Můj porod broučínka
- Porod
- Lily007
- 30.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nečekaný porod mojí lásky, musela sem sice podstoupit císařský řez, ale stálo to za to. Ve čtvrtek 7. 7. jsem šla jako vždy na gynekologickou kontrolu. Miminku měřili srdíčko a já si říkala, vše je v pořádku, půjdu domů. Pak mě Dr. ještě vzal ultrazvukem a ehjle... malý tam měl málo plodové vody a hodně dozrálou placentu. Dr. mi řekl, že hned zítra musím do nemocnice na pořádnou kontrolu a domluvit se, jak budu rodit (protože mám těžkou skoliózu páteře). Tak jsem s nervy pryč šla domů. Hrozně jsem se bála. Večer u mně spal přítel, aby mě utišil a moc mi to pomohlo.
Druhý den ráno jsem se ségrou a s přítelem jela do Brandýsa do nemocnice. Přijeli jsme tam v 11:30. Čekali jsme do 12:00 na doktora. Pak si mě vzal a zkontroloval mě a řekl, tak placenta je moc dozrálá a aby miminko bylo v pořádku, musí ještě dneska ven. A bude to císařem pod celou narkózou. Já byla vykulená, úplně mimo. Myslela jsem si, že to nic nebude, že pojedu domů. Takže jsem musela podepsat veškeré papíry a říci, aby mi přinesli z auta tašku, že už tady musím zůstat.
Jenom mě hrozně mrzí, že přítel nemohl být u porodu. Sestra a přítel jeli domů a já sem šla na klystýr, tam jsem byla asi přes půl hodiny
A šla sem na čekárnu, protože jedna mamina rodila. Zatím mi napíchly kanylu a daly cévku. Čekala jsem od 14:45 do 16:30. Mezitím se mně ptali na různé nemoci. Tak a už jsem byla na řadě. Došla sem na sál, lehla na lehátko a čekala. Začaly mě potírat dezinfekcí, přikryli mě a už jsem spala
Probudila jsem se v 18:45, byla jsem úplně mimo
Okolo 8. večer mi přinesli mímo ukázat. Byla jsem v sedmém nebi, jak byl nádherný, mohla jsem si ho na chvilenku pochovat. To byl ten nejkrásnější pocit, jaký sem poznala. Dopoledne přišly dvě sestřičky a řekly, že se zkusíme postavit. Já byla zhrozená, že už se mám stavět. Tak jsem to zkusila, taková bolest, to bylo hrozné. Ale dalo se to přežít.
Pak mi přinesly malého, aby se zkusil přisát. Byl strašně šikovný
Každý den jsem musela takhle vstávat. Třetí den mi malého už nechaly, sice mě to břicho ještě šíleně bolelo, ale co neudělat pro cvrčka
Tak jsem běhala k postýlce za malým a pak zas hned lehnout
Každým dnem to bylo lepší. Ve středu večer přišla sestřička a vzala si malého, protože měl silnější žloutenku, tak musel do teplíčka
V tu noc byla šílená bouřka. Bez malého to bylo hrozné, ani jsem nespala. V tu středu se právě rodila moc dětí, takže jsme byli uplně plní
Doktorka řekla, že zítra už můžeme jít domů
Já byla štěstím bez sebe, že už se budu o malého starat sama
Volám přítelovi a mamce. Ráno pro mě přijel přítel, zase se sestrou, a jeli jsme domů ![]()
Moc chci poděkovat nemocnici Brandýs nad Labem, sestřičky, jste úžašné a doktoři také prostě super. V Motole se takhle, jako v Brandýse, nechovají. V Brandýse poradí, chovají se k vám prostě suprově. Bylo to jako můj druhý domov. Vřele a moc doporučuji.
Stručně: Tomášek se narodil 8. 7. 2011 v 16:43, měřil 49 cm a vážil přesně 3 kila. Dělá nám samou radost.
Děkuji že jste deníček dočetly až do konce.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 71
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 102
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 212
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 137
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 138
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1891
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1130
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2029
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 831
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 502
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?