Jsem kluk . . .
- Těhotenství
- andela
- 02.09.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj tety, nedá mi to a musím se vám pochlubit. Slyšel jsem že sem udělal mamince a tatínkovi veeelikou radost. Včera jsem byl s maminkou na vyšetření srdíčka.
Byl tam s námi i tatínek a koukal taky. Mám ho prý krásné a hlavně zdravé.To jsem si už myslel předtím, ale pan doktor tomu rozumí víc, tak jsem byl potichu, jen jsem si parkrát kopnul do té věci, co se na mě tlačila přes maminčino bříško. Pak maminka poprosila aby se pan doktor podíval mezi moje nožičky. Teda řeknu vám, docela jsem se styděl. Nechápu co je tam ke koukání.Ale nestačil jsem se rychle schovat. Tak se pan doktor podíval, a ukazuje mamince jedno stehýnko, druhý, a mezi nima malinkého pindíka. Maminka začla brečet. Až pak jsem pochopil že brečí štěstím že jsem kluk. já tedy nevím, co je na tom, já už to vím od začátku. Teď jsem tedy oficiálně kluk, a budu se jmenovat jaroušek. Docela se mi to zamlouvá, je to lepší než Anička
. A večer, když jsme šli spát (tedy mamka s taťkou, mě se ještě nechtělo) dostal jsem od táty velikou pusu. To byla sranda, ani nevěděl kam mi jí dal. Pak jsem se ještě parkrát protáhnul, zavrtěl a spinkal jsem taky.
Mějte se milé tety krásně, a dejte pozor na moje kamarády a kamarádky v bříškách, ať se mají stejně dobře jako já u maminky.
Pa pa jaroušek 22tt maminka Andělka
Přečtěte si také
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 7
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 26
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 53
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1851
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2369
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2015
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 779
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 688
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1822
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1920
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...