KVĚTŇÁTKA 2005 - Malé předvánoční pozastavení...
- Rodičovství
- Jaa
- 02.12.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všichnísci:O) Zdravím vás v tomto předvánočním čase s novým deníčkem. Nevím, jak vy, ale já začínám mít trochu nostalgickou náladu, vzpomínám na Vánoce minulé, kdy jsem tiše promlouvala ke svému bříšku a nedokázala si představit, že za rok nás bude o jednoho víc. Mísila se v mně radost s očekáváním a také se strachem, jestli všechno dopadne tak, jak by mělo. Jak šel čas, člověk si stále více uvědomoval tu krásu a křehkost toho nového života, který se v něm vyvíjel. Často jsem přemýšlela nad tím, jak naše miminko bude vypadat, jaké bude mít oči, vlásky... často jsem si říkala, škoda, že do toho jeho života v bříšku nemohu nahlédnout....často jsem cítila, že to malé stvořeníčko už teď vlastně strašně miluju.
Bříško rostlo a rostlo a my jsme tady v Květňátkově společně řešily různé problémy, někdy menší, jindy závažnější. Zprávy ze života „uvnitř“ v podobě kopanců a žďuchanců sílily a dávaly nám najevo, že miminka vnímají, co se kolem děje, doteky, slova, hudbu…Když se v březnu narodil Monče Martínek, všechny jsme spadly zpět do reality a uvědomily si - TAK A UŽ JE TO TADY.
Měsíc duben ještě nestačil pořádně zaúřadovat a další květňátkovská miminka se začala klubat na svět. V deníčku teď bylo několik „už maminek“ a zbytek „už aby taky maminek“. Vládu převzal měsíc květen a první skupinka začala pomalu převažovat nad skupinkou čekatelskou. Uběhl ještě nějaký čas a dočkaly jsme se všechny.
Ať už přišlo miminko na svět jakoukoli cestou, pro každou z nás to bylo náročné a vyčerpávající, každá z nás si prožila své. Někdo se s následky (ať už psychickými či fyzickými) vyrovnával kratší dobu, někdo déle. Já za sebe můžu říct, že ač byl porod poměrně náročný a zdlouhavý, tak na něj dnes vzpomínám s úsměvem, protože na jeho konci na nás vykouklo to nejkrásnější sluníčko, jaké si jenom dovedeme představit.
Tehdy jsem si moc přála, aby se všechna květňátka vyklubala na svět v pořádku a aby jste to i vy - květňátkovské maminky - zvládly v pohodě. Všechno dopadlo dobře a já si moc dobře uvědomuju, že to není samozřejmost. Proto si myslím, že je čas se zastavit a říci - DÍKY. Díky, že máme to štěstí, že se nám narodily zdravé a krásné dětičky:O)))
Taky bych ještě chtěla poděkovat vám všem. Za pomoc, přátelství, trpělivost, ochotu, prima zážitky a vůbec za to, že jste.
Takže tímto vám i vašim rodinám přejeme krásný, pohodový předvánoční čas a klidné a radostné Vánoce.
Jaa a slůníčko Sára
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 622
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1068
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 470
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 294
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18884
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2495
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2717
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2455
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1639
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....