Láska má mnoho podob

Můj život se změnil ve chvíli, když jsem poznala lásku svého života. Láska mě životem provází od mala. Má rodina je tou nejlepší, jakou bych si mohla přát. Moji přátelé jsou naprosto úžasní a můj snoubenec velmi milující. Láska, o které chci ale nyní psát má čtyři tlapky a ten nejroztomilejší čumáček na světě. Můj pejsek Marley.

Prožila jsem si ve svém životě plno úspěchů i pádů na úplné dno. V jednu chvíli jsem šťastná a spokojená a pak přijde období, kdy nic není takové, jaké jsem si vysnila. Jedním z těch horších období bylo, když mi lékaři řekli, že bude hodně těžké, abych otěhotněla. Po řadě operací a nejrůznějších zdravotních problémech, mi má gynekoložka doporučila kliniku na umělé oplodnění.

Plná očekávání jsem podstoupila s partnerem několik vyšetření, vše dopadlo dobře a před prvním pokusem IVF se to celé zvrtlo. Při odebrání vajíček jsem začala vnitřně krvácet a skončila na jednotce intenzivní péče. Bylo to velmi těžké období. Přesto to naštěstí neovlivnilo další průběh umělého oplodnění a tak jsem o svém největším snu, mít miminko, mohla snít dál.

První, druhý ani třetí pokus nepřinesl ten závěr, který bych si jako žena, pro kterou je nejdůležitější v životě rodina, přála. Propadla jsem depresím, úzkosti a na poslední pokus, který mě čeká, se teprve připravuji.

Potřebovala jsem změnu ve svém životě, abych byla opět šťastná. A to se stalo. Po domluvě s přítelem, nyní snoubencem, jsme se rozhodli, pořídit si pejska. Od malička miluji větší plemena, která jsou vhodná pro rodinu. A hned první inzerát na internetu byl ten pravý.

Labrador zlaté barvy. Zamilovala jsem se na první pohled. Když jsme jeli poprvé podívat se na štěně, vybral si ve finále on mě, ne já jeho. Jako jediné z osmi štěňat ke mně přiběhl a začal mi olizovat tvář. Byl to pro mě velmi výjimečný a nezapomenutelný okamžik. Zapomněla jsem díky němu na vše špatné, co se v mém životě děje. Zapomněla jsem na deprese a smutek. Byl můj anděl strážný, má láska, má naděje, mé "miminko''. Moct se o někoho starat a dávat mu bezpodmínečnou lásku, to bylo to, co jsem potřebovala.

Dnes jsou mému pejskovi 4 roky. Na miminko stále čekám. A věřím, že se brzy dočkám. Ale díky mému pejskovi Marleymu jsem každý den šťastná. Zachránil mě.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
22499
4.3.22 06:54

Pěkné čtení. Vzpomněla jsem si na pejsky mé maminky. Rozvedla se před 50 a když šla v 56 letech do důchodu, poprvé v životě si pořídila pejska. A po jeho smrti ve 14 letech ještě jednoho. Říkala mi, že nikdy nikoho tak neměla ráda. Přiznávám, že jsem tehdy pocítila žárlivost. Protože jsem prvorozená… Moc ráda na mamku i na její pejsky vzpomínám.

  • načítám...
  • Zmínit
2109
4.3.22 11:15

Znám. Já si pejska pořídila, když jsem před lety v prvním trimestru potratila s k tomu jsme se s bývalým navrch rozešli, měla jsem velké deprese, všechno se mi zbořilo jako domeček z karet. Pejsek mi hodně pomohl, měla jsem se o koho starat, coz jsem potřebovala, chodit ven, což jsem do té doby odmítala, a nakonec ještě pomohl najít novou lásku a i na narození dítka taky došlo. Přeji Vám ať se to taky podaří a ať Vám to s Marleym klape dál.

  • načítám...
  • Zmínit
2979
4.3.22 13:45

Ne nadarmo zvířátka často pomáhají v rámci různých terapií. Pokud je Marley pohodář, máš dalšího člena rodiny a někoho, o koho se můžeš opřít, kdo Tě vyslechne, když jsi smutná, kdo má radost jen z toho, že existuješ. Moc držím pěsti, aby se nakonec povedlo i miminko a Marley měl parťáka na ochraňování a na hraní :).

  • načítám...
  • Zmínit
76
14.3.22 07:39

Moc pěknè

  • načítám...
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele