Kojit, kojit a kojit
- Rodičovství
- Opocno
- 11.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dítě přiložíte k prsu, napije se a všichni jsou spokojení. Kojení je prospěšné pro mamku i pro dítě, tak proč některé mamky nekojí? Ptala jsem se sama sebe, rozhodnutá kojit co nejdéle. Jenže...
Je 2,5 hodiny po porodu a já ležím na pokoji s malým u prsa. Krásný pocit, vše parádní, přisál se a saje. Jsem nejšťastnější na světě. Den, dva uběhly a začínáme po kojení vážit, a ejhle, nic, nepřibral ani gram. Další kojení a zase nic. Zato z hodného miminka se stává hladový křikloun. No začínám být zoufalá, je to jasné, nemám mlíčko. Porod nebyl nic moc a teď ještě tohle, jsem z toho celá špatná a jen na to pomyslím, začínám brečet.
Aby toho nebylo málo, asi 7 krát denně se přijde dětská sestra či doktorka zeptat, co to kojení? Už kojíte? Už se Vám to rozeběhlo? Už něco nabral? Atd., atd. Začínám slovo kojení nesnášet. Když ani 4. den po porodu nenakojím ani 5 ml, začínají mě všichni v nemocnici utěšovat, to se nedá nic dělat, UM je taky kvalitní, malý bude spokojený, je spousta maminek, které nekojí, nic si z toho nedělejte. No, asi nemusím říkat, že mě to pokaždé rozplakalo.
Dokud se Vás ten problém netýká, nevšímáte si těch milionů nápisů téměř všude, jak je kojení důležité. Dokonce i na UM je napsáno, že nejvhodnější stravou je kojení. Já to sakra vím! Jenže co mám dělat? Pak existuje tisíce krásných rad, každá žena může kojit, každá matka má dost mléka, nabídka odpovídá poptávce, každému se laktace rozeběhne. Nesnášela jsem všechny ty moudré knihy, které tohle píšou.
Pojďme k věci. Byl čtvrtek, kdybych kojila, šli bychom z porodnice domů. Takhle tam ještě jsme, naštěstí je se mnou na nadstandartním pokoji i manžel. Už ani nechodíme vážit. Ale ve čtvrtek večer to jen tak zběžně zkoušíme, manžel přiběhne do pokoje a volá: „25 g, přibral po kojení 25 g“. No neumíte si představit ten pocit štěští. V pátek jdeme domů a trochu kojíme. Během dvou dnů doma mě začínají neuvěřitelně bolet prsa. Píšu neuvěřitelně, protože mě bolelo, i když se jich dotkl vlas! Dát si malého k prsu bylo, jako bych se měla bodnout nožem. Nechápala jsem, o takové bolesti se nikde nepíše. Jen samý zánět, rozkousané bradavky, retence, ale to já neměla. JEN HROZNOU BOLEST! Kojení pro mě začíná být noční můrou, opravdu se mi o té hrozné bolesti zdá (kdybyste viděli, jak jsem doma chodila, manžel mi vystřihl v tričku díry pro prsa, neboť mi vadilo, jak se látka dotýka bradavek). To byl pohled ![]()
Týden pryč a já nemám mléko. Prostě není. Asi díky stresu, nevyspání, neustálému pláči malého kvůli hladu, a taky díky bolesti. Všichni radí, hlavně hodně přikládej, ale copak můžu? Když to tak bolí? No, nicméně snažím se, co to jde. Brečím u každého kojení, bolest jde až do nohou, šílená, naštěstí to bolí, jen jak se přisaje, pak bolest přechází. Volám několika laktačním poradkyním, nikdy se s takovou bolestí nesetkaly. Takže se snažím přikládat a pak dokrmuji UM (mám speciální lahvičku pro kojené děti, aby nezlenivěl). A tak to jde celých 6 týdnů. Můj den se skládá víceméně z krmení, 40 minut kojím, pak ohřívám a připravuji mlíčko, sterilizuji lahve, krmím z lahve a zase pomalu začínám kojit. A najednou je bolest pryč, přikládám malého a netečou mi slzy bolestí. Jen mlíčka je stále málo. Ale alespoň něco, říkám si.
