Jak se narodil náš Patrik
- Porod
- Nastys
- 05.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se s Váma podělila o můj první zážitek z porodu. I já jsem během svého těhotenství strašně ráda pročítala deníčky. A občas se ze mně stávala vystrašená prvorodička, ale pořád jsem v koutku duše doufala, že to přeci tak hrozné nebude.
Bylo 12. června, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Nevěřícně jsem koukala na test, že se po dlouhém snažení zadařilo. Zároveň mě také přepadl pocit strachu. Samozřejmě jsme se s přítelem začli radovat a těšit se. Moje těhotenství bylo celkem bezproblémové, až na krušný začátek. Zrovna do smíchu mi nebylo, nevolnost, zvracení ani vodu jsem nemohla pozřít. Naštěstí to brzy přešlo. Termíny jsem měla tři: 8. 2., 10. 2., a 12. 2. 2011.
Měli jsme potvrzeného chlapečka. Těšila jsem se, že ve svých 24 letech budu maminka. Začala se nakupovat výbavička, třeba takový výběr kočárku nám dal zabrat. Termín se neúprosně blížil, já si to užívala, studovala na eMiminu veškeré informace ohledně porodu a vůbec na celém internetu. Byl čtvrtek 10. 2. 2011 a já měla ten den kontrolu. Těšila jsem se, jaké budou pokroky k blížícímu se porodu od minulé kontroly. Takže monitor byl ukázkový a jinak žádné pokroky. Konečná slova paní doktorky zněla, že pokud se přes víkend porod nerozjede, mám v pondělí naklusat i s taškou.
Byl nám naordinován sex, sex a sex, že by to mohlo zabrat. Na večer jsme tedy naplánovali oný akt
Už jsem byla smířená s pondělním nástupem. Přítelem snad poslední tři týdny den co den promlouval k malému, ať už jde ven a mně to poslední dny opravdu lezlo dost na nervy. Ještě ve čtvrtek odpoledne jsme s přítelem šli ke známé do kadeřnictví, že si přítel nechá sestřihnout své dlouhé háro, aby byl u porodu ještě krásnější než je
Než jsme vyšli, odešla mi hlenová zátka a já tedy s divným pocitem odcházela.
V kadeřnictví jsme pokecali, přítel byl ostříhán a oholen jako VIP zákazník a šli jsme domů. V tom jsem měla pocit, že jsem se snad počůrala a nevěřícně se divila. Omyl, po dlouhém ujišťování šlo o plodovou vodu. Přítel začal jančit, že už je čas a měli bychom frčet směr porodnice. Ještě jsme v 17:00 koukli na zprávy a já zavelela „Tak se teda pomalu připrav“, no samozřejmě během dvou minutek stál u dveří div né bledý jako stěna. Já moc nepospíchala, říkala jsem si, abych tam zase moc dlouho zbytečně nestrašila.
V 18:30 jsme dorazili do porodnice. Verdikt zněl: plodová voda potvrzená a jako u prvorodičky to bude běh na dlouhou trať. A že pro odtok plodové vody půjdu rovnou na sál na přípravu a přítel může zatím domů. Monitor, následně klystýr a na míč do sprchy. Samozřejmě příteli to nedalo a přijel, že tu dlouhou trať bude sdílet se mnou
Moc mě to potěšilo.
Za chvíli monitor, vyšetření, otevřená na 5 cm. Velký údiv, bolesti téměř žádné, kontrakce po jedné až dvou minutách. PA se divila, že mám čtvteční bolesti než jiné maminky a mně to vůbec nevadilo. Další vyšetření a na 8cm otevřená, opět velký údiv jak to jde rychle. Paní doktorka vtipkovala, že takhle z toho nebudu mít žádný zážitek a nebudu mít co vyprávět kamarádkám. Do sprchy mě už nechtěli pustit a čekalo se už jen na tlak na spodek, aby se mohlo jít tlačit.
Bolesti „lehce zesílili“, já měla ohromnou žízeň, ale směla jsem jen po douškách lokat - takové muka. Bolesti byli snesitelné, ale uznávám, že znám mnohem příjemnější věci. Ale po celou dobu mě humor nepřecházel. A už to přišlo. Jde se tlačit. První zatlačení a paní doktorka lákala přítele ať se jde podivat na vlásky. Musela jsem se smát. Přítel div netlačil se mnou. Prý aby z toho nebyla rovnou dvojčata. Další dvě zatlačení a náš poklad byl venku. 10. 2. 2011 ve 22:35 se nám narodil Patrik, měl 3,230 g a 49 cm.
A závěr? Má představa o porodu byla o dost horší.Díky bohu se žádný běh na dlouhou trať nekonal a jsem neuvěřitelně ráda, že tam přítel byl se mnou. Byl mi velkou oporou. Patríčkovi je přesně 22 dní a moc si to užíváme.
Ráda bych popřála všem těhulkám, které to také čeká, hladký porod ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1515
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 888
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1544
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 640
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 378
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20143
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2576
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2845
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2560
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1722
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....