Jak se narodil náš Samuel
- Porod
- mikki 25
- 16.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byl to nejkrásnější a zárověň nejtěžší den mého života. Omlouvám se, asi to bude hodně dlouhé, ale ještě nikomu jsem tohle nesvěřila a potřebuji se z toho vypsat a taky pořád hledám odpověď na to, kde se stala chyba, nebo co mělo být jinak. Je to už přes rok, co máme doma našeho malého uličníka a já na jeho porod vzpomínám s rozporuplnými pocity.
Rodila jsem ve 39. tt,3 dny před termínem,kolem třetí v noci ma praskla voda, kontrakce žádné, volala jsem manželovi, který byl zrovna jak na potvoru na noční, ať přijede, že asi rodíme. Neměla jsem vůbec žádný strach, naopak jsem se na porod těšila,v těhotenství jsem navštěvovala moc výborné předporodní kurzy jedné skvělé osoby a duly v Brně a opravdu jsem porod brala jako přirozenou a krásnou věc, i když sem věděla, že to bude těžké. S manželem jsme to brali jako že jdeme rodit oba a že spolu to zvládneme, moc mi tam taky pomohl.
Ještě asi do šesti hodin ráno jsem byla doma, v klidu jsem se osprchovala, zabalila, umyla si vlasy a nasnídala ,manžel říkal, že jsem blázen :0) S úsměvem na rtech a mírnými kontrakcemi jsem odjížděla do porodnice. V autě už to ale začalo být horší a cestu od auta do porodnice jsem už musela docela rozdýchávat, ale byla jsem štastná a fakt jsem si každou tu kontrakci užívala. Rodila jsem v Brně v porodnici v Bohunicích (manžel v té nemocnici - továrně :0) pracuje), tak jsme se rozhodli, že půjdu rodit tam a na prohlídce se nám tam líbilo.
V posledních týdnech před porodem jsem se léčila s hodně vysokým tlakem, což prý zanedbal můj gynekolog,protože se to mělo léčit daleko dřív. Po úvodních problémech, že neměli místo na porodním boxu, nás konečně přijali, to už jsem měla kontrakce po pěti minutách, odevzdala jsem porodní plán své PA a těšila se, jak půjde všechno podle mých představ, to jsem se teda spletla. PA byla moc milá a příjemná, snažila se nám vyjít vstříc jak mohla, ale osud to chtěl asi jinak. A já se ptám sama sebe, jestli jsem zklamala já a jsem neschopná normálně porodit, když jiné maminky to dokázaly a nebo ty komplikace opravdu byly tak velké, že tenhle postup být musel. Nebudu předbíhat. První doba porodní byla víceméně v pohodě, klystýr a běžná příprava, sprcha, kontrakce zesilovaly. Byly čím dál častější a do toho dost silné křížové bolesti, ale můj manžel byl se mnou a s ním sem se ničeho nebála a věděla jsem, že to prostě zvládneme.
Jenže pak přišel zlom, nelíbili se jim ozvy malého, neustále mě monitorovali a já musela ležet jen na zádech - šílené, s křížovými bolestmi a kontrakcemi po minutě. Říkala jsem PA, že potřebuji chodit, že jen tak mě to tolik nebolí, ale ona, že musím ležet, že ozvy nejsou moc dobré a že musí mít nepřetžitě monitor. Když jsem mohla chodit, manžel mě masíroval, a to jediné mi od bolesti pomáhalo a taky se na něj jakoby vyvěsit.
Chtěla jsem něco proti bolesti, PA říkala, že mi zabere ted už jedině epidural, i když sem ho původně nechtěla, šla jsem teď do toho, nedalo se to vydržet. Byla to nádhera, bolesti úplně přestaly a já dokonce na hodinu usnula, to jsem nevěděla jaké finále mě ještě čeká.
Po 16 h bolesti znovu nastoupily a teď to byla jedna velká kontrakce, PA řekla, že si je mám zkoušet trochu protláčet, zkusila jsem to, byla jsem hrozně zaskočená, jak to bolí, žádná úleva, jen hrozná ostrá bolest, hodně mě to vyděsilo a začala jsem se poprvé bát, navíc s malým to asi nevypadalo dobře, ale nikdo nám nechtěl nic říct, pořád jen koukali na monitor a říkali, že ozvy nejsou dobré.
Do toho se mi začalo chtít šíleně tlačit,celým tělem mi projela křeč a já prostě věděla, že musím. Pak začal pořádný šrumec nohy nahoru kyslík na obličej a tlačtě tlačte,najednou byl plný pokoj lidí. Dvě PA mi skočily na břicho a pořád jen rychle tlačte není to s miminkem dobrý. Manžel byl u mně a snažil se mi ze všech sil pomoct ale moc toho bohužel udělat nemohl.Porod skončil kleštěmi,nastřižení bolelo jak blázen a já jim tam odpadla, takže jsem ani nic necítila, když mi malého položili na břicho, jen úlevu že už to mám konečně za sebou
První noc jsem probrečela, měla jsem z toho fakt trauma, proč takhle, já jsem malého chtěla porodit v klidu a sama. Naštěstí, když mi druhý den broučka donesli a mažel za mnou přijel, ta hrůza ze mně spadla, ale nezapomenu na to nikdy. Teď se ptám, jestli sem já ta neschopná nebo to zvorali oni a nebo to tak prostě muselo být.
I přes to všecko to byl nejkrásnější den mého života a za malého bych dýchala, i za manžela a chceme další miminko, jen druhého porodu se opravdu bojím, co když zase selžu a nebudu schopná mimi porodit sama.
Přečtěte si také
Manžel chtěl otevřený vztah. Teď zuří, že mám víc milenců než on
- Anonymní
- 12.10.26
- 3271
S manželem jsme spolu patnáct let a vždycky jsme měli poměrně liberální vztah. Když tedy před časem přišel s návrhem na otevřený vztah, vlastně mě tím nepřekvapil. Prý jsme spolu dlouho, máme se...
Šéf k nám přijal člověka, aby stmelil kolektiv. Povedlo se mu to dokonale
- Anonymní
- 12.10.26
- 5892
Jednoho pondělního rána nám šéf oznámil, že do kanceláře nastupuje nový člověk. Prý aby nám pomohl se stmelit. Chvíli jsme na něj všichni jen koukali a nikdo pořádně nevěděl, co si pod tím...
Dcera přišla ze školy se zprávou: Táta čeká dítě s jinou ženou
- Anonymní
- 12.10.26
- 3823
O manželově vztahu jsem neměla tušení. Dozvěděla jsem se o něm až ve chvíli, kdy se naše desetiletá dcera vrátila ze školy a zeptala se mě, jestli bude mít sourozence. Někdo jí totiž řekl, že její...
Našla jsem manželovi porno v počítači, dost mě to uklidnilo
- Anonymní
- 12.10.26
- 1336
Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za to, že u manžela najdu porno. Jenže před pár měsíci, kdy se nám narodila dcera, skončil celý náš sexuální život a já marně hledala, co se stalo. Do té doby...
Tchyně nám dala milion na byt. Po poslední hádce chce ale všechno zpátky
- Anonymní
- 12.10.26
- 7253
Když nám tchyně před několika lety nabídla peníze na vlastní bydlení, připadalo mi to skoro neuvěřitelné. Měli jsme našetřeno, ale na byt, který jsme chtěli, nám pořád několik set tisíc chybělo....
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 3644
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 3262
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 2217
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1891
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 3215
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.