JARŇULKY 2005 - Kréta podruhé
- Rodičovství
- iv-ka
- 06.10.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, tak hlavně pro Hajdulku, ať to stihne ještě před porodemJ a taky pro Skrolan, snad ti dovča ještě nevybledla, tak ať si to připomeneš při tom podzimu u nás no a samozřejmě pro všechny, co chtějí mrknout, jak jsme se měli na Krétě, v letovisku Agia Marina kousínek od města Chania..
Kluci a letadlo: středa 24.9. odlet ve 12h - posunul se jen o půl hodiny, měli jsme rezervovaná sedladla všichni u sebe (kamarádky manžel pracuje na letišti, byla jsem mooc ráda), takže můj taťka se ženou seděli přes uličku a byli jsme hned vpředu, tak se mohl i Ondra trochu protáhnout - ale byl super, sice při vzletu řval, byl už úplně hotovej, ale usnul a spal něco přes hodinku, a pak jsme to zvládli s hračkama a s knížkou. Let trval 2,5 hodiny, bylo to tak akorát, delší už by bylo o nervy moje i cestujících. Lukin úplně OK, po jídle dokonce krásně usnul a spal až do přistání.
Cesta zpět ještě lepší, měli jsme strach o místa, ale někdo ve frontě mi řekl - běžte dopředu, máte přece děti, tak jsem to tam rozpoutala, řekla: „všichni s dětma mají jít dopředu“ a nikdo nic nenamítal:) takže jsme zase seděli společně. Letěli jsme ráno 4.10. v 9:40 a sice jsme museli v 5 vstávat, ale zas Ondra usnul ještě než se letadlo stačilo vznést a spal krásně přes hodinku a zbytek jsme taky pěkně zvládli, Lukin taky ukázkově - najedl se, usnul a vzbudil se nad Brnem.
Na Krétě nás přivítalo teplíčko, i když trochu pod mrakem, měli jsme asi štěstí na počasí, delegátka říkala, že týden před náma byla docela kosa. My měli krásně až do neděle, koupačka, přes poledne pařák - děti spali cca do 15, pak sváča a zas ven. Měli jsme polopenzi, obědy jsme řešili - kluci měli většinou chleba se sýrem, nebo šunkou, nebo přesnídávku, prostě něco studenýho, dopoledne i odpoledne jsem je cpala místním ovocem (vynikající hrozny bez pecek, broskve byly taky dobrý, meloun z obchodu byl taky výbornej..)
V neděli nám přistavili auto - půjčili jsme si na 5 dnů, akorát včas, zrovna se začlo mračit, tak jsme se sbalili a na spaní po obědě vyrazili s dětma dál na západ (pro znalé: pláž Fallasarna, úplně na západním pobřeží nahoře, taky jsme našli nejstarší olivovník na světě - k tomu se ještě vrátím). To byl jedinej den, kdy i pršelo, v podstatě od odpoledne a celou noc, říkala jsem si - no potěš, máme po létě.. naštěstí hned v pondělí ráno zase sluníčko a pak dokonce poslední 3 dny úplnej pařák, tento týden to tam odhaduju na 30 stupňůJ
Naši byli spokojení, snažili jsme se je zas tak moc nepřetěžovat, i když původně jsme měli v úmyslu se s nima ob den střídat, ale kluci jezdili spíš s náma na výlet (protože to by pro ně nebyla dovolená, ale galeje, když nejsou zvyklíJ - takže v úterý jsme zase na spaní vyrazili, tentokrát směr jih, na Elafonisi, přejezd přes hory byl prostě úžasnej, Elafonisi je krásná pláž, kde je to jak někde v karibiku, nádherné modré moře, na pláži růžový písek (od rozdrcených mušliček, místí rarita, samozřejmě chráněná), přebrodili jsme se lagunou na chráněný písečný ostrůvek, fakt krásný místo, podle mě asi nejlepší výlet. Cestou zpět jsme v horách nakoupili olivový olej - opravdu vynikající, podle průvodce jeden z nejkvalitnějších, taky místí tymiánový med a ještě nějaký zavařeniny domácí a taky úplně výborný bílý víno, to jsme večer vypařili s našima a mooc nám chutnaloJ super ceny, super lidi - pohostinní, když jsme nakoupili, tak nás ještě obdarovali skleničkou navíc, je tam asi moc těžký život, ale Kréťané jsou moc milí. Snažila jsem se vždycky aspoň poděkovat - EVCHARISTÓ je děkuji a KALI MÉRA dobré ráno - Lukin se to naučil hned a pak furt všechny zdravil a děkoval a oni byli úplně hotovíJ
K tomu olivovníku - den před odjezdem jsem si v nějakým cestopise na netu přečetla, že Robert Fulghum v románu Třetí přání píše dost o Krétě a o Chani (bydleli jsme kousek od ní, krásný město s benátským přístavem) a tak jsem si tu knížku ještě rychle před odletem koupila a bylo to úplně super číst si o těchmístech, kde jsme prakticky bydleli a pak podle knížky jet hledat - například právě ten olivovník- ten jsme našli jenom podle té knížky a přitom je to tak úžasnej strom - vědci odhadují, že má snad 3000 let - vložím fotku, nepředstavitelný co už asi všechno ten strom zažil..a takových míst bylo víc a my jsme je hledali podle knížky - takže Skrolan, doporučuju přečíst si ten román a Hajdulko ty taky povinně
no zkrátka to mělo takový svoje kouzlo něco najít podle knížky.
