Mé (ne)chtěné těhotenství
- Těhotenství
- monča531
- 03.09.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V okamžiku vysazení antikoncepce jsem si vůbec neuvědomila, co vlastně dělám a co se může stát...
Je mi teprve 20, příteli skoro 26, jsme spolu už pátým rokem a z toho 8 měsíců spolu bydlíme. Přítel si mimčo přál už strašně dlouho, ale já mu stále říkala, že jsem na to mladá, že bych to nezvládla, že mám vše před sebou, chci si užívat života, udělat si nějakou kariéru a až potom bychom o mimču mohli uvažovat.
Jenže asi 2 měsíce mi pořád vrtalo hlavou, jaké by to bylo, kdyby se to stalo. Začala jsem uvažovat, že po 5 letech soužití by to už asi nebylo nic překvapujícího, kdyby na to přišlo. Na internetu jsem si četla i o tom, že holky, které berou antikoncepci, dlouho pak mají problém s otěhotněním. A pak mě napadla ta věc - dám si aspoň půl roku pauzu od té chemie.
Jenže co se nestalo…po vysazení antikoncepce se mi totálně pomíchal můj cyklus, takže jsem vůbec netušila, kdy to mám a nemám čekat. Po prvním dni zpoždění jsem si hned koupila test, ale s očekáváním, že není možné, že se něco může stát, když je to teprve 14 dní od vysazení. Jenže v okamžiku, kdy se začala objevovat ta druhá čárka, se mi zalily oči slzami. Nechápala jsem, a proto sedla do auta a okamžitě nakoupila další várku testů, které všechny ukazovaly stejný výsledek. Zpanikařila jsem a hned na druhý den jela ke svému doktorovi, který mi vlastně nic neřekl a objednal na další kontrolu až za 14 dní. V tu dobu jsem stále váhala, zda to příteli říct nebo ne, nakonec jsem to nevydržela. Samozřejmě mi nevěřil, protože jsem mu stále tvrdila, že dítě nechci. A v tom byl i ten problém.
Když mi těhotenství skutečně potvrdil, nic jsem necítila. Žádnou radost, žádný vztek, nic. Jako by se nic nestalo. Začala jsem mít pochybnosti a uvažovala o interupci, ale přítel mi jasně a zřetelně oznámil, že pokud to skutečně udělám, tak spolu končíme a to bych nepřežila zase já. Tak jsem s miminem souhlasila nakonec. Jenže žádný cit k tomu prckovi stále nepřicházel a já se netěšila. Chtěla jsem chodit na párty s kamarády, chtěla jsem si vypít, měla jsem nutkání kouřit a strašně mě ničilo, že nemůžu. Poté jsem začala uvažovat i o radu psychologa, protože jsem se bála, že tomu malému můžu vědomě ublížit.
Ale po poslední kontrole na gynekologii se mé city probudily a já viděla toho prcka na UTZ, jak tam pohybuje ručičkou i nožičkou, jak mu silně bije srdíčko a na požádání jsem si nechala i vytisknout fotku, abych na něj nezapomněla a abych hlavně na něho nezanevřela jako na začátku.
Dnes jsem 13+4tt, bříško pomalu ale jistě vykukuje a já už se za to nestydím a začínám se opravdu skutečně těšit. Dnes jsem dokonce chtěla koupit tomu maličkému i dudlík, ale vzhledem k tomu, že stále nevíme pohlaví miminka, tak jsem se neunáhlila…i když jak se to vezme. Jména už mám vymyšlené a dokonce už i kočárek vybírám. ![]()
Proto bych chtěla slečnám nebo ostatním těhulkám, které budou mít podobný problém, doporučit, že není dobré se unáhlit a každá máma ten cit pro to malé vždycky najde dřív či později. Teď bych ten pocit za nic na světě nevyměnila.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1266
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 745
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1310
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 545
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19269
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2535
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2775
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2495
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1672
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....