JARŇULKY 9 - první srazík
- Těhotenství
- Krista
- 07.10.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé spolutěhulky, Tak tento deníček bude o našem prvním pražském srazu. První srazík se konal 30.9. v 18:00 ve Vesmírné kavárně v Praze. Tedy byl to spíše minisrazík, původně slibně se rozvíjející seznam účastnic se nakonec smrsknul na čtyři kousky: Borůfka, Hajdula, MaKačka a Krista.
Dofuněla jsem jako třetí v pořadí, kopeček od Václaváku mi dal zabrat, věděla jsem,že jdu pozdě, tak jsem se snažila chvátat tak, abych se nezadýchala, což nejde. Hned u dveří seděla taková dámská skupinka, která si mě změřila nepřátelským pohledem, pak jsem si uvědomila, že jsou ty holky strašně mladé a hubené, tudíž to nemůžou být Jarňulky! Naštěstí o kus dál seděla úplně normální dvojka s Betynkou (poznávací znamení), takže se mi dost ulevilo.
Samozřejmě jsem hned koukala na břicha. Největší má tedy rozhodně Hajdula, ač není služebně nejstarší. Nad Borůfkou bych asi chvíli váhala, ale při bližším zkoumání tam je taky soudeček. MaKačka má zatím placku, protože stále ještě zvracívá (ale pytlíček s blitíčkem na důkaz nedonesla) a navíc je ?nejmladší?. Já jsem tak někde uprostřed, vzhledem k týdnu. Těžko se to soudí, když jsme se neznaly za netěhotna.
Konstatovaly jsme jistou úchylku v našem chování: pořád čučíme ženským na břicha. Škoda, že už začíná zima a spousta se toho schová. Připadá nám, že všude pobíhá spousta těhotných, u Kačky v práci jsou snad čtyři?, u Hajduly je taky něco, v mém okolí jsou taky, prostě nevím nevím, kde berou demografové své statistiky. Podle mě budeme na jaře rodit ve křoví před porodnicí, protože uvnitř už nebude místo.
Přišlo mi legrační, že dvě holky zjistily, že chodí ke stejnému doktorovi na UTZ a další dvě si pokecaly o jakémsi místě za Prahou, kde to obě dobře znají?no, pak že je Praha velká.
Probíraly jsme také, kdy odejdeme z práce. Vypadá to, že holky pojedou až do těch šesti týdnů před porodem. Uf, já tedy naštěstí ne, pohybuji se v podivném prostředí filmového průmyslu, takže odcházím koncem roku a do té půlky března se budu válet doma. Chudák Hajdula, s tou šéf nemluví za ?zradu? po osmi letech, no?nebudu se raději vyjadřovat.
Nemohly jsme nevzpomenout na Máťu. Hodně nás to všechny vzalo. Všechny jsme si uvědomily, jak je ten náš stav křehký. A jaké má někdo štěstí, že hulí, chlastá, žije příšerně a pak má krásný zdravý děti. Jo, prostě to je život.
Došlo samozřejmě na kočáry , postýlky a oblečení, to víte, ženský. Hodně byl vychválen Špuntík. Koukala jsem, jak to mají holky zmáklý, já zatím na takové věci nijak nemyslím. Všichni kupujeme nová auta ? kombíky. Tedy kromě Borůfkovic, ti jdou rovnou do autobusu. No, do tranzita, budou vozit hodně pasažérů.
Když jsem si odskočila, tak holky něco povídaly, kolik přibraly, ale to jsem nezachytila.
Stejně, napadlo vás někdy, že budete někomu závidět, že má velký břicho a že přibral?
Bože, jak já bych si přála mít už pořádný obrovský sud, který by se nedal přehlídnout!
Nějak jsme zatím neřešily porody a kde to kdo plánuje, jen MaKačka už má jasno ohledně Medy díky zkušenosti ségry, myslím, že už to tady jednou psala.
Teď něco k prostředí. Shodly jsme se, že už nevíme, kdo to vymyslel, že se to bude konat právě tam. Bylo to velmi netradiční, obsluhují mentálně postižení lidé, takže člověk musí být trochu tolerantní. Myslím, že je to super myšlenka, jak zapojit tyhle lidi do života. Přináší to ovšem spoustu komických situací. Tím nechci říct, že se těm lidem zle směju, ale prostě je legrační, když si objednáte jahodový a banánový koktejl a dostanete dva banánové, když obsluha pokaždé, když přijde znovu slušně pozdraví, když místo zmrzliny s horkými lesními plody dostanete zmrzlinovo ovocnou kašičku a tak. Asi to vyhrála Borůfka s ovocným salátem a Ma Kačka s palačinkou, kterou údajně i udržela. Nevím, jak ostatní, ale mě v tom prostředí zamrazilo, jaký by to bylo mít mentálně postižené dítě, jestli bych to vůbec zvládla?asi ne, nevím.
Marně vzpomínám, co ještě jsme povídaly, určitě jsem něco vynechala?.tak se nezlobte, nejsem zrovna spisovatelka.
Rozloučily jsme se v 8. Za sebe můžu říct, že to byly dvě moc příjemně strávené hodinky. Všechny holky byly úplně normální, žádný hloupý pipky, přišlo mi, jako že se už známe dávno. Prostě nás cosi spojuje. Jo, a víte, kdo je nejukecanější? Hajdula!
Příště bychom se mohly sletět o víkendu, třeba by přijely i některé mimopražské. Jen je potřeba to říct včas. Vidím to tak na konec listopadu, ještě než začne úplně nejhektičtější vánoční období.
Mějte se moc pěkně!
Kristýna + ještěrka 17+1
P.S. A když jsem přišla domů, tak jsem na oslavu sežrala kus uheráku a skleničku naloženého česneku.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 1864
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 1334
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 977
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 279
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 6132
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3384
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 10972
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 11927
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2259
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7250
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...