Náš poslední výlet jsme jeli s Radkem sami, naši hlídali od rána do večera - hlídali vlastně takhle jen jeden den a myslím že jim to tak akorát stačiloJ(jinak jsme se střídali u večeří a snídaní a taky třeba pohlídal ta´tka přes oběd když kluci spali, nebo večer jsme si zašli na koktejl a tak, ale celý den je měli jen jednou) - no a to jsme jeli přes celou Krétu, dolů na jih na další pověstnou pláž Preveli - je to u ústí řeky do moře a rostou tam palmy a je to další krásný místo.. pak jsme přejižděli zase hory, jih Kréty nás teda vůbec nebavil a střed taky moc ne, už mi bylo docela blbě z těch toček furt. Dojeli jsme nahoru do Heraklionu a zkoukli aspoň Knossos - nejdřív jsem nechtěla, ale pak jsem byla ráda, že to vidím, přece jenom to místo se svou historií na mě zapůsobilo. Zpátky jsme to vzali ještě přes další krásné město Rhetymno - dokonce se mi zdálo hezčí než Chania, spousta uzounkých uliček a neuvěřitelných hospůdek.. ale možná to bylo tím, že už byl večer a tak to mělo takový kouzlo, v samotné Chani jsme byli asi třikrát a jen přes den. Ale jinak Chania byla taky moc krásná.
Poslední den, kdy jsme měli auto tak jeli naši na výlet, taťka je přes to jídlo (no jsem celá po něm J ) tak zas jeli do hor pro olivový olej a med a zajeli nakonec až na Elafonisi, taky se jim to moc líbilo. Odpoledne jsme ještě zajeli pro řecký jogurt do Vryses (cca 30km od Chanie - to jsem si taky někde vyčetla v cestopise, prodávali tam jogurt v keramické míse po 1,5kg a celou cestu domů jsme všichni trnuli, co ty naše jogurty v kufrech asi dělají.. no přežili to naštěstí. Ještě jsme si dovezli kolo krétského sýra (míchaný z kozího a ovčího mlíka, pěknej smraďoch, ale moooc dobrej) a taky ty medy a olej - no prostě máme doma furt něco řeckýho na jídloJ
Kluci a moře - super, Lukášek furt ochutnával, jak je moře slaný, samozřejmě byl nadšený na pláži a já taky - stavěli jsme hrady (teda hlavně maminka), zahrabávali se do písku (i maminka) a vůbec všechno jsem tak nějak asi prožívala nějak intenzivně, ani jsem nečekala, že mě to moře tak vezme za srdíčko..Nikdy mě dovolená u moře nechyběla, ale už chápu, co na tom všichni mají - byl to krásný pocit, vůně slaného moře, vlny.. asi jsem k tomu musela trochu dospět. A samozřejmě jsemRyba, takže moře jsem si prostě zamilovala (pro vysvětlení - u moře jsem byla jako malá s našima v Jugoslávii - to mě byly asi 3 a 4 roky, pak asi v roce 95 ještě s mojí maminkou, tehdy mě moře prudce nebavilo, v mých 17 letech jet k moři s matkou a jejím přítelem byl pro mě horor - no byla to moje poslední dovolená s mámou, což jsem tehdy samozřejmě nemohla tušit - zkrátka tohle Řecko bylo pro mě prostě úžasný!!!
