Maminkou s eMiminem už pár let – Krkonoše
- Rodičovství
- anecak
- 03.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, tak jsem tady s deníčkem o naší krátké dovolené v Krkonoších, v Peci pod Sněžkou.
Jeli jsme s partou známých, kteří pořádají v létě tábory pro děti a podobné akce, teď to byl podzimní tábor a fakt paráda. Sice jsou vesměs všichni (kromě dětí) starší tak o 15-20 let, ale ten rozdíl není vůbec vidět, já je znám už od nějakých svých šesti let, kdy jsem na ten tábor začala jezdit.
Přijeli jsme ve středu odpoledne, cestou jsme se stavěli ve Vrchlabí na oběd a pak už hurá do Pece. Ubytovali jsme se v mini pokojíku, jen tak tak se tam vedle 2 postelí vešla postýlka pro Káju, koupelna se záchodem byli přes chodbu, takže jsme částečně bydleli i na chodbě a hned vyrazili ven.
Překvapilo mě, jaká je Pec pod Sněžkou díra, nic tam není, skoro všechno bylo zavřený, prostě podnikatelé na to všechno pečou a pak si stěžujou, že nemají kšefty. Přitom bylo nádherně a prý tam bylo skoro 15 000 lidí, ale to nikoho nezajímalo. Letní sezóna skončila na konci září a i když podzimní prázdniny se opakují každoročně už nějakých 15 let, tak o ně a o turisty podnikatelé zjevně nemají zájem, alespoň v té části Krkonoš, kde jsme byli.
Ve čtvrtek jsme se jeli podívat na Stachelberg, je to největší dělostřelecká tvrz u nás, stavěná v letech 1936-38, ale bohužel nikdy nesloužila svému účelu, protože krátce před dokončením byla podepsaná Mnichovská dohoda a z obrany nic nebylo. Fakt to byla obrovská pevnost, ani ne tak na povrchu, ale podzemí, kam nás vzali, je obrovský. Původně tam mělo sloužit přes 700 vojáků. V plánu bylo postavit celou síť bunkrů a řopíků podél hranic s Německem, nakonec v současnosti stojí jen tenhle jeden bunkr a pár řopíků plus základy dalších budov.
Stejně je to obdivuhodné, že zvládli za 11 měsíců, kdy probíhala vlastní stavba, prorazit v podzemí síť 3,5 km chodeb a různých sálů v počtu cca 1800 dělníků. Co jsme se dozvěděli, dělníci nebyli místní, ale pocházeli s různých částí Československa, ze Slovenska i z pohraničí.
V pátek jsme vyrazili na Sněžku, já tam ještě nebyla, tak jsem byla ráda, že se tam konečně dostanu. Bylo nádherné počasí, na množství turistů to bylo i vidět, hrnuly se tam davy, na lanovku jsme stáli frontu (naštěstí ne dlouhou) a jak jsme jeli nahoru, tak jsme viděli spoustu lidí, co šli nahoru pěšky. Bylo krásně, sice dost foukalo, ale na to jsme byli vybavený.
Nahoře jsme si dali čaj, pokochali se výhledem, bylo vidět fakt daleko a sjeli zase lanovkou dolů. Děti šli pěšky přes chaty a Obří důl, ušli asi 16 km, byl to mix dětí od nějakých 7 let do 15. Část cesty byla docela zledovatělá, to se jim prý líbilo nejvíc, jak klouzaly dolů a chtěly to jít ještě jednou. Kdybychom měli na Káju krosničku, tak jsme šli s nima. Zatím máme jenom nosítko a to není ono. Ale už se těším na jaro, krosnu už mít budeme, Kája bude sama běhat a to se bude chodit jinak na výlety ![]()
V sobotu dopoledne jsme se byli vykoupat, v jednom hotelu mají bazén a výřivku, to se Káje moc líbilo, vodu fakt miluje, docela to zmohlo jí i nás, tak jsme odpoledne vyrazili jenom na krátkou procházku po Peci a na výborný dortík do cukrárny. Děti měli zaplacený vstup do lanového centra, tak jsme je byli okouknout, fakt se jim to líbilo, byly jak opičky.
V neděli po obědě jsme už jeli domů, cesta byla dlouhá, na začátku se jede přes samé vesnice, jedna za druhou, takže to strašně dlouho trvalo, navíc jelo dost aut, i nějakou tu zácpu jsme chytli, ale Prahu jsme naštěstí projeli v pohodě.
Byla to fajn dovča se super lidma, přivezla jsem si i korálkové hvězdičky na stromeček vlastní výroby, korálkování mě docela chytlo, tak se zajdu podívat do krámku, kde prodává jedna kamarádka a budu korálkovat i doma ![]()
Počasí nám vyšlo fakt super, sluníčko svítilo, i když teploty nebyly moc vysoké, mezi 5 až 10 stupni, po ránu bylo namrzlo, naštěstí jsme stihli přezout na zimní pneumatiky. Kája tam byla děsně spokojená, miluje společnost, děti, psy, vůbec se nebojí lidí, předváděla, jak umí lézt, stoupat si.
Je to taková malá kyselina, pořád by jedla, ale jinak je to hubeňour, všechno zase spálí. Spala tam dobře, sice se budila víc jak doma, ale to je jiným prostředím. Horský vzduch jí svědčil, i v kočáře chrněla skoro 2 hodiny, to tady neznám. Navíc je tam spousta tet, které už mají vlastní děti odrostlé, tak si malé mimčo rády poňuchají a pak zase vrátí rodičům
.
Hezký den
Katka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....