Deníček o zoufalství, vyčerpání a nemoci

O tom, jak nejsem dokonalá matka, jak mám chvíle, kdy už opravdu nemůžu. Prostě to někdy nezvládám. Je mi 28, mám hodného manžela, který je ale hodně v práci a 7měsíční dítě, se kterým to nikdy nebylo jednoduché a do toho ještě studuji. Bydlíme v malém městě v domečku se zahrádkou, daleko od rodičů.

posta4.jpg posta4.jpg

Naše miminko je hodně živé, temperamentní, zvídavé, většinu dne se směje, celkem pěkně spí (zatím), v postýlce usíná sám i přes den, ale všechno musí vidět, všude musí být, zajímá ho jen to, co nemůže mít a když je někde (dle jeho pocitů) moc dlouho nebo má stejné hračky moc dlouhou dobu (to znamená pár minut), začne se nudit! A začne vřeštět! Jsou dny, kdy to není problém, ale o tom spát nechci. Chci se vypsat z toho, že jsou dny, kdy už prostě fakt nemůžu.

A že těch chvil není málo. Říkám si, zda jsem opravdu tak neschopná, když všude okolo sebe vidím veselé a šťastné maminky, zářící spokojeností a pohodou. To sakra nejsem schopná zvládnout jedno dítě! Ptám se sama sebe, jak to dělají ty, co nemají třeba partnery? Jak to dělají ty, které mají děti nemocné? Postižené? Nebo jen prostě mnohem víc zlobivé? Jak to sakra dělají?

Někdy večer brečím únavou a vyčerpáním a říkám si, že už prostě nemůžu. Zvlášť, když jsem nemocná jako minulý týden, to prostě víte, že se musíte uzdravit i bez toho, abyste si odpočinula. Víte, že máte horečku, ale o dítě se prostě postarat musíte, když nejsou příbuzní nadosah.

Už přes půl roku jsem k smrti vyčerpaná, unavená. Večer chodím spát kolem půl desáté úplně mrtvá. Jsem často nepříjemná, výbušná, protivná. Samosebou je to znát na vztahu s manželem, i když musím říct, že mi pomáhá, co může a kdy může. Ale z práce chodí velmi unavený, a tak někdy už taky nemá sílu. Říkám si, že bych ho klidně někomu dala, kdyby ho někdo chtěl (dítě, ne manžela). Asi ne na furt, ale na den, dva, týden, ale zatím to díky kojení nejde (a ti, co četli můj deníček o kojení ví, že teď to kojení jen tak nevzdám). Je to normální?

Manžel řekl, ať si seženu někoho na hlídání na dvě hodiny týdně, ale má to cenu? Každý den je potřeba trochu uklidit, uvařit, zalít kytky doma i venku, teď se do toho ještě potřebuji učit na zkoušky do školy… pomohly by mi ty 2 hodiny vůbec? A to jsem opravdu tak hrozně neschopná? Moje dítě, i když je to někdy sluníčko, nikdy nepatřilo k těm, co se někde položí a hrají si, případně koukají jen tak před sebe, je to taky pěkný řvoun a vztekloun, ale takových dětí je přece víc. Je i maminek, které jsou někdy zoufalé, víc?

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
  • PenelopaW
  • 14.04.26
  • 681

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Petík K
5162
3.5.12 07:39

Ahojky ja mam zatim miminko jeste v brisku a docela jsi me vydesila :think: co me vse ceka ale myslim ze to je hlavne tim ze sis vzala moc veci najednou a to myslim tu skolu neznam nikoho kdo by s takhle malym ditetem studoval ale chvili vydrz a bude lip treba dostudujes a budes mit dalsi hodiny k dobru nebo casem prcek vyroste a jak jsi sama rikala pojede treba na vikend k babicce :dance: drz se :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Zdenkkaa
145
3.5.12 07:52

No já mám 3měsíčního prcka a nemůžu si ho vynachválit, je hodnej až až.. Nevím co je to pláč, spí celou noc a přes den jak je vzhůru tak leží a čučí a vykládá si :hug: I když jednou určitě příjde změna si myslím :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Sazkarka
787
3.5.12 08:05

Já měla něco podobného.Malý se narodil,manžel jezdil za prací 300 km.Byl 10 dnů pryč a 4 dny doma.Navíc jsme se odtěhovali do nového města a nikoho jsem taky neznala.Dostala jsem deprese a celou mateřskou byla na lécích.A ulevilo se mi!!!! Moc ti přeju úlevu,ale myslím,že bez léků to nejde.Já se taky staršně styděla jít k psychiatrovi,nakonec jsem se odhodlala.Myslela jsem si,že to mám jen já a po čase jsem se bavila s kamarádkama a nevěřila by jsi,kolik skončilo na antidepresivech.Tímto se totiž žádná žena nechlubí,stydí se za to a přitom v tom nikdo není sám!!!
Zítra mám porodit druhé miminko,těším se,ale zároveň mám obavy.Je to po 11,5 letech.Člověk odvykl tomu běhaní okolo mimča a mám obavu,jestli nedostanu opět deprese.Objednala jsem si přes internet Bachovy esence.Chci to zkusit,prý to pomáhá,tak uvidím.A kdyby náhodou ne,tak budu brát opět léky.A co??Svět se nezboří!!Důležité je být v klidu s léky než na nervy bez léků…

  • načítám...
  • Zmínit
sookie
248
3.5.12 08:11

ahoj, ja si pripadam vycerpana hodne casto, navic moje 10mesicni mimino je neodlozitelny, nemuzu se od nej hnout na metr, jinak jeci a tak ho vsude taham. ale i pres tu vsechnu unavu a negativni pocity jsem moc vdecna, ze ji mame a za nic na svete bych nemenila! snazim se blby chvile nejak vydrzet a rikam si, ze to dlouho trvat nebude a jeste na to budu vzpominat, jako na krasny pohodovy obdobi :D mas stesti, ze ti manzel tak pomaha, to hlidani zkus, jestli mas moznost, uvidis, jak se na malyho budes jeste tesit;) drzim palce, at se brzo citis lip!!!

  • načítám...
  • Zmínit
PetiteFillette
13943
3.5.12 08:12

Já už mám dítě čtyřleté, ale můžu ti říct, že tak jak byla náročná jako miminko, tak zůstala náročná dodnes. Jinak, ale stále mě dokáže vycucat jak citron. Teď už ne tolik fyzicky, ale psychicky. A zvykla jsem si. Dneska už si nedovedu představit, že bych měla dítě, které by jenom tak koukalo a zabavilo se samo.
Ale chvilku ještě vydrž, ono se to zlepší, jak začne chodit :wink: A pak od roka a půl už je to úplně pohodička.
Jo a jestli máš možnost si na ty 2 hoďky někoho na hlídání najít, tak to udělej. Ale hlavně neuklízej, když budeš mít to volno :) Nauč se odpočívat :)

  • načítám...
  • Zmínit
Sarik12
15752
3.5.12 08:17

Mas toho dost, ale skolu nevzdavej, cim bude vetsi bude pro tebe uceni tezsi. Ja dodelala rozsireni vzdelani, kdyz bylo male 8 mesicu. To hlidani cenu ma, ale musis to mit jako cas pro sebe- spanek, cetba, relax a ne uklid domu.
A na jine maminky venku nekoukej, vetsinou je to jen pretvarka pred svetem, ale utahane jsou urcite taky. Ono kolik maminek rekne, ze si na mimco nezvykli hned? Malo, ale ono je jich docela dost pri prvnim mimcu

  • načítám...
  • Zmínit
Kapřík90
3108
3.5.12 08:24

ahoj malý je taky hodně vzteklý když se mu něco nelíbí tak se zkroutí a vříská kolikrát mám chuť mu dát na zadek taky už párkrát dostal ale nevím jestli to je k něčemu dobré přes tu plínku to skoro ani necítí a já nemám sílu ho praštit hodně taky kolikrát nevím co si počnu s takovým prckem ale jsou dny kdy se těším až budu mít druhé dítě ale to bude teprve záhul :roll: chce to hlavně sílu ale nevím jak ti pomoct :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Nelluška
2041
3.5.12 08:28

Myslím, že sis to malovala růžově, o tom, jaké děti jsou :D ,Skoro všechny děti jsou takové, tvé dítě je normální!!!!!!!!!!!!!!!!!Mám už druhé dítě, od půl roku se stavěl, lezl, pořád za ním, do toho máme dům a ještě druhé dítě. Všichni, kdo přijedou na návštěvu se diví, jak to můžu zvládnout. Ale neboj, já to taky vůbec nezvládám, ještě nedávno jsem chodila spát s malým v půl devátý, vytírám jednou týdně, snažím se jen udržet takový ten běžný pořádek, prát a žehlit. Dvě děti mi navíc nikdo nepohlídá. Víš co mi pomohlo? chodím 3× týdně cvičit. Už od září, k večeru, když muž přijde z práce. Sice to vypadá, že si tím moc nepomůžu, ale strašně mě to pomohlo psychicky i fyzicky, vypnu, projedu se v autě a navíc dělám něco pro sebe. Nejsi rozhodně jediná, kdo má takové trápení a tvoje miminko taky určitě vypadá spokojeně, jen to teď vidíš moc černě :hug: :hug: určitě jsi skvělá maminka.

Příspěvek upraven 03.05.12 v 08:29

  • načítám...
  • Zmínit
Kulíšek13711
68
3.5.12 08:31

Zdravím,

tak zrovna dnes jsem úplně mrtvá a už druhé fakt silné kafe nezabírá..Máme holčičku (9.měs) a je hrozně živá. Leze a stojí od sedmého měsíce, teď obchází nábytek a snaží se šplhat po nábytku vzhůru..nemůžu ji chvilinku nechat bez dozoru, pořád jsem ve střehu, takže přes den neudělám nic, jen když spí.

A hlavně vstává pořád ve 4.ráno! Já chodím spát tak ve 23-24.hod.a jsem dlouhodobě šíleně nevyspalá. chci chodit spát dřív, ale prostě máme zvířata, uvařím, uklidím, chvilku chci taky být s manželem apod. a je půlnoc..Když jdu spát s malou přes den, jsem pak jak praštěná, je to moc krátké spaní..

Ale pár postřehů. Malá chvilku vydrží v manduce, tak podvečer, když už je unavená, dělám různé práce s ní v manduce (např.zalévám apod.) u toho jí vyprávím a něco mám alespoň hotovo i přes den, tak třeba by se to vašemu malému taky líbilo.

Jinak my bydlíme s tchánovcema, o malou mají velký zájem, ale jak je živá, tak se ji bojí hlídat. Já vím, že prarodiče nemají povinnost hlídat, ale někdy už jsem fakt na nervy, chodí k nám za malou, dívají se, jak si hraje a když si chci jít třeba pověsit prádlo, tak jí nepohlídají ani na 10 min…

Dneska jsem si řekla, že 2×týdně jdu spát max.hodinu po malé, ať se děje co se děje, jinak to nezvládnu..

Ale vím, že bude lépe, jsem šťastná, že dcerušku mám.

Zakladatelko, přeji ať je brzy lépe, ale myslím, že podobné starosti řeší spousta maminek, musíme prostě vydržet.

  • načítám...
  • Zmínit
kaculkadraculka
2388
3.5.12 08:38

Ahoj, deníček skoro jako kdybych psala já před 7 lety.
Můj syn měl ještě přetočený den a noc, takže přes den spal a v noci řádil - a já prvomatka se snažila uvařit, uklidit a pak jsem kolem 19. hodiny padala na hubu. Manžel ráno odjel,večer se vrátil a nebo měl ještě svoje zájmy. Na syna jsem byla úplně sama. Taky jsem kolikrát brečela vyčerpáním.
Nyní už vím, že bych většinu věcí dělala úplně jinak. Na úklid bych se vyprdla, udělala bych jednou týdně větší, zapojila bych manžela. Jídlo bych si také uvařila na 2 dny dopředu a každou chvilku bych věnovala miminu nebo když by spalo tak bych odpočívala taky. Pokud máš možnost hlídání, nestyď se a využij toho. Odpočines si a budeš se na malého těšit!!
Počkej za 5 let se tomu budeš smát- malý ti vyroste ani nemrkneš! ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
3.5.12 08:42

Tak si to vyzkoušej o víkendu, nech dítě doma tatínkovi a jdi se na chvíli sama orazit ven, možná překvapivě zjistíš, že i 2-3h dokážou člověka hodně nabít, i když jede třeba jen na blbej nákup, ale pojedeš SAMA a to se počítá ;)
Není někde venku slastnější pocit, než když slyšíš miminí řev a víš, že to neřve tvoje dítě a ty nemusíš dělat vůbec nic :mrgreen:

Jinak doporučuju dítě vypustit do prostoru a jít si po svým a neskákat kolem něj, jak se má jinak naučit se zabavit chvíli sám? Když si začne stěžovat, tak mu třeba zpívej, uklidňuj ho slovně, ale neběhej hned za ním. Samozřejmě ne že ho necháš bezmocně ječet, ale když si děti spíš tak mrčej a stěžujou, tak často stačí právě povídat, zpívat a za chvíli se uklidní a najdou si zase jinou zábavu.

