Lynnčin deníček č.11
- Ostatní
- Lynnka
- 08.12.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, tak máme zase čtvrtek a s ním i další deníček. Téma mi opět přihrála Kasy, patří jí můj velký dík. Tentokrát si popovídáme o JMÉNECH. Nejen o našich vlastních, ale třeba i o jménech našich budoucích dětí.
Já osobně se jmenuju Petra. Pravda, není to nic světobornýho, kolem roku 1983 bylo toto jméno velice populární, každá druhá holčička tehdy narozená se tak jmenuje, ale nestěžuju si. Pamatuju si, že od základky, po celou mou školní docházku (tím myslím i střední) jsme byly ve třídě 3 Petry. Na druhou stranu, mohla jsem dopadnout i hůř. Jmenovat se kupříkladu Školastika nebo Ignácie, tak asi rodiče zažaluju za týrání dětí. Měla jsem sice být Kateřina, ale pod nátlakem babiček, které argumentovali tím, že se mi nakonec bude říkat Káčo, mamka vyměkla. Babiny si svorně jako jeden muž přály Evu (po mamince), ta to naštěstí zamítla (mělo to svou logiku, dvě stejná jména v jedné rodině jsou blázinec, potom ale nechápu proč dva roky nato bratra po tatínkovi pojmenovali:) a vymyslela Petru. Takže tak.
Ale dost už o mně. Zrovna tenhle víkend jsme se s přítelem (kterého mimochodem pořád ještě neopustila touha, že bysme za ten rok mohli být tři) dohadovali o jméně pro to miminko, co jednou budeme mít. Ani nevím jak jsme na to došli. Oj oj oj. Naivně jsem si myslela, že přítel mávne rukou, vymysli si co chceš, mě je to jedno. Kdepak. Já bych chtěla něco originálního, neotřelého, přítel něco „normálního“. Rovnou vyřadil všechna jména v prosinci. Na můj dotaz proč mi bylo odpovězeno, že naše dítě nebude mít svátek a vánoce v jeden měsíc, nedej bože, kdyby se doopravdy narodilo v prosinci. Já zase škrtla všechna jména rodinná. Nechci jméno po babičce, strýčkovi, sestřeničkách nebo bratráncích. Tím se nám výběr značně zúžil, neboť přítelova rodina je dosti rozvětvená. Pak jsme už jenom vzali kalendář a škrtalo se a škrtalo. U jména Pankrác jsem už byla mrtvá smíchy, v kombinaci s přítelovým příjmením je to ještě větší hrůza než samostatně (tímto se všem Pankrácům, kteří tento deníček čtou, omlouvám). Tadeáš mi neprošel (prý mu to připomíná, jako kdyby někdo zkombinoval tašku a deštník dohromady). Opravdu žasnu nad myšlenkovými pochody svého miláčka. Každopádně nakonec pár jmen zůstalo. Já chtěla pro chlapečka Aleš, Dan, Martin, Patrik a Šimon ( s tím, že Šimon ne, jelikož je v prosinci a Dan taky nic moc, ach moje touho po originalitě, zůstalas nepochopena) a pro holčičku Daniela, Dominika, Eliška, Gabriela, Lenka/Lena, Nela, Vendula a Veronika. To je můj výběr, následují přítelovy škrty: Daniela - ne, Dominika - to nemyslíš vážně, Gabriela - bez komentáře, Eliška - snad, Lenka - klidně (moje exotičtější Lena ani náhodou), Nela - nebudu mít doma žádný mýdlo (rozuměj: značka dětstké kosmetiky Nela Batole) a Vendula a Veronika - to jde. Sečteno a podtrženo, buď budeme mít kluka Aleše, Martina nebo Patrika a holku Elišku, Lenku, Vendulu nebo Veroniku. Ale ono se to ještě desetkrát změní, než tady nějaký to mímo bude.
No, doufám, že jste se aspoň trošku pobavily, třeba i chytly inspiraci a já se zas těším, co mi napíšete vy. Máte nějaká oblíbená nebo vysněná jména? Nebo jste o tom zatím ještě nepřemýšlely? Tak se zkuste zamyslet a určitě to napište:))
Zatím pa pa Lynnka
Přečtěte si také
Po porodu jsem začala spát v dětském pokoji. Po třech letech se nemám kam vrátit
- Anonymní
- 09.09.26
- 9226
Když se nám narodila dcera, přestěhovala jsem se s ní do dětského pokoje, aby se manžel vyspal do práce. Mělo to být jen na několik měsíců. Dceři jsou dnes tři roky, já stále spím vedle ní a z...
Syn se těšil, až bude předškolák. Po dvou dnech už do školky nechce
- Anonymní
- 09.09.26
- 5883
Ještě před pár týdny o tom mluvil skoro každý den. „Mami, až budu předškolák, tak už budu fakt velkej, viď?“ těšil se syn. Předškoláci pro něj byli ve školce něco jako nejvyšší liga. Ti velcí,...
Sousedka nám dávala před dveře divné symboly. Pak jsem zjistila, co po nás chce
- Anonymní
- 09.09.26
- 6287
Když jsme se s manželem přestěhovali do staršího bytového domu, těšili jsme se, že konečně budeme mít vlastní klid. Většina sousedů byla příjemná, jen paní Milena z přízemí působila od začátku...
Přítelkyně to chce skoro denně, ale já to nedávám. Bojím se, že mě opustí
- Anonymní
- 09.09.26
- 11570
S Andreou chodím půl roku. Je to ta nejhezčí ženská, kterou jsem kdy měl, a jsem do ní opravdu zamilovaný. Jenže máme jeden problém, o kterém se mi nemluví vůbec snadno. Ona se chce pořád milovat....
Dcera se mě zeptala, která z nás je doma táta. To si člověk dopředu nenaplánuje
- Anonymní
- 09.09.26
- 1585
Máme s partnerkou dvě děti a dlouho jsem si myslela, že už jsme si na otázky okolí zvykly. Nejdřív se lidé ptali, která z nás je „máma“ a která „táta“. Později už se ptali jen na to, jak to u nás...
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 3376
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 3143
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 6608
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 2778
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 21629
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...