Jak se narodila Emmička
- Porod
- Pettynka
- 27.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Myslím že na tohle nikdy nezapomenu. Celé těhu jsme měli celkem pohodové. Jen nás trochu trápil vysoký tlak, ten se ale po lécích upravil. A potom jeětě poloha plodu koncem pánevním.
- 1
Strašně jsem si přála rodit normálně, skákat na tom balónu, ležet ve vaně, nechat se od přítele obskakovat, no ale Emmi nam udělala čáru přes rozpočet.
V pondělí 20. 6. jsem nastoupila do porodnice k plánovanému císaři, který měl být provedený v úterý ráno. Tak jsem po všch těch testech konečně ulehla na pokoji, že si odpočinu a rozhodnu se, jestli rodit v celkové narkóze a nebo spinálem. Jak si tak ležím najednou dost ostrá bolest v bříšku no a nutilo mě to letět na záchod… tak si říkám, asi jsem něco blbého snědla. No ani ne za pět minut sestříčka, ať si jdu na monitor. Na monitoru slábly ozvy, takže tam nastoupila doktorka a zkoušeli jsme si všelijak donutit k činnosti. Nakonec mi natáčeli monitor ve stoje, no hrůza. To teda ještě ta bolest nebyla tak hrozná.
Tak jsem se vrátila na pokoj, ale to už jsem sotva šla. Tak si říkám, že to půjdu říct doktorce, když tedy je to KP, abychom něco nezanedbaly.
No vylezla jsem na kozu, dokrotka do mně strčila ruku a praskal voda 
Jednak doktorka od hlavy až k patě celá mokrá a voda úplně zelená.
To už jsem se začínala bát. Tak prý, ať si jdu na pokoj pro mobil a zavolám přiteli, ža budeme rodit už dnes. Došla jsem na pokoj, voda pořád tekla, takže za mnou byla pěkná cestička.
Tak si mě vzali na porodní box na přípravu, napíchli mi kanylu, dali nejakou kapačku, cévku, (té jsem se bála a fakt to nic nebylo…) zabandážovali nohy a akorát dorazil přítel, to už byli kontrakce po dvou minutách, takže mazec. Ještě vím, že jsem volala našim, aby věděli, že za chvilku už budou babi a děda. Tři hodiny jsme čekali než připravní sál a abych byla i trošku na lačno, ono mi stejne cely den bylo tak divně, že jsem ani nic moc nejedla. Nejhorší bylo, že jsem se nemohla ani hnout, protože jsem byla na monitoru celé ty tři hodiny kvůli ozvám.
21:00. No, jak pro mě přijel ten potetovaný týpek, že jedem na sál, úplně se mi ulevilo. Pořád jsem si říkala, kdy se začnu bát, ale nějak to bylo vysvobození.
Nakonec jsem se rozhodla pro spinál a jsem opravdu ráda.
Na sále mi anesteziolog napíchnul kanylu do zad, a jak jsem začla cítit teplo od nohou, bylo po bolesti. dostala jsem plentu před obličej, prý abych jim do toho nemohla kecat (celkově to tam byl samý vtip)) a ve 21:21 mi ukázali Emmi. Byl to teda řev, hned, co jí vyndali. To bylo snad to nejkrásnější, co jsem zažila.
Potom ji vzali na zvážení. Měla 3440 g, míru nám řekli, až když jsme šli z porodnice, prý se KP neměří hned, aby je to nebolelo. Apgar skore 9, 10, 10. A pak mi ji zase vrátili, tak jsme se mazlily, Emmi oči dokořán a celou pěstičku v puse Jak doktoři šili břicho, to ani nevím Nějak jsem to přestala vnímat
No, mě pak vzali na JIP, plná emocí jsem stejně nemohla usnout a Emmi mi přivezli asi za dvě hodiny.
Druhý den ráno mě šoupli na šestinedělí, tam už to byla větší sranda.
No, celkově asi tak, pokud rodíte císařem, není se čeho bát. Bolí to až po asi týdnu, ale každým dnem je to lepší a lepší, a to mimi vám to vynahradí.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 127
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 122
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 265
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 164
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 148
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1892
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1135
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2040
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 835
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 507
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Pořád dumám a přemýšlím, zda jít pod celkovou nebo spinál (mám strach skrz ty problémy s dýcháním a tím cukáním jak z tebe tahají mimi). Cítila jsi to moc???? Zase bych ale příchod miminka nechtěla zaspat, takže fakt nevím 
. Mě uspali. Každopádně spíš po týdnu se mi konečně ulevilo od bolestí a jediný co mi fakt vadilo byl dren 
. 3 dny ho mít je fakt hnus
…nakonec jsem musela pod celkovou.
Říkal, že mě přemlouvat nebude, ale že mi to doporučuje. Ve 38 TT zváží mimi a podle toho rozhodne (pokud bude do 3,40kg - tak přirozeně), já se ale bojím.....kvůli mě je bezpečnější přirozený porod, ale u mimi je to naopak… Bála bych se o něj…Takže zase nevím a tápu 