  • načítám...
  • Zmínit
pansy
979
3.5.12 08:46

No mela jsem podobny problem jako ty, ale je to dlouhodobe nezdrzitelne :-) Ja mam teda dite, ktere nespi, pres den si da po 20 min. Max 2 hodky, prevazne v kocarku…v noci se budi 2-3×, ted uz to odbouravam a vstava v 5, nekdy az v 6 :-) Jinak je zlata, uz nebreci-koliky presly:-) Me pomohlo si vytycit denni cile-uvarit a dat si pul hodinku v koupelne…a ostatni? Tak holt neni kazdy den naklizeno..a co jako? Dokud jsem chodila do prace, meli jsme pani na uklid, a kdyz to tak vidim, tak az bude vic deti, tak ji znovu povolam :-) Co se tyce kojeni, tak me to vycerpavalo, kojila jsem ve dne v noci co 2 hodiny-takze sup na prikrmy od 4. Mesice…A jezdi mi hlidat deda ve stredu, na 2 hodky si vezme malou na prochazku-i 2 hodiny staci na oraz, ale je blbost se vrhnout na uklid-uvarim si kaficko, dam nohy na stul a uzivam si:-) Lepsi, nez 8 hodin spanku:-)
Vikendy patri skole-stara se muz a ja se ucim. Trvalo mi, nez jsem se s tim smirila, ale ted uz hrde rikam-nejsem dokonala matka a ani si na ni nehraju…ale mam spokojeny dite a to ma spokojenou matku;-)

Vykasli se na nejaky predsudky, co musis, co by lidi rekli, kdyby.....a udelej si vse podle sebe, tak aby jste ty i ditko bylo spokojene.. Neres, jak to delaji ostatni, co vse by se melo delat atd…A zacnes se taky usmivat a stvat tim jine ustvane matky;-)

  • načítám...
  • Zmínit
barvik
3483
3.5.12 08:55

Ahoj, to je jako bys psala o mne 8o Mám tentýž problém s dcerou, které je momentálně 8 měsíců, ale už od nějakého 2.měsíce vřeštila když jí něco nebavilo, občas si vydržela hrát třeba ale i hodinu, to já jsem si lehla a odpočívala. Já tedy nekojím, to jsem vzdala, protože já neměla mléko, ať jsem pro to dělala vše možné i nemožné a malá se vůbec nechtěla přisát, protože jídlo jí zdržovalo od všeho ostatního, takže se furt pouštěla a to byla pak bolest :zed: takže bych jí teoreticky mohla někomu frknout, ale neudělala jsem to ani jednou, nedokážu to. Svojí mamku mám daleko a nikomu jinému nevěřím. Navíc má malá problémy s jídlem, že nechce baštit, takže jsem klidnější, když na ní dohlídnu, ale jsou večery, kdy vybouchnou nervy, já se zhroutím, vybrečím a druhý den dobré :D vždy ráno vstávám s tím, že malá je moje milované sluníčko a moc se na ní těším a večer už se jen modlím, aby usnula a já si odpočinula :D neboj, časem si uděláte nějaký režim, kdy ty si můžeš odpočinout a uklidit. Doporučuju se soustředit prvně na svůj odpočinek a pak až teprv úklid… To s tím studiem ti moc nezávidím, já naštěstí dodělala VŠ při těhotenství, neumím si to představit ještě s tou mojí aktivní treperendou. Já až teď cca poslední měsíc jsem s nervama trošku klidnější, vykašlala jsem se na to, že malá nepřibývá, protože všechna vyšetření dopadla dobře, jen je asi tak aktivní, že to vše vyběhá :D v bytě je občas výbuch, vařím spíš jednodušší jídla, chodíme hodně na procházky… Takže chce to najít nějaký režim, zkus si třeba vzít učení ven, uspat malého, sednout si někde na lavičku.. Moc ti držím palce, určitě to zvládneš!

  • načítám...
  • Zmínit
čoudovaanet
805
3.5.12 09:01

Ahoj,neboj,nejsi v tom sama,mam to podobne,mame chlapecka 5m,prvni tri mesice jsme snim byla pres tyden sama,pritel za praci,ted uz je doma,ale taky pracuje casto dlouho a domu chodi unaveny,jsem unavena,ale ted,jak bylo hezky,tak to bylo lepsi,kazdopadne moc dobre vim,o cem pises,nas malej taky neni z tech,ktere by bavily hracky vic jak 10min,dokazal se koukat okolo sebe a zkratka byt chvili v klidu,abych neco udelala..neudelam nic,dite vresti,protoze chce nosit a ja jsem s nervama v koncich..Takze hodne sil,vsak ono to nebude takhle naporad :)

  • načítám...
  • Zmínit
Susanna
22756
3.5.12 09:21

Ahojky, včera jsi něco naznačovala na FB, netušila jsem, že je to až takové :( Doufám, že ti komentáře ostatních maminek dodají aspoň psychickou sílu :) A poslala jsem ti SZ :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Minki
750
3.5.12 09:49

Milá Opocno vydrž, určitě se to někdy zlomí a jak psala Gladys zkus si opravdu sama někam vyjít, nebo se jen projít - sama a určitě si trošku hlavu pročistíš a pomůže ti to.
Já jsem sama na tři prcky, tatínka vidíme sporadicky, protože stále maká. Ale když mám možnost odložit děti i na hodinu a jen tak někde být sama - nemyslím tím uklízení a vaření tak z té chvíle žiju další týden :lol:
První syn nespal přes den vůbec snad od narození, spal aspoň v noci :nevim: druhá dcera spala celý den a nespala v noci a třetí prcek spí jak se mu to hodí a když nespí tak řve jak tur a s bříškem se trápí. Každý prcek je jiný, ale u každého se to nějak zlomilo a časem srovnalo.
Jsi šikovná ženská, když toto všechno zvládáš a ještě studuješ. Tak nepropadej panice a drž, držím pěsti :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Opocno
217
3.5.12 09:50

Ahoj vsem, diky za podporu. Ono to takove cerne neni kazdy den. Jak pise vetsina- jsou dny, kdy je zlatej a dny kdy je na zabiti :-) ale kazde rano se na nej tesim, na nase zlaticko usmevavy- smeje se treba cely den, kdyz se s nim delaji blbosti :-) - no ale vecer jsem vystavena jak citron. Ale vim, ze za par mesicu- let na to budu vzpominat s usmevem:-)
Dekuju vsem za podporu a i vy se drzte.

