Můj první porod
- Porod
- Hanka_S_V
- 21.01.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S odstupem času jsem se rozhodla i já sepsat deníček a tím si trochu utřídit vzpomínky na můj porod a na to, jaký vlastně byl.
Moje těhotenství bylo i přes nadváhu a léčené hypertenzi celkem bezproblémové. Měla jsem takové ty klasické těhotenské potíže, ale žádné větší komplikace.
Zhruba v 34. týdnu mi malá hodně sestoupila dolů, tak jsem dostala na dva týdny magnesium, aby to trochu zbrzdilo, pak už od každé kontroly mi doktorka předpovídala brzký porod. Ten se stále nekonal a už jsem z toho začínala bláznit. Skoro celý ten měsíc jsem měla menstruační bolesti. Některý dny i v intervalech, ale někdy se nerozjely na míň jak po pěti minutách. Hlenová zátka odešla 3 týdny před. Den po termínu jsem se konečně dočkala. ![]()
Začátek porodu byl skvělěj. Přijela jsem na kontrolu, tlak byl vyšší a ozvy na hraně, pak následovala kontrola u primáře, který mi sdělil, že jsem otevřená na 5 cm
a že by si mě tam chtěl nechat a mohla bych dnes porodit.
Stále jsem byla ještě vysmátá, měla jsem jen klasické menstruační bolesti, na které už jsem byla tak nějak zvyklá. V 11 hodin mi praskly vodu, kontrakce stále žádný, tak mi doporučili oxytocin, i když jsem se trochu bála, jak bude působit. Ale nejsem typ, co odporuje doktorům.
Po oxytocinu nastoupili bolesti docela rychle a zhruba za hodinu už jsem měla šílený bolesti - vždy půl minuty a půl minuty pauza. Díky blbě tekoucí kapačce jsem musela jen ležet a nemohla s rukou moc hýbat. Bolesti mě rychle vysilovaly, naštěstí jsem se i rychle otevírala a po půl třetí mohla tlačit, i když sil už moc nebylo.
Bohužel tlačení moc nešlo, mezi tlačením jsem zjistila, že mezi nohama vidím těch doktorů najednou nějak moc, ani nevím, kdy přišli. Malýmu začaly padat ozvy a primář vytáhnul kleště. Naštěstí mu tam nešly, tak jsem dostala ještě šanci tlačit sama a pak se to nějak povedlo. Malej (mimochodem podle utz jsme čekali holčičku) měl velkou hlavičku a rozhodl se vylézt ještě s ručkou u hlavy. Díky vyčerpání jsem ho pak na břiše moc nezvládla držet a snažila se mít otevřené oči - tak malýho držel muž.
Pak ještě šla špatně ven placenta a ztratila jsem plno krve - to bylo furt: „ještě tlačte“, pak to najednou plesklo a všichni byly od krve. Ale mlhavě si pamatuju, že jsme se tomu smáli.
Díky vyčerpání a ztrátě krve jsem nebyla schopná vstát z porodního křesla a ještě další den ani z postele. Malýho mi nosili jen na kojení, což jsem težce nesla, že se nezvládnu o něj postarat.
Naštěstí se to časem zlepšilo a mohla jsem se naplno vrhnout do role MÁMA a na bolest začít zapomínat. ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 708
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1232
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 318
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19150
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2756
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2478
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1661
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....