Kojenie je boj
- Rodičovství
- soldi
- 13.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vždy som si myslela, že kojenie je tá najprirodzenejšia a najjednoduchšia vec na svete. Pre niekoho možno áno, tento denník je však dôkazom, že ja medzi tie šťastné rozhodne nepatrím. Ozaj, sľubujem, že nebudem taká rozvláčna ako v denníku o pôrode :D
moj anjelik
ked sa napapka :)
- 4
Keďže som mala taký pôrod, aký som mala, a bola som po ňom neskutočne vyčerpaná a unavená - v podstate som prespala dva nasledujúce dni, tak nič také ako prvé priloženie na pôrodnej sále sa nekonalo. Vôbec mi to nevadilo, neprikladala som tomu dôležitosť, však koľkým ženám deti nepriložili a nebol žiadny problém (som si myslela). Prvé priloženie sa de facto nekonalo vôbec, keďže sestričky mi malého len doniesli každé tri hodiny na 20 minút a hneď šli preč. Bola som na izbe sama, tak som sa o niečo aj pokúšala, ale absolútna neskúsenosť v tejto oblasti sa veľmi rýchlo prejavila, takže nakoniec som sa len vytešovala z krátkej prítomnosti malého a prikladanie ani neskúšala.
Na druhy deň začal byť Leo uplakaný - bol hladný - tak prišla sestrička, pozrela na moje prsia a povedala, že s týmto ja kojiť bez klobúčikov nebudem. Klobúčiky som nechcela, tušila som, že to asi nie je dobré, aj keď dôvod som vtedy ešte nepoznala (avšak čoskoro som ho zistila, ale o tom až neskôr). Teraz už viem, že s mojimi prsiami nebolo nič zlé, len ako som bola naliata vodou(kto čítal predchádzajúci denník, tak vie) čo ešte zhoršila oxytocinova infúzia, tak som mala prsia veľmi naliate, stačilo by trosku pomačkať dvorec a nebol by žiadny problém. To však sestrička (že vraj laktačná poradkyňa!) vôbec netušila a hneď ma zrušila tými klobúčikmi. okamžite som teda volala manželovi a dala potrebné inštrukcie. Keď ich doniesol, jooj, to bolo radosti z mojej strany, malý sa krásne „prisal“ a tieklo mu kolostrum, potom už aj mliečko. Aká som bola na seba hrdá, ako som sa tešila z prúdu mliečka a spokojného dieťatka.
Z pôrodnice sme odchádzali so záznamom - plne kojené dieťa. Leo z môjho mliečka krásne priberal a prospieval. Avšak 5 dni po návrate z pôrodnice som sa zobudila s horúčkou 38,5 a veľkou červenou škvrnou na prsníku. Po naštudovaní internetu som nasadila ibalgin na potlačenie zápalu a verila, že už sa to nezopakuje. Ale chyba! o týždeň sa zápal prsníka zopakoval - pre zmenu na druhej strane. Bola som unavená a vyčerpaná a na dôvažok už Leovi nestačilo piť každé tri hodiny ako doteraz, ale zrazu si pýtal každú hodinu! Nerozumela som, čo sa deje, že prečo je z môjho kľudného anjelika zrazu uplakané nespokojné dieťatko. Však pil aj hodinu, to mu muselo predsa stačiť. Keď som však videla ako sa trápi, poslala som muža do lekárne pre Nutrilon, aj keď som stále odmietala uveriť, že by mohlo ísť o nedostatok mliečka, však doteraz ho bolo nadbytok. Bohužiaľ sa ukázalo, že skutočne bol len hladnučký 
Tak som začala dokrmovať cez fľašku UM a popritom skúšala kojiť - stále s klobúčikmi. Bola som zúfala, že moje dieťa je na UM, neustále som plakala, že nedokážem zasýtiť toho drobného človiečika, ktorý je na mne zavislý.