  • načítám...
  • Zmínit
Marie B.
188
3.5.12 09:54

Doporučuji mít dětí víc - ony se pak hezky spolu zabaví. :dance: Největší zápřah je mít jedno dítě :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
pajulinkka22
784
3.5.12 10:07

Já měla to samé, a vlastně ještě mám, časem si uděláte režim a bude vše ok…Syn má 15 měsíců a je neposeda u ničeho nevydrží, nejvíc ho zajímají věci které nesmí…Neboj vše se urovná a ty budeš nakonec spokojená a usměvavá maminka jako ty ostatní ;)

  • načítám...
  • Zmínit
zrustice
3.5.12 10:18

Vydrž, časem se to zlepší :lol: S dcerkou jsem to měla taky tak, nespala, nesamostatná, dopisovala jsem disertaci, děs. jak začala lézt a chodit, zlepšilo se to. A hlavně buď ráda, že máš být z koho vyčerpaná, co já bych za to dala, kdyby mu tu vřeštěl roční rošťák :,(

  • Upravit
tatrman
3.5.12 10:20

není to lehké

Ahojky, naprosto Tě chápu. Včera jsem také padala únavou,prostě jsem potřebovala oraz. Po porodu jsem měla obrovské zdravotní problémy, praskla mi céva v hlavě,takže po návratu domů, starost o miminko s obrovskými bolestmi hlavy a masivní ztrátou krve. únava neskutečná snad rok, jenže já jsem měla obrovskou výhodu,že jsem tady měla den co den babičky, které nám pomáhaly. Můžu se na ně obrátit kdykoli i na manžela. Někdy když je dlouho v práci jsem strašně vyčerpaná, řeším to kafem,ale vím,že to není ideální. Občas vyrazím někam na večeři s kamarádkou. Prostě to chce vypnout i na tu zminovanou hodinu,jak Ti radí manžel. Vyzkoušej to ,držím palce, naše zlatíčka zato stojí. Hodně síly,drž se

  • Upravit
Maarlen
515
3.5.12 10:22

Jo, někdy to je hold těžký a na palici. Ale na druhou stranu bych nikdy neměnila. Já jsem v roce 2007 v květnu porodila prvního syna. Již v lednu jsem se přihlásila do školy, to jsem totiž nevěděla, co mateřství obnáší. Když byly malému 4 měsíce, začala jsem studovat dálkově VŠ, ze začátku nadšení, první rok byl tak nějak nejlepší. Když začal chodit, tak to byla lítačka. Byla jsem děsně unavená, ale věděla, že si nemůžu jít po o lehnout s ním, protože jsem se stále jen učila. Když mu bylo 2,5roku vyhrála jsem výběrové řízení, ale s tím, že školu musím dokončit. Malej začal chodit vždy na týden v měsíci do školky, já se učila na státnice. Tak jsem v pátek udělala státnice, získala titul bakalář a v pondělí nastupovala do práce. Byla to fuška, ale nelituju. Škola mi pomohla k super práci a také jsem sama sobě dokázala, že na to mám, super pocity. Teď jsem 2 roky v práci a za 14 dní odcházím na mateřskou. Přibude nám bratříček…pokračování školy jsem zvažovala, ale asi to za ty nervy nestojí…nebo jo? On to bude asi velký rozdíl jedno a dvě děti a toho jsem si plně vědomá…takž jde to, i když to občas dře :D :D :D

  • načítám...
  • Zmínit
tatrman
3.5.12 10:24

rada

Ještě je moc fajn vyrazit do mateřského centra nebo prostě jen na procházku, až trošku povyroste, je to den ode dne lepší. Malé je rok a půl a nejradši je na dětském hřišti, vydrží už na písku ,na cyklosedačce nebo se jdeme prostě jen projít. Chce to trochu času než povyrostou, opravdu vyzkoušej tu paní na hlídání,pomůže to.

  • Upravit
misicka38
582
3.5.12 10:44

Ahojky..no já musím říct že mám zlaté dítě,někdy se taky vzteká a taky jsem často unavená a říkám si proč zrovna není někdo komu bych jí mohla dát na chvilku po ruce.Pomohla by hodinka spánku navíc,ale s tím sme do toho šli..:) Já tedy už nekojí a když dám malou na víken na hlídaní babíčce(mámě),tak věř nebo ne,ale zjistím že vlastně nemám co dělat.Jeden den třeba uklízím,ale ten druhý?nudim se..:)
Určitě to zvládneš a až nebudeš kojit,tak bude líp.Já teda nečetla tvůj předchozí deníček,ale myslím že kojit za každou cenu nemá smysl i když ted se asi spousty lidí za můj názor doma zvadá ze židle.Já nekojím od 2 měsíce(přišla jsem o mlíko,né že bych nechtěla) a malá je hodná a vše ok,sice trochu bojujeme s rýmou,ale to už od porodnice..:) Takže za mě si myslím že kojit do 7 měsíce je krásný uspěch ale trápit se a být totálně vyčerpana za to asi nestojí,když už je vám tolik.. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
ŠárušN
3.5.12 10:58

