Můj nečekaně krátký a hezký porod
- Porod
- Trti
- 24.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak, jako každá maminka, jsem si i já jako nezkušená prvorodička pročítávala před porodem deníčky o porodu, abych věděla, co tak asi čekat. Přesto jsem si říkala, že při mém štěstí budu mít určitě těžký a zdlouhavý porod. Vše bylo nakonec ale jinak...
Termín porodu jsem měla 5. 9. 2012. Ve 28. týdnu jsem ležela v nemocnici kvůli odtoku plodové vody, ale naštěstí vše dopadlo dobře a miminko v břiše vydrželo až do 31. 8. 2012. Poslední 2 týdny před porodem jsem byla nervózní, ale také jsem se těšila a byla jsem strašně nedočkavá. Proto jsem i v tom šíleném horku chodila na dlouhé procházky, do schodů a pila čaj z maliníku. Bála jsem se přenášení a vyvolávaného porodu.
Ve čtvrtek 30. 8. jsem si kolem 11 hodiny lehla, nic mi nebylo, i když jsem již nějaký ten týden pociťovala poslíčky a byla jsem otevřená na 1 prst. Vzbudila jsem se na mírnou bolest v podbřišku. Byla přesně půlnoc a já jsem musela na záchod. Jak jsem se zvedla, rupla mi voda. V ten moment a v polospánku mi chvilku trvalo, než mi došlo, že už je to ono. Vzbudila jsem sestru, a ta jako maminka 2 dětí mi s klidem řekla, ať si jdu ještě na chvilku lehnout, že je lepší ležet doma než pak ještě hodiny v nemocnici. Jenže usnout už jsem nemohla, počítala jsem si bolesti, byly po 5–7 minutách. Tak jsem si vlezla do sprchy, zkontrolovala a dobalila tašku a v 1:30 jsme jeli do porodnice. Na příjmu jsem měla kontrakce už silnější a na pitomé otázky PA jsem neměla vůbec sílu odpovídat. Ta se na mně divně koukala, prý v téhle fázi to ještě tolik bolet nemůže, a že jsem určitě citlivka. Jenže ono to opravdu už tak bolelo.
Dali mně na monitor a sestra jako zdravotní sestra se mnou zůstala. Opravdu mi během celého porodu hodně pomohla a jsem jí za to vděčná. Bolesti jsem již měla po 3 minutách, ale pořád mně ještě nikdo nevyšetřil. Ve 2:30 přišel rozespalý doktor, který moc nespěchal, samozřejmě si myslel, že jako prvorodička si tam ještě pár hodin poležím, než začnu rodit. Jenže když mně vyšetřil, překvapeně konstatoval, že branka je skoro úplně zašlá, že dáme oxytocin a můžeme rodit. Potom se vše seběhlo rychle, nestihli mi dát ani klystýr, s oxytocinem v ruce jsem již měla kontrakce po 1,5 minutě, takže jsem to vnímala jako jednu velkou bolest. Míč nezabíral, vydržet to šlo jen ve stoje. Průběžně mně PA vyšetřovala, a to bolelo opravdu hodně. Pak jsem již cítila, že musím tlačit. Jenže to jsem ještě nemohla.
Asi po 10 minutách jsem se konečně dostala na porodní box, kde mi PA vysvětlila, jak tlačit, a asi na 7 kontrakci ve 3:50 se mi narodila krásná dcerka. Během tlačení jsem byla zticha a později mně za to všichni chválili. Samotné tlačení bylo pro mě nejpříjemnější části porodu, taková úleva. Jak malou vyndali, ihned mi jí položili na bříško. V tu chvíli ztichla, otevřela jedno očičko a podívala se na mně. A já jsem samozřejmě brečela dojetím. Nevěřila jsem tomu, ale tohle bude pro mě navždy nejhezčí vzpomínka v životě. Dcera byla malinká, 47 centimetrů a 2640 gramů, měla tmavé vlasy a byla jen moje!
Pak ji odnesli vyšetřit, změřit a ohřát do inkubátoru. Mě asi půl hodiny zašívali a po 2 hodinách odvezli na pokoj. Dnes skoro po 2 měsících vzpomínám již jen na to hezké a tu bolest jsem úplně zapomněla. To malé stvoření za to opravdu stojí. A já jsem měla obrovské štěstí na porod, který trval jen 4 hodiny, bez komplikací, bez epiduralu, prostě takový, jaký by si přála každá budoucí maminka. Sice jsem se po 10 dnech ocitla v nemocnici se zánětem dělohy, protože se mi zavinovala pomalu, ale dnes je již vše v pořádku.
Děkuji za přečtení a přeji všem těhulkám podobně fajn porod, jaký jsem měla já.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....