Můj krásný přirozený porod v Anglii
- Porod
- Mondík
- 13.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda čtu deníčky a taky bych se s vámi ráda podělila o svůj nezapomenutelný zážitek. Nechtěla bych, aby můj deníček vyzněl jako kritika českých porodnic, ale je pravda, že co čtu a slyším, s mnohými věcmi bych tam spokojená nebyla. Každý ale preferujeme něco jiného a vlastně záleží hlavně na tom, že je ten maličký uzlíček v pořádku.
Asi dvě hodiny po porodu
- 1
V porodnici
- 1
Pár dnů po příchodu domů :-)
Moje těhotenství probíhalo bez problémů, přesto jsem měla o své miminko nepřiměřený strach. Věděla jsem, jaká je péče o těhotné v České republice a dost dlouho mi trvalo, než jsem zdejší systém předporodní péče pochopila a začala doktorům důvěřovat. Děložní čípek se tu nekontroluje, protože by se těhulky mohly začít předčasně otevírat, přijde mi, že magnesium tu považují za placebo. Pokud člověk nemá problémy, jde jen na dva ultrazvuky za celé těhotenství, protože to miminko zbytečně ruší. Zrovna tak váhové odhady se tu nedělají. Pouze se zapisuje do grafu podle velikosti bříška a u nás to naštěstí bylo přesné. Aspoň se těhotné nemusí zbytečně stresovat, ale co člověk a doktor, to jiný pohled na věc.
Termín porodu mi stanovili podle ultrazvuku v 10. týdnu na 13. 8. 2011, podle poslední MS na 31. 7. 2011. Poslední dny před porodem jsem cítila, že už to nebude dlouho trvat, každý mi říkal, jak mi ještě nekleslo bříško, že mám ještě čas, ale ono často klesne až při porodu a to byl i můj případ. Ve čtvrtek 28. 7. jsem se celý den cítila divně, navíc se mi změnil těhotenský výtok, tak jsem si říkala, jestli mi nezačala odcházet hlenová zátka. Večer jsem nemohla přestat jíst a chtělo se mi spát už v 11, jindy jsem chodila spát v 1 a to jsem ani nemohla usnout. Tělo mi prostě říkalo, že budu potřebovat energii. V pátek v noci v 1:15 jsem se náhle vzbudila, slyšela jsem, jak ve mně luplo, praskla mi voda a už to jelo dost rychle. Tady považují klystýr za přežitek a asi vědí proč, já jsem hned na to začala běhat na záchod vyprazdňovat se. Ale chápu, že každému to nejde tak snadno 
Asi 20 minut od prasknutí vody mi samy začaly nepravidelné kontrakce – rovnou dvě až tři během 10-15 minut. Tak jsme jeli s přítelem do porodnice, na porod to sice ještě nevypadalo, ale ten přístup mě překvapil, už z dálky na nás mávali, že nás čekají, měla jsem spíš pocit, že tam jdu na návštěvu.
Napojili mě na monitor, naše maličká měla excelentní srdíčko. Byla hlavičkou dolů asi od 25. týdne, tam ji ale nemohli nahmatat, tak mi radši udělali ještě jeden ultrazvuk a už ji měla v porodních cestách 
Pak mi napustili vanu a bolesti byly mnohem snesitelnější. Venku byli slyšet racci, prostě relax. Začalo mi být úplně šílené horko, tak jsem z té vany vylezla a ty kontrakce zesílily a už byly pravidelné tak po minutě. Midwife mi pořád opakovala, jak dobře to zvládám, což mě hodně uklidňovalo. Zase monitorovali srdíčko, pak mě zkontrolovali a zjistili, že jsem otevřená už na 6–7 cm Tak nás převedli na porodní pokoj, to už jsem nemohla vydržet, kontrakce tak po 15 sekundách, žádný oddych, tak mi dali Gas and air (Entonox – rajský plyn), s tím se to dalo vydržet. Chvilku na to už jsem byla otevřená na 10 cm. Rajský plyn byl super, ale způsobil to, že jsem neměla vůbec sílu, začala jsem usínat (jeden z vedlejších účinků), navíc jsem neměla silný pocit na tlačení, nemohla jsem pořád najít vhodnou polohu a začaly mi slábnout kontrakce 
To všechno způsobilo, že jsem toho drobečka prostě nemohla vytlačit.