Po troch dňoch takéhoto trápenia som sa rozhodla kontaktovať jednu LP z mamily, ktorú som spoznala ešte ako tehotná a hneď sme si padli do oka. Opísala som jej svoj problém - opakujúce sa zápaly, neprisávajúce sa dieťa, dokrmovanie UM, klobúčiky. Hneď ďalší deň sme sa stretli. Veľmi ma povzbudila, kázala vykašlať sa na fľašu a ukázala mi kŕmenie po cievke, poradila motilium na zvýšenie tvorby mliečka a odporučila odstriekavať MM a dať najprv to, až potom dokrmiť UM ak to bude potrebné (našťastie to bolo potrebné len tri dni,potom som už mala dostatok MM). Vysvetlila mi, že tým, že som mala mliečka nadbytok, tak to malému tieklo cez klobúčiky ako z fľaše, čiže vôbec sa nemusel pri pití namáhať. A tým, že mliečko nesal, tak sa hromadilo a to spôsobovalo zápaly. Ešte v ten deň som klobúčiky vyhodila do koša a nahradila ich cievkou a odsávačkou. Od LP som odchádzala plná pozitívnej energie a nadšená ako nám všetko pôjde. Nasledujúce 4 dni som sa intímne zoznámila s odsávačkou a malému trénovala sací reflex krmením cievkou po prste.
Nasledovala ďalšia návšteva LP, ktorá sa nadchýňala malým a ukázala mi ako ho skúšať priložiť k prsiam. Na náš veľký údiv sa okamžite prisal. bolo to síce len na pár sekúnd, ale dokázal to! Zas som odchádzala úplne nadšená. Toto nadšenie však postupom dni a nekonečným kolotočom odsávania, prikladania, kŕmenia po cievke klesalo. Začínala som sa zmierovať s tým, že to už nikdy ani inak nebude, Leo sa síce prisal takmer vždy, ale len na par sekúnd, potom sa púšťal a odmietal to zopakovať. Keď som niekam šla, prenasledoval ma stres, že do troch hodín musíme byť doma, aby som malému dala papať, zúfala som si, keď plakal a ja som čakala nekonečné minúty, kým sa mi mliečko zohreje. Časom som si však na takýto život zvykla, prikladať som skúšala tak raz za deň, až raz, úplne nečakane, nastal zlom. Zrazu sa malý prisal a nepúšťal! Krásne pil. Zostala som prekvapená, očarená, natešená. Vychutnávala som si ten moment v obavách, že sa už nezopakuje. Na moje prekvapenie sa však situácia opakovala aj pri ďalšom priložení, a pri ďalšom, a pri ďalšom… až do dnešného dňa a dúfam, že to vydrží ešte pár mesiacov 
Trvalo 5 týždňov, kým som sa dopracovala k normálnemu kojeniu, k tomu, o čom som si myslela, že je normálne a prirodzené a zistila som, že to je naopak celá veda. Na záver by som ešte napísala, že napriek týmto všetkým peripetiam môj milovaný šikovný syn Leonard krásne prospieva - narodil sa s mierami 3850 g a 52 cm, včera - keď mal 6 týždňov, tak bola váha 5140 g a meral 60 cm.
Tento denník som písala, aby som sa podelila o svoju radosť, že sme dokázali vyhrať náš boj (aspoň nateraz) a aby ženy, ktoré majú podobné problémy, vedeli, že v tom ani zďaleka nie sú samé. Ďakujem za prečítanie
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1594
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1632
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20603
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
S dcerkou jsem neměla u kojení jediný problém,ihned po porodu se přisála,pak sála krásně po celou dobu a kojila sem asi půl roku,pak sem kojit přestala kvůli nemoci.Adámek se přisál i porodce pouze přes klobouček,jinak mu to nešlo,ted se přisaje i bez koboučku,ale po chvilce se pouští a křičí,jako bych neměla mléko,tak jsem začala dokrmovat zatím tak 2× za 24hod.SNAD SE TO ZLEPŠÍ ABUDU KOJIT CO NEJDÝL 
My už kojíme jen v noci a nad ránem 
Ted mam druhy mimco a desila jsem se podobneho scenare, zatim kojim a sice casto, ale je to najednou uplne jine, asi uz se tim tak nenervuju, a doufam, ze s kojenim vydrzime co nejdele. Drzim palce at vam to taky jde, ono to vazne neni tak jednoduche a samozrejme! 
, naše malé klíšťátko sálo už na porodním sále a pak každé 2h na pokoji, nalití prsou proběhlo dobře- malá to „vychytala“ a sála tu noc každou hodinu… tak bradavky mám rozbolavělé (zajímalo by mě, která mamina ne) každé přisátí je jako malá upířice,ale já vím, že když vytrvám ty první dny, bolest přejde, bradavky se otuží a dalšíc pár měsíců je kojení radost oboustranná 
… mimo jiné, při čtení deníčku rozmasírovávám prst, čekám až se ta moje malá beruška probudí a půjdeme kojit a najednou mám mokré flíčky na nohou jak mlíčko samo kape 
