Vánoční zamyšlení
- O životě
- alena36
- 28.12.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ještě v létě jsem si říkala, jaké to je štěstí, že jsme všichni zdraví, nikdo si nic nezlomil, děti jsou zdravé. Řešila jsem blbosti, které z dnešního hlediska nebyly vůbec podstatné. Kdybych tušila, co přinese podzim a zima. Ale asi je dobře, že nevíme, co nás čeká, protože mnozí by to asi nevydrželi.
Bráchu na podzim začala bolet hlava. Nic nenormálního. Jezdil na kole, sportoval. V listopadu začal špatně vidět, motala se mu hlava a my si naivně mysleli, že je to od krční páteře. Na 17.11. nikdy nezapomenu. Maminka mi volala, že brácha musel na pohotovost do Motola a prý má nádor na mozku.
Nádor? Můj brácha? To ne… je to operovatelné, je to rakovina? Představa, že by mi můj milovaný bráška mohl umřít, jsem nedokázala vydejchat. Najednou vše, co jsem do té doby řešila, bylo nic. Jen ať to jde vyoperovat a není to zhoubné.
Další zprávy byly jednou dobré, jednou méně dobré. Doktoři zjišťovali, co se s tím dá dělat. Nejdřív operace v pondělí, pak se odsouvala, nevědělo se, jestli to půjde ven, nebo jen histologie a další léčba.
Nakonec den D padl na 28.11. A aby toho nebylo málo na moje a maminčiny nervy, tak maminka šla s drobným krvácením na gynekologii a kolečko obvodní gynekolog-ambulance Motol. Den před operací bráchy mi maminka volala, že jde 1.12. také na opraci - kyretáž, ale prý tam něco našli.
Asi chápete, co se ve mě dělo. Představa, že přijdu ještě o maminku, mě dorazila. Snažila jsem se držet, ale nešlo to. Člověk je paralyzován. Musela jsem se postarat o děti, to mě donutilo trochu fungovat.
Přišel den operace bráchy. Máme si prá zavolat po 14. hodině. Na sál jde ráno. Nejhorší bylo čekání po té 14. hodině.. Nakonec před třetí přišla SMS od mamky, že volala do Motola, brácha je operaci a spí…
Zkrátím to. Za 5 dní ho pustili z JIP a za další 5 dnů šel domů. Teď ještě ta histologie, ale vyndali, co se dalo. Operace u maminky proběhla, ale histologie bude prý 17.12. Výsledek - zhoubný tumor na děložní sliznici - po Novém roce hysterektomie.
A výsledek u bráchy - naštěstí NEZHOUBNÝ nádor, ale čeká ho radioterapie a pilulková chemoterapie.
A maminka? Musím doufat, že to zvládne a že to vyndají vše i s tím hajzlíkem.
A proč se tento článek jmenuje vánoční zamyšlení…
Každý z nás řeší to, co ho trápí, ale mnohdy jsou to opravdu malichernosti. Jsme rozhádaní se svou rodinou, řešíme žabomyší války. A přitom to nejdůležitější považujeme za samozřejmé. Přejeme si to každé narozeniny, svátek, ale mnozí z nás to považují za klišé. Já taky. Až do toho 17.11. Co mám na mysli? ZDRAVÍ. Obyčejné slovo s magickým významem. U bráchy je již velká šance na úplné vyléčení, u maminky snad také…
Letošní vánoce si paradoxně užiju. Proč? Možná jsou to poslední Vánoce s mými milovanými. Doufám, že se mýlím, ale člověk nikdy neví. Proto si to užiju, jako by se to nemělo opakovat.
A vás prosím přestaňte se hádat kvůli malichernostem, usmiřete se s tím, s kým jste rozhádaní, ať pak nelitujete, že jste to nestihli. A pod letošní stromeček a do roku 2015 nejenom mé rodině, ale vám všem přeji kromě rozzářených očí vašich dětí jediné: ZDRAVÍ. A vy už teď víte proč.
Přečtěte si také
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 699
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 627
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 409
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 1228
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 1048
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 3549
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 6476
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2341
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 2483
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 873
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...