Jarní miminka 2004 - trošku předčasný deníček o drogách a dětech
- Rodičovství
- kaciatko
- 17.09.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky holčiny, Tak jsem se až teď dostala k napsání deníčku. Původně jsem chtěla psát o tom, co je u nás nového, protože do deníčků pravidelně nepíšu, ale poslední dva dny jsem zažila dost zvláštní životní zkušenost, tak se o ní s vámi chci podělit a třeba také znát váš názor...
Jak možná některé víte, vedu skautský oddíl. Tam mi rukama prošla už celá řada dětí, některé odešly dřív, některé zůstaly do dospělosti a s některými jsem si vytvořila skoro rodičovský, nebo sourozenecký vztah. Tak jako s kamarádem, který je „jen" o 10 let mladší. Nemá rodiče- tatínek mu v 18-ti řekl, že není jeho syn a rozloučil se s ním, maminku od devíti let neviděl, jinou rodinu ze strany maminky nezná a s babičkou od „tatínka" se pohádali tak, že k ní už nechce ani jet. Oddíl se stal jeho rodinou a já jsem si k němu našla asi trošku jiný vztah než jenom jako k cizímu dítěti. Teď je mu 23 let a životem se protlouká jak se dá. Jsme pro něj s Dlouhánem asi jedni z mála lidí, kde je mu nabízena pomocná ruka.
A před dvěma dny přišel k nám domů, s tím, že v práci nezvládal pracovní vypětí tak to začal řešit šňupáním perníku - protože pak dýl vydržel pracovat. V našem městě je problém s tím, že tady dost práce nabízejí podnikatelé z Ruska a tam prostě osmihodinová pracovní doba neexistuje, takže buď pracovat chcete, nebo ne…
Ve spoustě knížek se píše o tom, jak takovou situaci řešit, co je správné, ale když to potom zažijete na vlastní kůži, je skoro nemožné se „správně" chovat. Pořád si v duchu říkám, že bych ho měla poslat k odborníkům, kam nechce, tvrdí, že závislý není, že šňupáním nevzniká fyzická závislost, že vydrží bez toho, aby si šel sehnat další dávku a všechny ty řeči, které jsou naprosto jasnou známkou toho, že ztrácí pojem o realitě. Už tři dny nebyl v práci, nedal tam o sobě vědět, telefon nebere…
Holky já nevím co mám dělat. Strašně mi na tom človíčkovi záleží, ale vím, že to, že u nás přespí, že se vykoupe, dostane najíst jeho problémy nevyřeší. Jak mu mám pomoct? Někde se píše, že nejlepší je se na něj vykašlat aby si to vyřešil sám, jenže toho já schopná asi nejsem. Jinak v tom, že bychom mu mohli nějak pomoci mám podporu svého manžela, jenže jak?
Omlouvám se všem, koho jsem třeba rozesmutnila, vím že naše děti jsou ještě malé, ale čas uteče jako voda a já si vůbec neumím představit, že by můj malinký andílek Lukášek někdy bral drogy???
Možná je můj deníček zmatený, jestli byste chtěli ráda vám odpovím, když se budete chtít na něco ještě zeptat…
Kačí a Dlouhán a Lukášek
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1532
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 896
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1559
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 644
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 379
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20213
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2580
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2853
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2564
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1730
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....