Začínáme 4. měsíc a na kontrole paní doktorka zaškrtává v průkazu: plně kojen! Ani nevíte, jak hrdě jsem jí to říkala. Jak pyšná jsem na sebe byla. Prý to dokáže málokdo, rozkojit se po dvou měsících. Máme 5 měsíců a týden a stále jsme plně kojeni a vážíme 7,2 kg. V prvních týdnech jsem byla vděčná za každou kapku mateřského mléka a děkovala za každý den, kdy jsem kojila, no kojila, kdy měl malý aspoň pár kapek mého mlíčka. Těšila sem na 4. měsíc, až začneme s příkrmy. Ale ještě jsme nezačali. Dokázala jsem to. A vy všichni, kdo máte alespoň trochu podobné problémy, nevzdávejte to.
Přečtěte si také
Manžel vydělává, já prosím o peníze. Na rodičovské jsem ztratila svobodu
- Anonymní
- 20.09.26
- 3986
Dokud jsme oba chodili do práce, měli jsme společný účet a o penězích rozhodovali spolu. Po narození dětí se ale pravidla nenápadně změnila. Manžel začal svou výplatu považovat za vlastní peníze a...
První třída mě naučila, že dítě nepotřebuje umět všechno ještě před školou
- Anonymní
- 20.09.26
- 1500
Moje dcera minulý rok začala chodit do školy. Musím říct, že větší nervy jsme měli my jako rodiče. Začalo to samozřejmě zápisem. Na ten jsme se opravdu učili jako kdysi my na střední školu. Už...
Manifest jednoty a vnitřní svobody
- Nápomocný
- 20.09.26
- 226
Filosoficko psychologický průvodce pro probuzení lidské bytosti v moderním labyrintu.
„Zařídíš to, viď?“ Všichni v rodině spoléhají na mě, ale kdo pomůže mně?
- Anonymní
- 20.09.26
- 1489
Jsou dny, kdy cítím, že je toho na mě prostě moc. Nevím, kde mi hlava stojí a všichni spoléhají na to, že já něco udělám. Zařídíme tohle, tamto, nakoupím, vyzvednu, uvařím. A když na něco zapomenu,...
Ex synovi kupuje oblečení za desetitisíce a ten mi pak vyčítá, že jsem chudá
- Anonymní
- 20.09.26
- 587
Když byl Kuba malý, snažila jsem se, aby pochopil hodnotu peněz. Dokud jsme byli s jeho otcem spolu, dalo by se říct, že jsme v tom byli za jedno. Jeho otec vždycky vydělával slušné peníze, ale...
Syn přinesl poznámku za rvačku. Když jsem zjistila proč, naštval mě učitel
- Anonymní
- 19.09.26
- 3358
Je sotva začátek roku a můj syn už na mě vytasil poznámku. Mávala na mě s ní hned, když jsem přišla domů. Když jsem si pak ale vyslechla za co ji dostal, musím uznat, že víc, než na to, že se...
Kamarádka se rozešla a chce mě každý den vidět. Já už nemám sílu
- Anonymní
- 19.09.26
- 2421
Se Simonou jsme byly nejlepší kamarádky na střední škole. Byly jsme spolu skoro pořád. Chodily jsme na kafe, řešily kluky, smály se úplným hloupostem a měly pocit, že naše přátelství vydrží navždy.
Manžel mi koupil elektrokolo a tchyně mi oznámila, že takhle určitě nezhubnu
- Anonymní
- 19.09.26
- 3495
Znáte to, nevyžádané rady dokážou člověka dost naštvat. A moje tchyně Marie je na ně doslova expert. Vždycky z ní vypadne nějaká perla. Tenhle deníček proto píšu spíš pro pobavení. Naštěstí se to...
Dcera utrácí za kosmetiku víc než já. V patnácti jsem měla jeden krém na všechno
- Anonymní
- 19.09.26
- 536
Když jsem byla teenager, moje kosmetická rutina byla poměrně jednoduchá. Ráno jsem si umyla obličej, občas použila něco na pupínky a tím moje péče o pleť v podstatě skončila. Když jsem měla doma...
Šváb mi vzal klid na duši
- Kaonev
- 19.09.26
- 346
Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...