Přítel mě hodně podporoval, říkal mi, jaké má malá vlásky a tak, ale mně to bylo úplně jedno. Chtěla jsem se na to prostě vykašlat a jít spát Po každé kontrakci jí kontrolovali srdíčko a ta malá potvůrka byla z nás všech nejklidnější, ven se jí nějak nechtělo. Byla s námi jen midwife a nikdo neplašil a nestresoval mě, takže jsem jinak byla v klídku. Po hodině a něco snažení přišla doktorka a píchla mi do ruky tekutinu s hormonem, že by mi to mohlo pomoct a že pokud ne, tak mi budou muset píchnout oxytocin. To jsem nechtěla dopustit, tak jsem do toho už dala všechno a malou jsem téměř po 2 hodinách vytlačila. No, nemusím říkat, že to byla ta největší úleva v životě Dne 29. 7. 2011 se nám v 10:31 narodila krásná holčička Nella (3130 g a 50 cm), skoro neplakala, jen na nás klidně koukala. Před porodem jsem používala balonek Epi-no a tady dělají nástřih, až když je to opravdu nutné, takže malou jsem porodila bez nástřihu a natržení.
Poporodní péče se slovy ani nedá popsat. Midwife mě pěkně přikryla, dala mi maličkou zabalenou na hruď bez jakéhokoliv umývání, mázek se sám vstřebá a to je pro pokožku miminka prý nejlepší. Přinesla mi jídlo a odešla, abychom měli soukromí a kdykoliv jsme ji mohli zavolat. Asi dvě hodiny jsme si užívali klídku s naší holčičkou, pak mi napustili vanu, zvážili a změřili malou a převezli nás na poporodní oddělení. Tam tentýž přístup, za celý pobyt v porodnici jsem se setkala asi s 30 lidmi a ani jeden z nich se na mě nikdy škaredě nepodíval, natož aby mi něco špatného řekl. Takže jednoduše řečeno, nikdo mi nevynadal, že jsem přijela brzo, nikdo mého přítele neposlal pryč, nikdo mi netlačil na břicho, nenastřihl ze zvyku, nevzal dítě hned po porodu na umytí, na poporodním oddělení maximální ochota, pomoc a péče, výběr z několika (celkem chutných) jídel a celý porod a pobyt v porodnici mě nestál ani korunu - teda spíš libru Bohužel se budeme nejspíš muset za čas vrátit do ČR, ale doufám, že ještě aspoň jednoho prcka porodím tady. Moc děkuji za přečtení, snažila jsem se to napsat stručně. Maminkám přeji hodně štěstíčka s jejich dětmi a těhulkám bezproblémový, co nejrychlejší a nejméně bolestivý porod.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20631
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Přeji vám hodně zdravíčka 
.
Ja bych si prala taky takovy krasny porod, ja ziju v Irsku a taky jak pises po tehle „peci-nepeci“ mam docela obavy jak to bude probihat, ale spousta mych kamaradek si tady porod nemohly vynachvalit, takze snad budu taky spokojena.
. Jsem stastna, ze je nas vic, kdo mel tady v Anglii krasny porod. A jakto, ze to u tebe skoncilo akutnim CS? Ja jsem se taky bala, jak to dopadne, kdyz jsem ji nemohla vytlacit. Ale prave diky tomu klidku vsech okolo, me za celou dobu porodnich bolesti a tlaceni ani jedenkrat nenapadlo, ze by moje holcicka nebyla v poradku 