Narození našeho druhého syna Filipa
- Porod
- Nastys
- 26.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo to loni v létě, když mi vyšel pozitivní test. Byl to fofr, protože jsme si s manželem řekli, že tomu necháme volný průběh a určitě to bude opět trvat jako u prvního syna. :) Ale opak byl pravdou. V září jsem byla oficiálně těhotná.
Filípek ještě v porodnici
- 2
Na procházce
Bráškové spolu :O)
- 2
Byla jsem ráda, že mi nebylo zle jako v prvním těhotenství. Takže jsem mohla naplno dovádět se synem a vůbec se neomezovat, ani únava na mě nedopadala. Když si vzpomenu, že první těhotenství jsem pomalu celé prospala, proválela…
Ani těhotenská cukrovka mě nepřekvapila. Měla jsem ji i u prvního syna, takže jsem počítala se stejným ortelem, i když v koutku jsem doufala, že to bude dobré. Nemluvě o tom, že tohle těhotenství jsem měla strašné choutky na sladké. 
Nedalo se nic dělat.
Ve 20. týdnu na ultrazvuku jsme se dozvěděli, že to bude kluk. Pan doktor na ultrazvuku to velice dobře podal. Ještě teď si pamatuji jeho slova „Ať koukám z levé strany nebo z pravé, toho pindika neschová. A Páťa – náš první syn se těšil na brášku a my na druhého syna.
Ke konci těhotenství jsem začala být nervózní, že je miminko stále polohou KP. Naštěstí se otočilo v 37. týdnu a já se mohla trošku uklidnit. Termín porodu mi vycházel na 25.4.2013.
Bylo 21.4. odpoledne a to mě začalo pobolívat břicho. Nic intenzivního, co by se nedalo přejít. Nějak jsem to neřešila, šli jsme se synem na procházku a užívali si. Večer se pobolívání břicha trošku zkrátilo na kratší intervaly. Ještě jsme si večer s manželem objednali večeři a šli si lehnout. Při každém píchnutí v břiše mě to probudilo a takhle jsem vydržela až do rána do 6 hodin, kdy jsem to už nevydržela a šla se naložit do vany. A říkám si: „Tak buď a nebo“.
Naložená ve vaně se stopkami na mobilu…:-) Tomu jsem se musela zasmát. Přišel za mnou manžel s tím jestli se už bude rodit nebo ne. Začal být „lehce nervózní“. Říkám, že to zatím nevypadá a pokud si chce jet něco pracovně zařídit, ať klidně jede. Měla jsem hlad, takže jsem manžela rovnou zaúkolovala, ať mi po cestě pak koupí v pekárně tvarohové koláčky ke snídani.
Bylo po osmé hodině a manžel nikde, tak mu volám, kde to vázne, že už mám poměrně nesnesitelné bolesti každých 5 minut. Chuť na koláčky byla ta tam.
Patriček se probudil o půl deváté. Udělala jsem mu snídani a začala ho oblékat. Byli jsme dohodlé s mamkou, že Páťu pohlídá. Manžel přijel, naložil mi tašku a mohli jsme vyrazit.
Naše příjezdová cesta do ulice, která připomíná polní cestu, mi dala zabrat. Po cestě jsme tedy vyložili Páťu a razili směr porodnice. Zazvonila jsem na příjem s tím, že mám kontrakce po 5 minutách. Sestřička mě vyzvala, ať jdu dál a chviličku počkám, než přijde doktorka.
Doktorka přišla, vyšetřila mě a na konci vyšetření říká. „Tak Vám gratuluji, máte za sebou úspěšně 90 % porodu.“ a já na ní nevěřícně koukala. Na příjmu jsem vypsala papíry, kde jsem vypisovala i čas příjmu 9:00 hod. A sestřička, že mě odvede rovnou na porodní box. Na chodbě už přešlapoval nervózní manžel a ptal se, jestli má jít pro tašku nebo jestli to bude na dlouho. Tak mu sestřička řekla, ať jde pro tašku a přijde za námi nahoru.
Na porodním boxu jsem vyfasovala košili a milá porodní asistentka mě napíchla na monitor. Za chvíli přišla doktorka, mrkla na mě a že mi píchne vodu. Vodu píchla s tím, že si ještě odběhne dolů na příjem.
Ale neměla šanci odejít, protože Filípek se už hlásil o vykouknutí na svět. 3 zatlačení a naše druhé štěstíčko bylo venku. Neskutečná úleva. Hned mi dali Filípka do náruče a byl to neskutečně krásný pocit. Filípek se narodil 22. 4. 2013 v 9:26 a měl 3470 g a 50 cm.
Takže jsme už 4. a moc si to všichni užíváme.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1344
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 779
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1362
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 572
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 347
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19468
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2548
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2793
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2515
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1685
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Me ceka kazdym dnem a taky bych si takovy prala! 