Ahoj, já si myslím, že v životě jsou neustále nějaká těžká období, teď si stěžuješ na tohle, a za pár měsíců už to bude zase o něčem jiném, ale opět to bude v něčem těžké… Já jsem si třeba kdysi myslela, že nejtěžší je těhotenství a porod, a pak už jenom pohoda :lol: Jak nepříjemně jsem byla překvapená, když jsem měla prvního syna na světě… Tak jsem tedy čekala, až bude mít tři měsíce a začnou ho zajímat hračky… Po další studené sprše jsem se těšila až ho budu přikrmovat, pak už jsem se nemohla dočkat až bude lézt a nakonec až bude chodit… A nikdy jsem se vytouženého klidu nedočkala! :lol: Dnes mám děti tři, tomu nejstaršímu budou příští měsíc 4 roky a na období, kdy jsem měla jen jeho a stěžovala si když jsem musela vyžehlit 5 plínek, už jen s úsměvem vzpomínám… Momentálně toho mám tolik, že při mém tehdejším pohledu na svět bych se už asi dávno zhroutila. Naštěstí jsem svoje postoje změnila. Už mě jen tak něco nevytočí. Skoro každý den někam jezdíme, pořád se u nás něco děje. Do toho rekonstruujeme baráček a manžel podniká, teď se přidaly velké problémy v rodině, je toho strašně moc… Někdy se mi stává, že mi nejmladší třeba hodinu v kuse řve a já se za ním prostě nedostanu… Kmitám mezi staršími dětmi, pak honem ke sporáku, mezitím se snažím pověsit prádlo a u toho telefonuji a odpovídám na emaily, prostě blázinec :lol: Naučila jsem se to řvaní prostě nevnímat, pošlu za ním někoho ať ho na chvíli zabaví, nebo ho vezmu a běhám s ním pod paží :D Manžel pomáhá v rámci svých možností. Vlastně to nepovažuji za pomáhání, chápeme tohle všechno jako společné dílo. On odjede do práce dělat nějakou zakázku, já mu mezitím vyřídím pár objednávek a uvařím oběd, pak všichni společně někam jdeme nebo jedeme atd. Znám jaké to je, když je dítě hodně aktivní a uřvané, moji dva poslední takoví jsou, ale poslední dobou vůbec nezbývá čas to řešit, a přes všechny ty ostatní starosti mi tohle přijde jako banalita. Dnes je nejstarší ve školce a po delší době nic v plánu nemáme, takže si maximálně užívám čas doma se dvěma dětma, konečně si pouklízím, mrknu na emimino, prostě pohoda. Věci, které mi tenkrát přišly náročné, mi dnes připadají úplně v pohodě… Nauč se být šťastná a užívej si všeho hezkého, protože tvůj chlapeček je malý jenom jednou!

  • Upravit
Alenaxxxx
3.5.12 11:06

Určitě to pomůže mít někoho na hlídání. Já mám hodnou sousedku, která dělá dětem náhradní babičku a to víš, že jsem ráda, když se dětiček můžu na chvíli „zbavit“,i když jinak je moc miluju.
Spíš manžel by Ti měl pomoci, že přijde domů, vykoupe, o víkendu by mohl jít ven s kočárkem, ať máš pro sebe čas - a víc než ty 2 hodiny. Já mám od 3 měsíců malé čas na svůj koníček a to je taková relaxace, hlavně, že nejsem doma :-) Kolikrát je to tak, že manžel přijde unavený z práce a já mu předám dítko i domácnost a mizím.

  • Upravit
Pudloslava
43009
3.5.12 11:09

Jo, to jsem mela s prvnim. Pak zacal lezt a ostatni maminky hodnych deti mi rikaly „ted ti teprve zacne hlidani“. Ale ono se to najednou desne zlepsilo a zlepsovalo se to půorad a kolem roka bych uz rekla, ze byla celkem pohoda a ze bych si troufla i na mimino.
Druhy je o poznani hodnejsi, jednak cumi na brachu, jednak pri jeho breceni nenadskakuju jak certik z krabicky a kolikrat mu reknu „tak si brec, vzdyt ses na to bricho ostatne otocil sam“

Co v noci, vyspis se?

Ze tkusenosti bych ti asi poradila

  1. nechat ho nekdy rvat (a jit se treba osprchovat, abys ho neslysela) - zvlaste pokud vis, ze rve jen z nudy
  2. mrsknout ho komukoli, kdo je ochoten ho chvili hlidat a neresit, jestli mu chudackovi bude smutno - trebas babicce do kocarku

jo a ty dve hodiny by ti podle me taky pomohly, ale spis tak 5. Zkus se od nej nejak osamostatnit, trebas o vikendu- urcite ho dokaze nakrmit i chlap, urcite uz se jen nekoji - a vyraz nekam na nakupy, do kina…kamkoli,hlavne sama (mysleno bez decka)

  • načítám...
  • Zmínit
alien5
360
3.5.12 11:49

Jakoby jsi psala o mě :-) Máme podobného prcka doma, ale ten spát nebude a nebude. Takže se stává, že cárám po městě s kočárek i tři hodiny, jen aby se chvilku vyspal. Postýlka je naprosto nevyužitá, už nechce spát ani se mnou. Je to děs. Taky bych ho někomu strčila, ale nikdo se nehrne. Má sice už 10 měsíců, takže je to lepší. Ale ve věku tvého mrňouska to bylo stejné. Jediné, co mohu poradit je, vydržet :-( Ale ono je to strašně těžké. Taky jsem často unavená, pak jsem protivná a často to odnese i maloch. A to je špatně :-( On za to nemůže. Nyní začal se plazit a vstávat o nábytek, takže je to tisíckrát lepší. Už nepotřebuje poponést, zabaví se sám, doleze si, kam chce. Takže přeju lepší zítřky ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
Lenula-xy
7397
3.5.12 11:51

u nás je to taky podobné,ale malá i v noci špatně spí,do toho zoubky a to chce pořád být semnou a chovat se.Je náročnější dítě od narození,je taky zvědavá,všechno musí vidět a zkusit,celý den něco dělá,nejlépe ve stoje a chvilku se nezastaví,jen ráno,kdy si hraje asi půl hodiny v ohrádce.Ale už jsem si nějak zvykla a doufám,že se to někdy zlepší.Tak držím palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
BáraaÁďa
92
3.5.12 12:12

No, tak moje malá byla jako miminko úplné zlatíčko…ovšem teď bude mít dva roky a je to fakt záhul. Taky jsem povětšinu času sama a někdy mám dny kdy bych se nejradši někam zavřela a nechtěla nikoho ani vidět, ani slyšet. takže máš šanci, že si to vybere teď a jak povyroste bude to fajn :) já to mám naopak…

  • načítám...
  • Zmínit
sarka 24
151
3.5.12 12:25

Ahoj, tak se hlásím do klubu :) .Je mi 25 let a mám dvě dětičky 9let a 16měsíců. Momentálně jsme sedmý den zavřený doma (oba mají teploty).Plány jak oslavíme čarodejnice a užijem si sluníčka jsou v trapu :nevim: .Malý je mamánek a nechce být nikde jinde než u mě. Stále vstává i 5krát za noc.Chůva nehrozí nebyl by s ní.Do toho dělám dálkově školu,takže fůra učení.Do toho stavíme dům. Jsou dny kdy už to nedávám a po tom co děti usnou se na hodinu naložím do vany a nabírám síli na další dny :dance: .Vím,že když se narodila dcera bylo to stejný.Odpočinula jsem si až když jí byli cca 3 roky.Na malýho jsme se moc těšili,moc ho milujeme ,ale všichni tři jsme z něho na palici :zed: .Rodina se k hlídání taky nemá,tak občas odpočítávám ,kdy už konečně pujde do školky.Když je ouvej přečtu si tu příběhy maminek který mají dětičky třeba nemocný a všechno zvládají a vím že mi to zvládneme taky. Zakladatelce přeji hodně síli.Bude líp. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Hadumi
13837
3.5.12 12:37

To píšeš o nás? Narozdíl od tebe mi přítel moc nepomáhá a všechny příbuzný mám hodně daleko. Taky mám teď zkouškové, Míša neustále řve - momentálně má separační úzkost a to naprosto šílenou, celé dny jí tahám v ruce, neexistuje, že bych jí někde položila… Ráno, když vstane, tak se těším na večer, až půjde spát, ale věřím, že to jednou přejde :) .