Ondra a moře - i když voda pro mě byla teplá, pro něj asi moc ne, bál se i toho šumění a těch vln, no neznal to, takže řval jak tur, když jsem ho vzala v náručí do vody, zvykl si až ke konci, poslední 3 dny už se vyloženě bavil, jak ta voda pořád srandovně mizí a zase mu zalije nožkyJ takže se většinou jen batolil po písku, byl úplně celej pískovej, písek měl prostě všude. No ale jinak byl dobrej, v rámci možností, lezl všude jak velkej brácha (na strom, co si z něho Luki udělal popelářský auto a furt nám lezl do hradů a bořil, ale Luki to nesl statečně)
Jinak já chtěla ještě vidět soutěsku Samaria, co mi doporučila Hajdula, ale to jsme nakonec vzdali, Radek odjížděl s celkem bolavýma zádama, tak měl strach, že to neujde - mmch tu dovolenou potřeboval jak sůl, je neustále pod tlakem a přepracovanej - taky tam po práci ani nevzdechl a záda pak už nebolely..no zkrátka jsme to nelámali přes koleno, třeba zase někdy na Krétu poletímeJ
No a konečně to jídlo - neuvěřitelný zážitek pro mě a i pro mýho taťku, Radek přece jen už z práce něco zcestoval a v dobrých hotelech jedl, no já to ještě nezažila, takže to bylo fakt NĚCO - snídaně i večeře formou švédských stolů, přičemž snídaně jsem se furt snažila držet, mě ty vajíčka a slanina zas tak neberou, takže já se vyžívala v jogurtu s medem, různý sušený ovoce, nebo kompoty, Lukin ulítával na toastu s Nutelou - to jsme doma moc nevedli, tak si tam užíval Nutelu naplnoJ - ale ty večeře - každý večer výběr, různý řecký speciality, grilovaný lilky, ryby na olivách, zapečené nákypy, mořské plody - hlavně kalamáry a mušle, to jsem byla šťastná, že jsem to ochutnala konečněJmě prostě chutnalo všecko (což jak by řekl Radek, není žádnej div, ale bylo to prostě výborný). Když jsem se i v neděli večer strašně přejedla, tak pak už se mi dařilo krotit, jedla jsem jen ryby a ty grilovaný zeleniny a zapečený lilky a tak, maso už moc ne, zato jsem si každej večer naložila jako druhý chod talíř řeckýho salátu, tuny oliv a sýra Fety a kydla si tzaciky. Ke třetímu chodu už jsem se většinou nezmohla - to byly zákusky a sladký, zmrzlina - to jsem zvládla jen jednou místo salátu si dát to sladký, ale taky to měli výborný. No taťka zvládal i salát i zákuskyJJá si nedala salát a tzaciky až poslední večer, to už jsem fakt nemohla, ale svůj cíl jsem splnila - přežrat se řeckýho salátu, protože ho miluju a doma tak dobrej neníJ
Tak, kdo dočetl až sem, tak doufám, že jste se ještě trochu letně naladili, že vám tečou slinyJ
- já si ještě chvíli budu užívat zdravých dětí, než něco Luki dotáhne ze školky (odlítali jsme vcelku mírně nachlazení, slunce a průplach mořskou vodou odvedl vynikající práciJ ), všem marodům přeju brzké uzdravení a snad se postupně začnu zapojovat, až zlikviduju ten bordel doma.
Tak ahoj
iv-ka a Luki 3 a 3/4 roku a Ondra 1 a 1/4 roku
Peletonek :
Ivous - 15.2. Eliška
Kris - 17.2 . Vojta
Gabule- 18.2. Štěpán, 11.9.2007 Emma
Maka- 18.2. Michal, 18.12.2006 Matěj
Irias- 18.2. Štěpán
Borůfka- 19.2. Erik,23.7.2006 Adam, 6.7.2008 Teodora
Solcka- 19.2. Ondřej, 29.1.08 Martin
Skrolan- 25.2. Jakub,1.9.1996 Dominika
Luja- 26.2. Jakub, 13.7.2006 Kryštof
Hajdula- 28.2. Ondra, Barborka- 10/10 2008
Iv-ka- 28.2. Lukáš,20.7.2007 Ondrášek
Krista- 7.3. Zuzanka, 1.3.2007 Tomášek
Mava- 7.3. Libor, TP 16/3 2009
Liduška- 11.3. Ríša, 12.7.2007 Niki
Monika M- 17.3 Terezka, 29.8.2006 Filípek
Petulinka- 18.3. Sofie, 25.2.2008 Evžen
Julie- 19.3. Albert
MaKačka- 19.3. Bára
Lily- 24.3. Leuška
Ifča- 30.3. Jakub, 2.7.2008 Kačenka
Efča- 30.3.Vojta, TP 19/3 2009
Pískle- 3.4. Matěj
Sandrik- 3.4. Anetka
Dana 26- 14.4. Vojta,6.2.2001 Mirda
Olda- 15.4. Vítek
Brňačka- 3.5. Nelinka
MataP- 20.6.2003 Roderick, 24.4.2006 Frederika, 16.1.2008 Beatrica
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1594
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1632
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20601
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....