Když máte doma (ne)jedlíka III
- Rodičovství
- alena36
- 26.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak to pokračuje s mojí Verunkou a jídlem.
Rozhodla jsem se napsat další pokračování mého povídání o mé dcerce, která v jídle zatím nenašla zvláštní potěšení.
Kdo četl mé předchozí deníčky, ví, čím vším jsme si museli s Verunkou projít. Ti, kdo je nečetli …Verunka se narodila 15.3.2012 s PV 3,120 kg a 46 cm. Od narození nesnášela kojení, krmení, cokoliv, co se týkalo jídla. Nejhorší měsíce byly okolo 3-5 měsíce, dobrovolně nejedla vůbec, veškeré krmení probíhalo násilím s řevem. A doktoři? 3 pobyty v nemocnici s verdiktem – fyzicky je zdravá, žádná alergie, jen prostě nechce jíst.
A tak jsme bojovali. Úderem 4. měsíce jsem okamžitě najela na příkrmy, ale nastal děs a hrůza. Každá nová chuť jí způsobovala zvracení, první pokrmy ze lžičky byly asi tak 30 g, víc se mi do ní nepodařilo dostat. Na půl roce měla 5,5 kg. A ležela jak placka. Nějaké otáčení na bříško ani omylem. Cvičili jsme na míči, ale Veru je prostě lenoch.
Snažím se do ní dostat jídlo 6× denně, každé ráno vstávám v 5, abych Veru probudila a nalila do ní mléko, je to jako ruská ruleta – bude blinkat, nebude blinkat, nakupuji levné utěrky a každé krmení obkládám Verunku, ale mnohdy nezachráním ani oblečení. Co do ní pracně narvu stříkačkou, vzápětí letí ven. Poslední krmení je v 10 večer. Veru opět probouzím, a opět ruská ruleta. UM prostě nesnáší, příkrmy zdaleka nestačí na pokrytí jídla.
V 8 měsících se konečně sama otáčí na břicho, ale moc se do toho nehrne. Stále krmím 6× denně, lžičkou taka max 60 g, ječí u toho, musím dávat pozor, aby jí nezaskočilo. Začíná mi z toho slušně hrabat a rodina mě přesvědčuje, abych odbourala to krmení v 10 večer. Veru už je v 10 večer nepříčetná, chce spát a já do ní rvu mlíko, které nesnáší….. Váha na 8 měsících 6,09 kg
V 9 měsících začíná couvat a šoupat se po zadku dozadu. Nějaké lezení ani omylem. Ale musím říct, že ze lžičky už tolik neječí, občas sní i 80 g. Na radu rodiny odbourávám krmení v 10 večer, takže další úkol je zajistit, aby přibírala při 5 jídlech denně. Váha na 9 měsících necelých 6,5 kg, takže i při 5 jídlech jde nahoru.
Po 9 měsíci se jídlo začíná zlepšovat, krmím už 110 g, UM stále stříkačkou, ranní krmení posunuji na 6 hodinu ranní, poslední jídlo mezi 8 a půl devátou večer. Ještě nesedí a tak krmím na klíně. Občas šavle, váha na 10 měsících 6,8 kg, takže i Dr. je spokojená.
Následující 2 měsíce jí stejné dávky a stále stejný sortiment, ale krmení na klíně už nechce, tak mezi 11 a 12 měsícem začínám krmit v židličce. Na roce váha 7,05 kg, takže zkouším dávat 120 g. Daří se.
Verunce je rok. Nesedí, couvá na kolínkách, ale je děsnej lenoch. Každá nová chuť s ní otřese v základech. Někdy to bohužel i vyhodí. Na roční kontrole dostaneme úkol naučit Verunku jíst ovoce. Naposledy ovoce vyhodila takovým stylem, že mi ještě teď vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Ale začít se musí. Takže Verunko, musíš si zvykat. Pár dnů po prvních narozeninách místo UM dostáváš ovocnou přesnídávku s piškoty. Po první lžičce se otřásáš, jak kdybych ti dala citrón a dávíš i to, co v žaludku skoro nemáš. Ale nakonec sníš 80 g. Další den po 20 g zase šavle, ale nakonec zbaštíš 100 g. No a třetí den už zvládáš bez blinkání 120 g. Úkol splněn.
Co ale s tím ranním UM, které evidentně nesnášíš. Tak zkusíme kašičku, ráno opět malá šavlička, ale další den už ráno sníš 110 g.
Vypadá to, že ti jídlo přestává vadit a já si konečně mohu trochu oddechnout.
Ne, že by si říkala sama ham, ale občas i otevřeš pusinku. Po roce bojů se snad vše obrací k lepšímu. Týden po prvních narozeninách sis sedla.
Verunko, všechno to doženeš. Už teď je z tebe usměvavá holčička s tvářičkama jak syslík a děláš mi radost.
A všem, kteří mají doma nejedlíka. Vydržte, jednou se to zlomí. Ani já tomu před půl rokem nevěřila. Možná i Verunka bude mít opět období, kdy bude odmítat, ale přežila první nejdůležitější rok svého života a to je hlavní.
Přečtěte si také
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 1870
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 6606
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 3122
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 3230
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 1004
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 4630
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 1328
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 2190
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 4308
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 4125
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...