  • načítám...
  • Zmínit
martinaaaaaaaaa7
3.5.12 12:46

Máme doma něco podobného, malému bude osm měsíců a jen z něj sundám ruce, začne řev jak blázen. Osobně si myslím, že většina rad je o tom, že si dotyčný nedovede představit, jaké to je. :mrgreen: Těžko můžete ignorovat řev, který půl hodiny nepřestává :D Pokud během dne nespí ani v kočáře (to je problém u nás), tak si asi těžko budu číst v parku s vřeštícím kočárem apod. Hlídání u nás taky nic moc neřeší, protože výsledkem je, že se akorát naučí, že na každé písknutí se reaguje chováním a věnováním pozornosti, takže já kontakt malého s babičkama spíš limituju, abych vůbec přežila. Klasická situace je, že ho jedno odpo někdo hlídá ( a to většinou, protože pracuju) a on následující den prořve, protože nechápe, že včera ho nosili celý odpo a dneska nic. Každopádně pořád čekám, kdy se to zlepší. Jinak některé matky říkají, že budou i horší období, tak o tom si myslím, že spíš každé dítě má problém jindy. Malej byl na začátku ještě o dost horší (prdíky) a kamarádka říkala, že mám počkat na zuby, že to bude teprve masakr a zuby máme dva, ani jsem si nevšimla, že byl nějakej problém. :mrgreen:

  • Upravit
jezevčice
402
3.5.12 13:02

Ahoj @Opocno ,
přidávám se k „hordě“ maminek, co sdílí Tvůj osud. ;) :hug:
Jen, než jsem si stačila přečíst Tvůj deníček, tak můj roční synek stačil „probudit“ sousedy mlácením kladívka do radiátoru, sundat si sám plenku, polít se vodou z netekoucího hrnečku a utéct 2× z ohrádky (samozřejmě taky sám!). :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Teď něco šmrdolí v kuchyni a já se jdu na něj občas mrknout, jestli se svojí šikovností nedostal tam, kam jsem si myslela, že se v životě nedostane! :P ;)
Obdivuju Tě, že přitom všem zvládáš kojení a ještě děláš školu - já sama uvažuji o dokončení studia a i právě proto už jsem začala podnikat kroky k hlídání (placenému), protože moje matka se na mě úplně vybodla už dříve, nemluvě o těhotenství a pak i po předčasném porodu! :roll:
Jaké to je v době nemoci, vím také moc dobře a je to hrůza omarodit s takovýmhle prckem - pro mne to je tedy úplné peklo! :,(
Asi jako většina holek, doporučila bych Ti zkus to hlídání a sama uvidíš. Za zkoušku to snad stojí?! Já jsem sice nedávno dostala „sprďana“ od jedné „chytré“ příbuzné, že si organizuju hlídání, ale ona sama mi kluka nepohlídala ještě ani jednou, tak ať se jde bodnout! :roll: :jazyk:
Víš, ono jsou právě prvorodičky dost snadným terčem, aby jim každý dával rady a vyčítal jim co a jak dělají špatně a jaké jsou to vlastně hrozné matky, ale pomoct doopravdy dokáže jen velmi málokdo! ;)
Jinak si mi vzala „z úst“ spousty myšlenek, které se mi honí několikrát denně hlavou - často si říkám: „Jsem tak nemocná (protože mám nějaké ty zdravotní obtíže), unavená nebo líná, že to vše nezvládám s úsměvem na tváři a pořád něco nestíhám?!“ :think: :nevim:
Hodně sil a štěstí! :palec: :hug:

Příspěvek upraven 03.05.12 v 13:08

  • načítám...
  • Zmínit
Ivana1000
485
3.5.12 13:06

Ahoj, máš můj obdiv! :palec: Já mám prcka 7,5 měsíce a studovat bych u něj určitě nezvládla! :think: Teď se naučil se plazit, takže se od něj nemůžu hnout ani na krok. Na vše jsem taky sama, manžel pořád v práci - někdy se s prckem ani nevidí. A průbuzní hódně daleko. Navíc bydlíme ve městě, kde nikoho neznám :,(
Jediné, co Ti můžu poradit, je něco vypusti. Teda vypustit toho co nejvíc :mrgreen: Rozdat kytky. Nevařit, nebo navařit do mrazáku a pak jen ohřívat. Ven si pořídit zavlažování a slevit z úklidu. Já to tak dělám. Občas sice trpím výčitkami svědomí, že jsem neschopná, že to nestíhám, ale pak se zase hodím do klidu, že nejdůležitější je ten prcek. A jestli utřu prach jednou týdně, nebo každej den, tak to je fakt úplně fuk.

  • načítám...
  • Zmínit
jezevčice
402
3.5.12 13:16

P.S. Někde jsem četla, že když má člověk takto živé dítko, které se o vše zajímá, tak má být vlastně šťastný, protože to znamená, že dítko bude patrně i chytřejší! Takže se možná můžeme, maminky, těšit, co ti naši budoucí géniové ještě vyvedou, než dostanou tu „Nobelovu cenu“! ;) :palec: :dance: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Kote5
8784
3.5.12 13:20

Ahoj, mám podobně živou holčičku. Ale mám naštěstí rodiče kousek od seba a sourozence taky. A věř, že pouhopouhá hodinka klidu, když si ji někdo vezme, nebo zabaví, tak pomůže. Cľověk vypne a nabere novou sílu. Takže pokud máš možnost někoho, kdo ti mimčo pohlídá, pohraje si s ním, tak do toho jdi. Vypneš a budeš zase OK. Já třeba nikdy ráda nevěšela prádlo. A teď se každý den těším, že nechám malou na chvilku manžeovi a jdu si v klidu pověsit prádlo. A přijdu jak vymněněná. Nabitá energií.

