach něco pojíst. Potom mě PA dala zase na monitor, prý 20 minut, seděla jsem v pohodlném koženém křesle, už jsem byla mega unavená, takže mezi kontrakcemi jsem tam usínala. Přítel zase odskočil za hafíkem.
Po 2 hodinách přišla PA, že měli strašný fofr a odrodili 3 porody a konečně mě odpojila z monitoru Lehla jsem si na lehátko a zase mě prohlédli, už jsem byla otevřená na 9 prstů, ale stále mi voda nepraskla, tak že mi ji prasknou, jak jsem viděla ten háček, stály mi i vlasy na hlavě. Ale vůbec to nebolelo, jen taková teplá vodička, ale co bylo potom? Bylo za 5 minut půl 12 večer, přítel byl u psa, tak jsem mu volala, že má okamžitě přijít nebral mi to, tak jsem mu to napsala (přijď hned!) a za chvilku byl u mě.
Kontrakce byly strašně silné, jenže i když jsem byla na 9 prstů otevřená, čípek ještě nebyl zcela pryč, tak jsem musela na bok a PA mi dala nohu do toho korýtka. To jsem začala hekat, dělala jsem jen hu hu hu jak mašinka, přítel mě hladil po vlasech a uklidňoval, že už to za chvilku bude a budu to mít za sebou, že ví, že to bolí a že toho mám plné zuby, že jsem šikovná a tohle mě strašně pomáhalo. Při každé kontrakci s tou nohou v korýtku jsem cítila, jak plodová voda vytéká, ale pořád jsem neměla pocit, že bych chtěla tlačit, ale bolest se nedala vydržet, tak jsem řekla Zdenkovi, ať je zavolá.
Porod
30. 7. 00:10 Měla jsem roztažené nohy, dělala jsem hu hu hu a PA a doktor říkal: velký nádech pořádně dlouze zatlačit. No to se lehce řekne, těžko udělá, v tomhle jsem úplně zklamala, vyčítám si to, že mi to prostě nešlo, chtělo se mi brečet, říkala jsem jim, že mě to strašně bolí a jen jsem slyšela nojo, maminko rodíte. Po asi 5 nezdárných pokusech vytlačit hlavičku mi dali do ruky oxytocin. Cítila jsem, že kontrakce byla větší, tak jsem zabrala ze všech sil chytla se za madla, Zdeněk mi držel hlavu a já tlačila a tlačila, PA říkala: šup, už můžu hladit vlásky, úplně jsem se celá třepala a hlavička byla venku.
A teď už si to moc nepamatuji, nesměla jsem tlačit, a pak rychle honem tlačit, a to už mi vyčerpaností nešlo, tak mi doktor pomohl přitlačením na bříško a malej byl venku… úleva, ale co to? Nejhorší pocit v mém životě. Co mi problesklo hlavou. Proč mi ho nedali na bříško? Proč nekřičí, proč sakra nekřičííí? Odstřihly šňůru a rychle ho odnesli a tam mi ve výhledu stál přítel. Z jeho vykládání byl úplně modrý, měl omotanou pupeční šňůru okolo krku, a proto ho rozdýchávaly. A najednou slyším lehký pláč úplně takové broukání, spadl mi kámen ze srdce a už se ptali, jak se bude jmenovat To už obstaral přítel. Mě PA ještě vytáhla placentu, na tu jsem se chtěla podívat, fuj To mi pak Zdenda řekl, že něco takového pak už vidět nemusel
Ukázala nám ho na 3 vteřiny jednu fotku a ještě ho tak divně držela, ale hlavně, že byl ok. Odnesli ho na pozorování. Ptala jsem se, jestli mě nastřihly tak nenastřihly, ale že mám ve vevnitř drobné prasklinky. Hmmm, drobné, 14 vnitřních stehů. Zašili mě, to ani nebylo cítit, jen lehké škubání. Doktor mi říkal, že na příští porod mám trénovat potápění a já mu odpověděla, že žádné příště nebude Potom nás tam nechali. Rozeslali jsme pár smsek a přítel mě tulil. Chudák to prožíval, tak moc se mnou, že tlačil a zadržoval se mnou i dech. Po dvou hodinách mě odvezla mlaďounká sestřička na oddělení šestinedělí a já se s přítelem rozloučila a šla spát.
Šestinedělí
Spala jsem asi 2 hodiny, brzy ráno jsem se šla ještě vyčurat po vycévkování, to nebyl žádný med, ale šlo to, dala jsem si sprchu a o půl 8. přišla vizita a v 10 mi dali Samuelka na první přisání, to byla nádhera, konečně jsem měla pocit, že jsem maminka. Sestřičky byly ochotné a všechno mě tam naučili Potom mi ho ještě vzali a po obědě mi ho dali a byl už jenom se mnou
Samuelek se narodil 30. 7.2 011 v 00:30, měřil 51 cm a vážil 3510 g.
Děkuji mému přítelovi za každou minutu, kterou mi věnoval a děkuji všem, kteří byli u porodu mého Samuelka!
Miluji oba své chlapáky
Přečtěte si také
Manželka obléká našeho syna jako holčičku. Bojím se, že mu tím ubližuje
- Anonymní
- 17.07.26
- 2919
Nikdy jsem si nemyslel, že jednou budeme doma řešit barvu triček. A už vůbec ne to, jestli je v pořádku poslat našeho čtyřletého syna do školky v růžových legínách a třpytivém tričku s jednorožcem.
Sestřenice nás pozvala na honosnou svatbu. Náš dárek jim ale nebyl dost dobrý
- Anonymní
- 17.07.26
- 2633
Když přišla pozvánka na svatbu mojí sestřenice, měla jsem upřímnou radost. Nebyly jsme sice v každodenním kontaktu, ale vyrůstaly jsme spolu. O to víc jsem se těšila, že se po letech zase sejde...
„Jen se válí doma!“ seřval mého muže švagr. Manžel se mě vůbec nezastal
- Anonymní
- 17.07.26
- 2342
Mít doma dvě malé děti, které jsou od sebe přesně rok, je nefalšovaný, každodenní masakr. Staršímu jsou dva, mladšímu jeden rok. Kdo to nezažil, ten si nedokáže představit, co to obnáší. Nevím, kam...
Nabourala jsem přítelovo vysněné auto. Jeho reakce mě ale naprosto šokovala
- Anonymní
- 17.07.26
- 2598
Dodnes nechápu, jak se mi to povedlo. Stačila vteřina nepozornosti a ozvala se rána, kterou nechce slyšet žádný řidič. V tu chvíli mi bylo jasné jediné. Právě jsem nabourala auto, které si můj...
Vedoucí na táboře chce mít peníze mé dcery u sebe. Přijde vám to normální?
- Anonymní
- 17.07.26
- 3651
Letos jede moje dcera poprvé na tábor. V pokynech je doslova napsáno: „Kapesné pouze do rukou vedoucího“, ale má dcera chce mít peníze u sebe. Bojí se, že by musela za cizím člověkem přijít a říkat...
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 3734
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 4177
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 5359
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 4041
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 2814
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
Jde to nějak skloubit dohromady a rozmazlenýho pejska moc nešidit?? Děkuji a tobě i tvým chlapákům přeji hodně zdraví a štěstí 
To já mám za sebou dva porody a ani jednou mě to nedělali a měla jsme se do 12 hodin vyčůrat sama. Je to daleko lepší. Nechápu taky proč některé porodnice hned cévkují, když já jsem třeba byla čůrat těsně před tlačením 
