Kojit, kojit a kojit
- Rodičovství
- Opocno
- 11.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dítě přiložíte k prsu, napije se a všichni jsou spokojení. Kojení je prospěšné pro mamku i pro dítě, tak proč některé mamky nekojí? Ptala jsem se sama sebe, rozhodnutá kojit co nejdéle. Jenže...
Je 2,5 hodiny po porodu a já ležím na pokoji s malým u prsa. Krásný pocit, vše parádní, přisál se a saje. Jsem nejšťastnější na světě. Den, dva uběhly a začínáme po kojení vážit, a ejhle, nic, nepřibral ani gram. Další kojení a zase nic. Zato z hodného miminka se stává hladový křikloun. No začínám být zoufalá, je to jasné, nemám mlíčko. Porod nebyl nic moc a teď ještě tohle, jsem z toho celá špatná a jen na to pomyslím, začínám brečet.
Aby toho nebylo málo, asi 7 krát denně se přijde dětská sestra či doktorka zeptat, co to kojení? Už kojíte? Už se Vám to rozeběhlo? Už něco nabral? Atd., atd. Začínám slovo kojení nesnášet. Když ani 4. den po porodu nenakojím ani 5 ml, začínají mě všichni v nemocnici utěšovat, to se nedá nic dělat, UM je taky kvalitní, malý bude spokojený, je spousta maminek, které nekojí, nic si z toho nedělejte. No, asi nemusím říkat, že mě to pokaždé rozplakalo.
Dokud se Vás ten problém netýká, nevšímáte si těch milionů nápisů téměř všude, jak je kojení důležité. Dokonce i na UM je napsáno, že nejvhodnější stravou je kojení. Já to sakra vím! Jenže co mám dělat? Pak existuje tisíce krásných rad, každá žena může kojit, každá matka má dost mléka, nabídka odpovídá poptávce, každému se laktace rozeběhne. Nesnášela jsem všechny ty moudré knihy, které tohle píšou.
Pojďme k věci. Byl čtvrtek, kdybych kojila, šli bychom z porodnice domů. Takhle tam ještě jsme, naštěstí je se mnou na nadstandartním pokoji i manžel. Už ani nechodíme vážit. Ale ve čtvrtek večer to jen tak zběžně zkoušíme, manžel přiběhne do pokoje a volá: „25 g, přibral po kojení 25 g“. No neumíte si představit ten pocit štěští. V pátek jdeme domů a trochu kojíme. Během dvou dnů doma mě začínají neuvěřitelně bolet prsa. Píšu neuvěřitelně, protože mě bolelo, i když se jich dotkl vlas! Dát si malého k prsu bylo, jako bych se měla bodnout nožem. Nechápala jsem, o takové bolesti se nikde nepíše. Jen samý zánět, rozkousané bradavky, retence, ale to já neměla. JEN HROZNOU BOLEST! Kojení pro mě začíná být noční můrou, opravdu se mi o té hrozné bolesti zdá (kdybyste viděli, jak jsem doma chodila, manžel mi vystřihl v tričku díry pro prsa, neboť mi vadilo, jak se látka dotýka bradavek). To byl pohled ![]()
Týden pryč a já nemám mléko. Prostě není. Asi díky stresu, nevyspání, neustálému pláči malého kvůli hladu, a taky díky bolesti. Všichni radí, hlavně hodně přikládej, ale copak můžu? Když to tak bolí? No, nicméně snažím se, co to jde. Brečím u každého kojení, bolest jde až do nohou, šílená, naštěstí to bolí, jen jak se přisaje, pak bolest přechází. Volám několika laktačním poradkyním, nikdy se s takovou bolestí nesetkaly. Takže se snažím přikládat a pak dokrmuji UM (mám speciální lahvičku pro kojené děti, aby nezlenivěl). A tak to jde celých 6 týdnů. Můj den se skládá víceméně z krmení, 40 minut kojím, pak ohřívám a připravuji mlíčko, sterilizuji lahve, krmím z lahve a zase pomalu začínám kojit. A najednou je bolest pryč, přikládám malého a netečou mi slzy bolestí. Jen mlíčka je stále málo. Ale alespoň něco, říkám si.
Začínáme 4. měsíc a na kontrole paní doktorka zaškrtává v průkazu: plně kojen! Ani nevíte, jak hrdě jsem jí to říkala. Jak pyšná jsem na sebe byla. Prý to dokáže málokdo, rozkojit se po dvou měsících. Máme 5 měsíců a týden a stále jsme plně kojeni a vážíme 7,2 kg. V prvních týdnech jsem byla vděčná za každou kapku mateřského mléka a děkovala za každý den, kdy jsem kojila, no kojila, kdy měl malý aspoň pár kapek mého mlíčka. Těšila sem na 4. měsíc, až začneme s příkrmy. Ale ještě jsme nezačali. Dokázala jsem to. A vy všichni, kdo máte alespoň trochu podobné problémy, nevzdávejte to.
Přečtěte si také
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1612
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2241
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1269
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1176
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1379
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 4061
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 3181
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 2210
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 2478
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1986
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...