Docela tě chápu,jsou dny, kdy má manžel moc práce a rodiče i sourozenci jedou pryč, nebo nemaj čas. Třeba i jen 3 dny a hned je znát, že jsem nervˇozdnější. Takže má rada zní, určitě to hlídání využij. Třeba v té paní, dívčině, nebo koho si seženeš, najdeš vrbu a nakonec i kamarádku, či náhradní babičku. Jen bych asi ze začátku u hlídání pcka byla. Třeba si jen natáhla nožky a sledovala,jak si hrajou.I to pomůže. Nebo si sežeň někoho na úklid baráku, žehlení apod. Nebudeš se muset tolik honit a budeš mít čas na prcka.

Jinak u nás fungovalo to, že jsem vždycky část hraček měla schovaných a když se ty vytahlé okoukali, tak jsme je vytáhla a ona zas chvilku vydržela. Při žehlení,jse malou měla v ohrádce a povídali jsme si, nebo jsem pustila písničky. A když bylo nejhůř, tak jsme vytáhla hrnce, vařechy apod.

Dost často vaříme tak, že já u plotny a malá mi pod nohama s menším rendlíkem. Zvažju koupení kuchyňky. :-)

Věř, že jak se prcek trochu rozpohybuje po bytě, tak na jednu stránku si podá, co bude chtít a nebude tak vřeštět, ale na druhou stranu musíš uzpůsobit prostředí prckovi. Vše nebezpečné pryč. Tak abys mu to nemusel pořád brát.

Jinak doporučuju zapátrat po kamarádkách v okolí. Můžete se navzájem vykecat a postěžovat si a bude vám oboum lépe.

Hlavně pokud to jde, tak do prášků nechoď, není lehké se jich pak zbavit. Zkus sportovat a třeba i s mimčem. Já třeba vytáhla kolečkové brusle a kolo. A je mi super.

  • načítám...
  • Zmínit
Joj83
840
3.5.12 13:29

Ahojky,
nevzdávej to. Nejsi neschopná matka, jenom jsi unavená. :) Na ostatní maminy nekoukej, jsou unavené taky. Jenom to nedávají tolik znát. ;) Já se taky venku culím a v 10 vecer, kdyz malá rve a nechce spát bulím taky. :)
Pokud muzes, tak si na ty 2 hodiny nekoho najdi, pokud to jde i na dýl, :) ale ne ze budes uklízet. Bez na Kafe, do mesta, nakupovat, na bazén nebo cokoli co más ráda. :) Uvidís, ze ti bude líp :)

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
3.5.12 14:26

Souhlas !Takových urvaných plačících maminek je spousta ! Jak tu předemnou psala mamča…venku se culím ,večer kolikrát únavou bulím !Taky tak je to i u nás,jen už mi děti trochu odrostly a jsou schopné si trochu pohrát spolu!Někdy to taky je na palici ..to se perou,nebo má dvouleťák den maminka a to se z maminky stává nosnice!!!!Pořád chce chovat!Ale věkem se to všechno lepší!!!!Jinak to chce opravdu na chvilku vypadnout! Ale je hrozně důležité nepracovat! Jít si po svém ..kamarádka, nákup, káva…kadeřnice ! Zbytek počká a pak se snadněji udělá třeba večer až upír spí! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
maartiska
3.5.12 15:15

já mám skoro to samé

Ahoj zdravím,zaujal mě tvůj deníček,já mám v postatě to samé,akorád nestuduju.. Je mi 24 let mám 15 měsíčního syna a sem v podstatě na všechno sama. Manžel je celý den v práci (od rána do večera) q když příjde domu sedne k počítači a sedí tam skoro než jde spát.. už skoro po něm ani nic nechci,protože se pak zbytečně spustí hádka a já se tak nerada hádám :| Jenže ono to taky nejde furt dusit v sobě ..
Někdy si říkám že sem špatná máma,někdy vybouchnu tak že se hádáme i před synem a já ho chtěla tomu nejvíc vyvarovat :,(
Miluju svýho manžela,ale prostě vadí mi že mi s ničím nepomůže,já sem s prcem od rána do večera,on už chodí takže za ním furt běhat a hlídat ho je prostě unavující..
Promin trochu sem se tady rozepsala,ale já sem taky zoufalá,ještě do toho mě začaly trápit záda a prášky co mi dala dr vůbec nezabraly tak se bojím aby to nebolo něco vážnějšího :(
tak se měj hezky a drž se,bude určitě líp

  • Upravit
jh0070
1
3.5.12 15:43

Taky i já bych Vám ráda napsala pár řádků…Mý holčičce je 15 měsíců od počátku byla hrozně živá, nespinkala, brzy začala lézt v 10. měsících už běhala. Prostě hrozný číslo. Manžel chodí domů kolem 19-20. hod. jsem s malou neustále. Manžel ji jen večer koupe a chvilku si sní hraje pak jde malá spát.
Jednu babičku a dědu už nemáme. Zbyla nám jen babička 100 km od našeho bydliště a dědeček, který nemůže chodit takže se spíš ještě starám o něj já.Vozím ho po doktorech i s malou. Strašně závidím rodinkám, které chodí k rodičům třeba v neděli na oběd. Děsně mi to schází. Možná má někdo opačný problém a návštěvy u rodičů je štvou, ale co já bych za to dala třeba jednou za 14 dní. :,( Když to prostě shrnu nemám nikoho kdo by mi malou pohlídal a už jsem z toho někdy vyčerpaná jsem pak zlá i na malou a pak mě to mrzí. Teď už se alespoň večer vyspím, ale byly časy, že jsem vstávala v noci k malý třeba 20× za noc.
Teď je mojí holčičce 15 měsíců, nemám doma naklizeno, protože to s ní prostě nejde všude leze, všechno bere na minutu neposedí. Když někam jedeme na výlet nebo jdu ven s kamarádkou jsem z toho ještě víc vyčerpaná. Zatím co ostatní děti třeba v cukrárně hezky sedí nebo si hrajou. Moje malá si dělá co chce a vůbec mě neposlouchá a nikde neposedí. Prostě si říkám, že jsem někam šla… Jsem spocená jako myš kafe vypiju ve stresu nebo si opařim jazyk :lol: takže maminky nezoufejte a vydržte! Nakonec to stojí za to,ale někdy je to očistec!

  • načítám...
  • Zmínit
-Evka-
3743
3.5.12 15:46

Ahoj,
myslím, že tohle je běžný stav maminek takhle náročných dětiček.
Myslím, že i ty 2 hodiny týdně by Ti pomohly. Třeba jen k tomu, aby jsi si doma v klidu sedla a ty dvě hodiny nic nedělala.
První dva roky syna jsem jednou za dva měsíce měla občasné hlídání 2-3 hodinky, bylo to prima, uklidila jsem, co jsem běžně nestíhala a ještě mi zbyla chvilka klidu.

