Můj první porod
- Porod
- Janysek61
- 21.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Již dlouho pročítám vaše deníčky a taky bych se s Vámi chtěla podělit o můj zážitek, kdy jsem se stala matkou a dala život drobečkovi jménem Martin. Bylo mi pouhých 18, když jsem otěhotněla a neměla jsem to v plánu, byla jsem ještě na škole ve čtvrťáku.
Zjistila jsem to ve čtvrtém měsíci a byla pevně rozhodnutá, že se stanu mámou, ať už se děje co chce. Musela jsem přerušit školu, protože na zemědělce bych nemohla dělat praxi. V pátém měsíci jsem se byla naposledy projet na koníkovi, protože už my to nedělalo moc dobře, tak jsem se loučila dvouhodinovou vyjížďkou a se slzami v očích opouštěla stáj. A tak dny plynuly a já se připravovala na příchod toho mrňouska. Termín jsme měli vypočítaný na 26. 2., ale nebyl až tak přesný, protože jsem nevěděla přesný termín PM.
19.2.jsem ještě odjela jízdy v autoškole, tedy byl to třetí pokus a naštěstí úspěšny
A tak jsem si říkala, že už to může přijít. Jenže bylo 26. 2. a nic. Na kontrole u pana doktora mi bylo řečeno, že když neporodím do 11., tak 12. nástup do porodnice na vyvolání. A tak jsem se modlila, ať to příjde samo…
9. 3. už mi od rána nebylo dobře, začala jsem mít stahy po 5 minutách, a tak jsem šla do nemocnice, pěšo, měla jsem to asi 200m
Na příjmu mě prohlídli, udělali ultrazvuk a přijali, ale s tím, že to jen tak nebude, ale dnes to snad ještě stihnu. Stahy jsem měla po 5 minutách až do večera, jen se stupňovala jejich intenzita. Kolem 3 odpoledne už jsem byla strašně hladová a bolestí lezla skoro po zdi. Byla jsem tam sama a překvapená tím, jak dlouho to trvá, myslela jsem si, že porod trvá tak max. 5 hodin, bože, jaký to byl omyl. No nic, tak jsem dál tiše trpěla na míči ve sprše. Sestřičky jsem pořád otravovala, že už to je ono a ony mě vždy vyvedly trpělivě z omylu. Už jsem jim i řekla, že ho nechci, ať si ho klidně vemou, ale ať už to konečně skončí a sestra mi jen odpověděla s úsměvem na tváři a tu větu slyším dodnes: „jo maminko, dovnitř to může ale ven musí“, čemuž jsem se musela smát.
Nakonec se jim mě asi zželelo a já dostala kapačku na urychlení, během chvíle mi ruply vodu a já byla na křesle, jak já jim zato byla vděčná. Nasadily my kyslík a už si jen pamatuji, jak jen říkají: „maminko tlačte“. Na třetí zatlačení jsem ucítila velikou úlevu. Ihned mi ho položily na břicho, ale já byla ještě v šoku z toho, co se vlastně událo, navíc jsem to vůbec nečekala a malej mi málem spadl, ještě dnes se za to stydím. Pak mi personál pogratuloval k synovi Martinovi, který se narodil v 19:20 a já byla šťastná maminka a jsem jí už 10 let ![]()
Děkuji všem, kdo dočetli až sem a doufám, že jsem vás moc nenudila, ale každá z nás to cítí asi jinak, ale pro mě to bylo jedno z nejšťastnějších období…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20597
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....