  • načítám...
  • Zmínit
radusa
853
3.5.12 16:00

Ahoj, taky se hlásím do „klubu náročných dítek“ :pankac: Naše cácora bude mít za pár dní 2 roky a slušně nás drtí už od narození :mrgreen: …a nemůžu říct,že by se to lepšilo. Takové věci,že ještě pořádně nespala,jídlo -děs běs, bez maminky ani ránu,hlídání žádné není, chlap pořád v práci, starší dcera -puberťák-jiné zájmy … ;)..atd…atd… já mám pocity naprostého vyčerpání pořád…a vždycky si to musím v té unavené hlavě nějak obhájit.. ;) Zase jsou ale chvíle, že se nasmějeme …a je jich čím dál víc :mrgreen: Teď zrovna vyházela už asi po třistapadesáté svoje oblečení z komody,to miluje -ráda se převléká,fintí.. :mrgreen: a u toho si dokola říká : Jajáto,nedelej bodééél! :mrgreen: A já mám alespoň chvilku na eMimi :mavam: Tak vydrž, sama v tom určitě nejsi…a neboj, bude líp..a hůř…a líp…a hůř…a…a to je život :mavam: Tak se drž! ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Opocno
217
3.5.12 16:27

Ahoj Ivanko, taky bydlime ve meste, kam sme se pred dvema lety prestehovali a vice mene tu nikoho neznam- se sousedy si rekneme dobry den,a le tim to konci :-( ALe vsechno zvladneme, verim tomu..

  • načítám...
  • Zmínit
bořková
10709
3.5.12 17:07

Ahoj, taky jsem bývala moc vyčerpaná, zoufalá… v jednom ze svých deníčků jsem o tom takz psala… malá přes den pořád jen vřeštěla, vlastně i v noci… postupem času se to lepšilo, drobet, ale lepšilo :hug:

Myslím, že ty 2 hodinky oddechu by mohly bodnout, popř. co odložit školu na rok? :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
3.5.12 17:07

A chodíš s malým třeba do MC nebo na kojenecký plavání? Já si na plavču vždycky úžasně odpočinu, děti to baví.
Jinak tu padly užitečné rady - vypadnout z domu aspoň o víkendu na hodinku, na dvě, zatímco hlídá manžel, to dáš i když je dítě plně kojené.
A neboj, žádná vyjímka nejste, každé dítě občas celý den promrčí a matka pátrá po nejbližším babyboxu :mrgreen: ještě nikdy jsem neviděla to extrémně hodné miminko.

  • načítám...
  • Zmínit
bořková
10709
3.5.12 17:13

@Gina108
já o těch hodných miminkách slýchám, ale moc tomu taky teda nevěřím :lol:

@Opocno
jinak v Opočně je hezky, je to tak trochu můj kraj :) co tam sehnat někoho, kdo by malého občas povozil? mám tam kamarádku, nemám se jí poptat? ;)

  • načítám...
  • Zmínit
poučená
2499
3.5.12 17:52

Jóóó, život s malým dítětem, to je fofr. Ale je to nejkrásnější fofr, který znám :P
Dítě není panenka, dítě není, že kam ho položíš, tam ho najdeš. Takže to, že tvoje dítě si přeje mít tvoji pozornost, je úplně normální. Možná je chybička ve tvém očekávání, o čem mateřství je a také v nezkušenosti. Počkej, až budeš mít druhé a třeba třetí, tak si budeš říkat, jako já tehdy: Kdybych měla jen jedno dítě, tak nyní se svými zkušenostmi ani nevím, že nějaké dítě mám :P

Na Opočno mám moc krásnou vzpomínku: Byli jsme tam kdysi s manželem a s naším prvorozeným skoro ročním synem. Měl právě období vyhazování věcí z kočárku - vyhodil a úplně vědecky sledoval, jak to s tou vyhozenou věcí dopadlo. A když neměl, co vyhazovat, v kočárku ho to prostě nebavilo a dožadoval se pozornosti třeba i tím, že z kočárku chtěl odejít. A tak tehdy -po prohlídce opočenského zámku, než jsme se pěšky vydali do Nového Města n/M, kde jsme tenkrát byli na dovolené- posbírali jsme s mužem spoustu kamínků a dali mu je do kočárku. Byl to pro nás všechny 3 nezapomenutelně krásný výlet.

Prožila jsem svá 4 mateřství jako nejkrásnější období života. Přála bych to tak všem mladým maminkám. Je to i o tom, vidět svět očima dětí. A nejen vidět, ale i spolu s těma dětskýma očima žasnout. A hlavně se se svými dětmi stále radovat. A že nic není bez práce, bez námahy, bez únavy? Opravdu není. Ani šťastné mateřství ne.

  • načítám...
  • Zmínit
slavikovakacka
19
3.5.12 18:38

ahoj ja to mam horsi nas mali si hraje jen chvili a to rano sem tam odpoledne ale skoro vubec nespi pres den tak 5-15 min a to ma teprve 4.mes a sam vubec neusne nekdy uz su taky dost vycerpana a na vsechny neprijemna nejradeji bych utekla nekam pryc ale musim to zvladnout potom se na me mali usmeje a ja se nedokazu zlobit urcite to zvladneme ale musime asi jeste chvili pockat drzim palecky :D :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
tripetri
9622
3.5.12 18:45

Nečetla sem všechny komentáře, ale souhlasím s Gladys, která psala, že máš dítko občas nechat i kňourat.
U nás to bylo to samé. Malá teda ani nespala. No a hrát sama si nevydržela ze začátku vůbec. No ale já už po tom půl roce prostě naznala, že si bude hrát sama, ať chce nebo ne :lol: Takže sem si sedla kousek od ní, obklopila ji hračkama a nechala ji mrčet. Říkala sem jí básničky a povídala, ale nešla za ní. No a teď si vydrží krásně sama hrát půl hodiny. Pak si na chvilku zase hrajem spolu a pak zas ona sama. Možná by to přišlo tak jako tak s věkem, ale mně to teda ušetřilo pár měsíců nervů :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Porod bez kontrakcí? Ale jo!

Dopis Ježíškovi

O smutku, co cítím, podruhé

O smutku, jaký právě cítím

Látkovky versus pampersky

Kojit, kojit a kojit

Rychlovka, až na...